Složité rodinné vztahy, rozvody, děti ve střídavé péči, zmatek a věta „čím více rodičů – tím více lásky“. To je motto seriálu Jedna rodina, v němž nyní Tereza Kostková hraje. Něco z toho zná z vlastního života. „Měla jsem doma vzor,“ říká herečka o svých slavných rodičích. Ví, že i z hodně těžkých situací se dá vyjít s noblesou.
Hrála jste někdy veskrze nesympatickou mrchu? Nevybavuji si. Ale je možné, že jsem někdy mohla být divákovi veskrze nesympatická, i když jsem hrála kladnou postavu.
Máte nějaké vysvětlení, proč dostáváte zásadně role milých žen? Divadlo nabízí větší škálu možností, kdežto v televizi a ve filmu producenti a režiséři jdou více po tom, co divák očekává. To ale není nic, co bych někomu zazlívala. Každý herec něco vyzařuje, nějak působí, má jinou fyziognomii. Jít v televizi za každou cenu proti tomu nemusí v celku fungovat. Takže mně přijde logické, že jsem obsazována do určitých rolí. Ne že bych jiné nedokázala nebo nechtěla zahrát, ale cítím, že jiní kolegové v nich působí třeba přesněji. Ovšem v divadle jsem se potkávala s postavami, které jsou zřetelně proti prvnímu dojmu, jaký na lidi dělám. Tam je i větší rejstřík dobového posunu a pestrost žánrů.
Trápí mě trend, že se lidé čím dál častěji setkávají na sociálních sítích. Cílem tohoto virtuálního sdružování primárně není společné sdílení, nýbrž snaha dostat lidi do reklamního kolečka.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
