Herec Jiří Schmitzer si nadzvedá zelenou čepici v army stylu a prohrabává si propocené vlasy. Upnuté černé kamaše mu obepínají čapí nohy, jeho chůze však připomíná spíš pohyby robota. Jeho o generaci mladší taneční partnerka je v pohodě a neustále se chichotá.
„Vypadám jako jezinka,“ reaguje na přítomnost fotografa a několik minut se upravuje před zrcadlem. Schmitzer ji pozoruje a vypráví o svých zkušenostech s líčením. „Já vím, vy byste mi namaloval oči hezky namodro,“ směje se Švrčková. „Vymyslete radši nějakou pozici, aby nám to na fotkách slušelo.“
Čaču spolu s ostatními tanci trénují už víc než měsíc, několik hodin denně. Švrčková se při každé chybě v sestavě směje. Osmapadesátiletý Schmitzer drží tvář vážnou a soustředěnou, ale přesto se taky po chvíli uvolní.
* Už se učíte plivat na cíl?
Schmitzer: Jak to myslíte?
* Používal jste to v mládí jako zbraň, když vám někdo křivdil. Porota StarDance bude určitě krutá. Oprášíte tuhle dovednost?
Schmitzer: Určitě ne!
Švrčková: To jste mě ještě nenaučil. Vy jste na někoho flusal?
Schmitzer: Byl jsem jako dítě tlustý a plivání na cíl byla jediná moje zbraň. Kluci mi vždycky něco provedli a utekli.
Švrčková: Tak jste na ně flusnul.
Schmitzer: Musel jsem je nějak ztrestat. (oba se smějí)
* A co až budou zlí porotci?
Schmitzer: Oni si netroufnou být zlí, jejich stropem bude přísnost.
* Třeba od nich uslyšíte, že jste dřevo.
Schmitzer: Proč ne. Pokud se budou vyjadřovat slušně, budu to akceptovat. Kdyby mi řekli, že jsem vemeno, tak řeknu: „Dřevo, to prosím, ale vemeno, to už je příliš!“
* Je těžší zapamatovat si text, nebo taneční kroky?
Schmitzer: To vyjde nastejno. Ale u textu, pokud ho nezapomenete úplně, tak to není tak poznat. Můžete říkat něco jiného, eventuálně mlčet a dělat, že je to chyba toho druhého.
Švrčková: To můžete v tancování taky.
Schmitzer: Jenže tady je jasné, kdo stojí. Když mlčím na jevišti a tvářím se dost sebejistě, nervy ztratí kolega a je to na něj.
* Jedna primabalerína vyprávěla, že když zapomene sestavu, točí se dokola a čeká, že ji partner zachrání. Jak to bude u vás?
Švrčková: Taky bych měla čekat. Ale to víte, že ho v tom nenechám.
* Jaký je podle vás ideální tanec pro Jiřího Schmitzra?
Švrčková: (dlouho přemýšlí a směje se) Já nevím... Asi rumba, to je zamilovaný tanec. To mu půjde se mnou super. (Schmitzer neudrží vážnou tvář)
* Když se na začátku soutěže tvořily páry, prý jste čekala nějakého hezouna. Nejlépe Milana Baroše nebo Leoše Mareše.
Švrčková: Tak teď to mám všechno dohromady. (Schmitzer se culí) Co jsem měla říct. Jako mladá ženská jsem doufala v mladého, krásného muže. Ta jména jsem řekla jen tak.
* Fotbalista Milan Baroš a moderátor Leoš Mareš. Co byste k nim řekl?
Schmitzer: Neznám je osobně. Jen si myslím, že nejsem zrovna ten typ. Že spíš jsem jako do brány – do té fotbalové, do hokejové bych musel být hodně ohnutý.
Švrčková: Ale s hokejkou by vám to zase slušelo.
* Co jste si řekl vy, když jste uviděl svou partnerku poprvé?
Schmitzer: Všechny vypadají dobře, to prostě k tomu tancování patří, jsou pohledné a postav vypracovaných.
Švrčková: Já znám i škaredou tanečnici.
Schmitzer: Mně v televizi tvrdili, že žádnou takovou nemají. Přál jsem si nějakou ošklivou, abychom tolik neprovokovali bulvár.
* Věděla jste hned, kdo je to Jiří Schmitzer?
Švrčková: Marečku, podejte mi pero. Znám ho z filmů a mám ho ráda.
* Jaká byla reakce vašich kamarádů?
Švrčková: Setkala jsem se jen s kladnými reakcemi. Žádné: „Ježíši, takovej starej!“
Schmitzer: (rozesměje se) To je fakt, jsem mezi soutěžícími nejstarší.
* Když zatančí skvěle mladý sportovec, očekává se to, ale vy můžete překvapit.
Schmitzer: Jako starý herec, že? Tak já se k tomu taky chystám! Myslím, že jsem už překvapil tím, že jsem do toho vlezl.
