Jaké kroky jste učinila pro splnění svých tužeb a přání?
Narodila jsem se.
Co považujete za svůj nejdůležitější pracovní krok?
Byl to spíš skok. Když vedení Činoherního klubu hledalo na DAMU v roce 1982 záskok za těhotnou Libušku Šafránkovou, skočila jsem ze schodů a svalila se jim pod nohy. Za tento skok jsem dostala záskok do divadla, kde jsem letos už třicet let velmi šťastná.
Co byste zařadila mezi výrazné manželské kroky?
Rozvod. Ale musí být se stejnou láskou, jako byla svatba. Pak neublíží dětem.
Co je vaším výrazným krokem v oblasti výchovy dětí?
První ne. Matky musí umět říct ne, aby dětem stanovily hranice morálky.
Co řadíte mezi své pokorné kroky?
První krok ke druhému. Po hádce v rodině nebo na pracovišti je důležité nestydět se udělat první krok.
Jste ve znamení Váhy. Jak se to projevuje, když máte udělat nějaký první krok, ať už v čemkoliv?
Jsem nerozhodná v banálních situacích. Příklad: když jdu koupit zahradní křesílka, tak jsem schopná dvacet minut řešit barvu, tvar a nakonec zavolám Stropnickému o radu. Ve vážných situacích radu odmítám a rozhodnu se raz dva.
Umíte držet krok se vším, co se kolem vás právě děje?
Snažím se. Krok je aktivní postoj a přešlapování pasivní postoj.
V čem byste naopak udělala krok zpátky?
V ničem, netrápí mě minulost ani budoucnost, žiju přítomností.
Jaké kroky vás v životě omezují?
Žádné.
Co pro vás představuje seriál První krok?
Osvěžení v dramaturgii seriálů. Neřeší se ani kuchyň, ani doktoři, řeší se mladí kreativní lidé. Je dobře diváky zavést i někam, kam by se normálně nedostali, do pozadí všech talentových soutěží. Být jednička stojí dřinu a může to být pouze jeden. Prohru je třeba brát jako u sportu, jako něco, co ke světu umění patří.