Podobni zlatokopům z dob zlaté horečky na Aljašce plení lupiči archeologická naleziště na březích Černého moře, kde vzkvétala řada antických polis. Přitom právě nyní tato oblast vystupuje stále výrazněji ze stínu Středomoří a přitahuje větší zájem.
Teprve nyní, desetlet od pádu železné opony, se daří historikům z bývalého sovětského svazu přesvědčovat kolegy ze západu, že černomořská doba byla v antice integrální součástí starořecké civilizace, a ne pouze okrajovou kolonií. Novému pohledu na dávnou minulost pomáhají nejen nové archeologické objevy, ale i větší přístupnost celého regionu pro západní odborníky. Navícje spojuje společná obava, že kvetoucí ilegální obchod s artefakty zničí mnohá cenná naleziště. Jedním z dávno zapomenutých center bylo Pantikapae (nyní krymské město Kerč). Založili jej plavci z Milétu a časem, v 5. století před Kristem, se stalo metropolí nezávislého Bosporského království, které rozdrtil až Julius Caesar se svými legiemi a pyšně oznámil senátu a lidu římskému: "Veni, vidi, vici." (Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem.) Přitom ve 4. století př. n. l. mělo Pantikapae podle ukrajinského archeologa Viktora Zinka až 40 000 obyvatel a bylo 4. největším řeckým městem své doby. "Lidé jsou většinou velmi překvapeni, když zjistí, jak rozsáhlé jsou archeologické nálezy v okolí Kerče," říká Zinko. "Archeologům se většinou podaří najít něco opravdu významného tak jednou dvakrát za život, tady však odhalujeme něco téměř každý rok," popisuje Zinko černomořskou oblast. Mezi ty významné objevy z poslední doby patří například dvoumetrová, několik tun vážící stéla, na níž je zobrazeno setkání bosporského vůdce s bohyní Demeter (bohyně rolnictví, která naučila lidi orat a sít). V minulém roce byla také nalezena velká necropolis (pohřebiště) nejméně se 70 hrobkami. Nejlákavější jsou samozřejmě zlaté předměty, přičemž zdejší sbírka se považuje za jednu z nejlepších na světě. A stél je již uloženo na 2000, což je druhá největší sbírka - hned po Aténách. Přitom na pobřeží jsou pozůstatky dalších devíti měst, ovšem jen deset procent z tohoto historicky nedocenitelného území je chráněno státem. Zbytek je vystaven nájezdům lupičů. Ostatně není divu, když po zhroucení Sovětského svazu klesla zdejší průměrná měsíční mzda na 50 dolarů za měsíc. Zlaté skytské šperky se tak prodávají i za 1000 dolarů za kus, což je vzhledem k jejich skutečné ceně naprosto směšné. Nicméně pro zbídačelé Ukrajince jsou to velké peníze. Zahraniční galerie pak většinou jen uvedou, že předmět pochází z nějaké rodinné sbírky, a jeho krymský původ se již nedá prokázat. Nicméně je zarážející, jak se po skončení studené války s těmito předměty z rodinných sbírek roztrhl pytel. Na druhou stranu je pravda, že leccos bylo ukradeno britskou expedicí v 19. století v době krymských válek. A cenné sbírky odvezli především do Francie i Rusové utíkající před bolševickou revolucí. Zinko přesto zdůrazňuje, že jakkoliv zde archeologický výzkum probíhá od roku 1940, zatím byla odkryta a zdokumentována jen malá část černomořské antiky. Na rozsáhlejší práce navíc chybějí peníze, a proto Zinko žádá o začlenění Kerče na seznam UNESCO. Pak by byly dostupnější některé fondy a Zinko doufá i v přilákání turistů. Jejich peníze by tyto poklady antiky pomohly zachránit. Důležitá je ovšem i rychlost, podle ukrajinského vědce bylo již včera pozdě.
Teprve nyní, desetlet od pádu železné opony, se daří historikům z bývalého sovětského svazu přesvědčovat kolegy ze západu, že černomořská doba byla v antice integrální součástí starořecké civilizace, a ne pouze okrajovou kolonií. Novému pohledu na dávnou minulost pomáhají nejen nové archeologické objevy, ale i větší přístupnost celého regionu pro západní odborníky. Navícje spojuje společná obava, že kvetoucí ilegální obchod s artefakty zničí mnohá cenná naleziště. Jedním z dávno zapomenutých center bylo Pantikapae (nyní krymské město Kerč). Založili jej plavci z Milétu a časem, v 5. století před Kristem, se stalo metropolí nezávislého Bosporského království, které rozdrtil až Julius Caesar se svými legiemi a pyšně oznámil senátu a lidu římskému: "Veni, vidi, vici." (Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem.) Přitom ve 4. století př. n. l. mělo Pantikapae podle ukrajinského archeologa Viktora Zinka až 40 000 obyvatel a bylo 4. největším řeckým městem své doby. "Lidé jsou většinou velmi překvapeni, když zjistí, jak rozsáhlé jsou archeologické nálezy v okolí Kerče," říká Zinko. "Archeologům se většinou podaří najít něco opravdu významného tak jednou dvakrát za život, tady však odhalujeme něco téměř každý rok," popisuje Zinko černomořskou oblast. Mezi ty významné objevy z poslední doby patří například dvoumetrová, několik tun vážící stéla, na níž je zobrazeno setkání bosporského vůdce s bohyní Demeter (bohyně rolnictví, která naučila lidi orat a sít). V minulém roce byla také nalezena velká necropolis (pohřebiště) nejméně se 70 hrobkami. Nejlákavější jsou samozřejmě zlaté předměty, přičemž zdejší sbírka se považuje za jednu z nejlepších na světě. A stél je již uloženo na 2000, což je druhá největší sbírka - hned po Aténách. Přitom na pobřeží jsou pozůstatky dalších devíti měst, ovšem jen deset procent z tohoto historicky nedocenitelného území je chráněno státem. Zbytek je vystaven nájezdům lupičů. Ostatně není divu, když po zhroucení Sovětského svazu klesla zdejší průměrná měsíční mzda na 50 dolarů za měsíc. Zlaté skytské šperky se tak prodávají i za 1000 dolarů za kus, což je vzhledem k jejich skutečné ceně naprosto směšné. Nicméně pro zbídačelé Ukrajince jsou to velké peníze. Zahraniční galerie pak většinou jen uvedou, že předmět pochází z nějaké rodinné sbírky, a jeho krymský původ se již nedá prokázat. Nicméně je zarážející, jak se po skončení studené války s těmito předměty z rodinných sbírek roztrhl pytel. Na druhou stranu je pravda, že leccos bylo ukradeno britskou expedicí v 19. století v době krymských válek. A cenné sbírky odvezli především do Francie i Rusové utíkající před bolševickou revolucí. Zinko přesto zdůrazňuje, že jakkoliv zde archeologický výzkum probíhá od roku 1940, zatím byla odkryta a zdokumentována jen malá část černomořské antiky. Na rozsáhlejší práce navíc chybějí peníze, a proto Zinko žádá o začlenění Kerče na seznam UNESCO. Pak by byly dostupnější některé fondy a Zinko doufá i v přilákání turistů. Jejich peníze by tyto poklady antiky pomohly zachránit. Důležitá je ovšem i rychlost, podle ukrajinského vědce bylo již včera pozdě.