* Jak jste se tam vlastně ocitl?
Schmitzer: Nikoho z televize by to ani nenapadlo mě oslovit. Jednou jsem seděl s Mirkem Vladykou v hospodě a StarDance jsme sledovali. Říkám mu: „Člověče, to bych si zkusil! To musí být nářez.“ Líbilo se mi, jak do toho šli profesionálně. A on mě prásknul Ebenovi, ten to řekl dál a oni už po mně šli. Marek Eben mě přesvědčoval: „Hele, neblbni, tady dostaneš školu od prvotřídní tanečnice. A zadarmo! A navrch ti to ještě zaplatí. No, kde to najdeš?!“ A jakmile jsem zaslechl zadarmo a ještě navrch, tak jsem si řekl: „No ne, to je pravda. To bych byl blbej.“
* Co vám popřáli vaši nejbližší?
Schmitzer: Přátelé a kolegové z Ypsilonky mi drží palce. Ale několikrát jsem taky zaslechl větu: „Hele, to není prdel.“ Jako by mi chtěli říct, že na to nemám.
* I syn vás od soutěže zrazoval. Říkal: „Tati, tam se můžeš ale pořádně ztrapnit.“
Švrčková: To vám fakt řekl? No teda až ho potkám, to si s ním vyříkám. Schmitzer: Je tak vychovaný, že nemusí doma říkat, jak je tatínek bezvadný.
* Jaké to je, učit známou osobnost tančit?
Švrčková: Nijak výjimečné. Ze začátku je třeba chválit, abyste ho moc neotrávili. Všechno je super, i když to tak úplně není. Schmitzer: Já tušil, jak je to s těmi pochvalami.
Švrčková: Učím řadu let. Kdybych neměla tu zkušenost, tak bych se možná zalekla a řekla si: „Ty vole, to nikdy nepůjde.“ Takhle jsem v pohodě. Začátky jsou pokaždé stejné – nejdůležitější je naučit se správné držení těla. A pan Schmitzer má postoj od pánaboha.
* Kde jste se to naučil?
Švrčková: On má totiž v sobě tu hrdost. Schmitzer: To mám z parašutismu! Při základní poloze jste prohnutý, ale zpevněný a tlačíte ven na pánev. Musíte mít těžiště v břiše. (vstane a názorně ukazuje – drží se za břicho a pohupuje se)
Švrčková: Jako u tancování, jen u toho musíte být ještě narovnaný. Takže jsem panu Schmitzerovi ramena zatlačila dozadu a bylo to. V okolí bříška je centrum, tím by měli být tanečníci při pohybu spojení. Ten, kdo má místo břicha lavůrek, musí se ještě naučit břicho zatahovat. A tady je další výhoda – můj partner má pro tancování ideální postavu.
* Už jste pohádali?
Švrčková: Ne, s panem Schmitzerem to snad ani nejde. Je pořád samá legrace. Když se mi něco nelíbí, tak se ozvu, a on to vezme.
Schmitzer: Tady to není jako na divadle, kde si občas prosazuju svůj názor. V tanci jsem laik, takže věřím tomu, co mi má učitelka říká. Nediskutuju.
* Snášíte, že vás učí žena, navíc o čtyřiatřicet let mladší?
Švrčková: Takovej spratek malej.
Schmitzer: Můj syn mě kdysi učil na počítači a zvládli jsme to. Stačí, když víte, že to ten člověk umí a navrch má ještě schopnosti to učit takovým způsobem, že je to stravitelný a že vás to během deseti minut nenasere. Ale pak jsou také jiní učitelé, kteří vás dokážou otrávit. Těch znám celou řadu.
* Jednoho takového jste hrál ve filmu Gympl.
Schmitzer: Přesně. Je to šílená otrava, když vás někdo učí jako ten blb z tohohle filmu. (stoupne si a křičí) „No, jak to, že si neumíte pořádně stoupnout! No, to přece... No né! To snad není možný! (stále přidává na hlase) Jak to chcete tančit?! Kde máte tu nohu?!“
Švrčková: A já nejsem taková?
Schmitzer: Ne. Je to nahlas, ale je to milé! Není to tři! (řve a koulí očima) Ale tři (něžným hlasem).
Švrčková: Vy jste milej.
* Pořád si vykáte. Změní se to během soutěže?
Švrčková: Uvidíme. Někdy začnete člověku tykat, abyste se víc sblížili. My se za ty dva měsíce sblížili i bez toho tak, že si povídáme o všem. I když pan Schmitzer by mi měl tykat automaticky.
Schmitzer: (kroutí hlavou) Já vykám i kamarádům mé dcery, kterým je nad patnáct. Vzpomínám si na sebe – v těch šestnácti, sedmnácti jsem si připadal hrozně dospělý a nějaký sedmdesátiletý děda mi řekl: „Pojď sem!“ a mně se to prostě nelíbilo. A navíc – hned si tykají snad jen komunisti. Nejdřív se snažím toho dotyčného poznat a pak si s ním eventuálně – pokud bych ho neuvedl do rozpaků – začnu teprve tykat.
* Tanec je vlastně namlouvání, musí vyzařovat vášeň a energii. Myslíte, že to jde bez tykání?
Švrčková: Tak my asi na parketě nebudeme předstírat milostný vztah, to by bylo směšné.
* V jiné taneční soutěži, v Bailandu, tančila herečka Jana Paulová s mnohem mladším partnerem a porota jim vyčítala, že na parketě vypadají jako matka se synem.
Švrčková: Pořád je lepší otec s dcerou, ne? Ale my to uděláme, aby to tak nevypadalo. Schmitzer: Určitě. Když budeme na parketu, musí to vypadat, že mezi námi něco je, jinak to je špatně. (mrká na ni)
* A věříte si? Vyhrajete?
Švrčková: Každý z nás musí chtít vyhrát. Nechci vypadnout jako první.
Schmitzer: Jestliže dokončím bez ostudy první tanec, budu vítěz.
Švrčková: Musíte říct, že chcete vyhrát! Schmitzer: S tím jsem do toho nešel. Z toho, že bych mohl postupovat někam daleko, mám docela strach. Pak to začne být časově ještě náročnější – na jeden tanec máte týden, to jsou hodiny a hodiny tréninku. A já musím plnit i jiné závazky, které jsem si tam v tomhle termínu nasekal. Bojím se, že bych pak musel odfláknout buď tohle, nebo divadlo. Ale myslím, že s tím postupováním to nebude tak žhavé.
Kdo bojuje o titul ve StarDance II
ŠTĚPÁNKA HILGERTOVÁ (39 LET) A MICHAL NĚMEČEK (30 LET)
Dvojnásobná olympijská vítězka v kanoistice bere StarDance jako odreagování před začátkem závodní sezony. Tanec prý má ráda odjakživa. O devět let mladší Němeček je profesionální tanečník a choreograf a učí street dance, hip hop a klasické tance.
ROBERT ZÁRUBA (40 LET) A VANDA DĚTINSKÁ (19 LET)
Doménou sportovního komentátora je hokej, přesto v posledních týdnech piluje taneční kroky. Naposledy s nimi totiž „bojoval“ v tanečních. Taneční pár tvoří s nejmladší účastnicí soutěže – studentkou marketingové komunikace a profesionální tanečnicí.
MICHAL DLOUHÝ (39 LET) A MICHAELA GATĚKOVÁ (21 LET)
Herec Dlouhý tvrdí, že stál poprvé a naposledy na parketu na svém maturitním plese. Zhruba v té době se jeho partnerka narodila. Gatěková tancuje od šesti let, závodí v latinskoamerických tancích a s výškou 152 cm je nejmenší tanečnicí v soutěži.
ALEŠ VALENTA (34 LET) A IVA LANGEROVÁ (26 LET)
Akrobatický lyžař se proslavil trojným saltem s pěti vruty, ale tanec je prý něco naprosto jiného. Problém s Valentou budou mít možná kostymérky – nesnáší prý upnuté obleky. Ty raději uvidí na své partnerce, závodní tanečnici a vystudované učitelce.
MONIKA ŽÍDKOVÁ (30 LET) A JAN HALÍŘ (29 LET)
Před dvanácti lety si Žídková nasazovala korunku Miss ČR, pak vyhrála i Miss Evropy. Dnes je maminkou dvou dětí, Nikoly (4) a Davida (2). V soutěži tančí s o rok mladším profesionálním tanečníkem, který pracuje v olomoucké nemocnici jako radiologický asistent.
TATIANA VILHELMOVÁ (29 LET) A PETR ČADEK (28 LET)
Před 13 lety herečka brigádničila jako go-go tanečnice v jednom z pražských klubů, později s Aňou Geislerovou řádily na tanečních večírcích a teď se prý bude snažit nevypadnout v prvním kole. V tom jí pomůže Petr Čadek, majitel hudebního klubu v Liberci.
JIŘÍ SCHMITZER (58 LET) A SIMONA ŠVRČKOVÁ (24 LET)
S tancováním měl Jiří Schmitzer problémy už na DAMU. Přesto nabídku do StarDance přijal a bude pravděpodobně největším překvapením soutěže. Jeho taneční partnerka je o 34 let mladší, žije v Ostravě, vystudovala fakultu tělesné výchovy a tančí závodně.
LENKA FILIPOVÁ (53 LET) A MICHAEL PETR (28 LET)
Zpěvačce a kytaristce bude fandit manžel, ale i třináctiletá dcera. Když byla stará jako ona, chtěla tancovat závodně, jenže nakonec uspěla v přijímacích zkouškách na konzervatoř a s tancem byl konec. Její taneční partner žije v USA a do Česka se vrátil jen kvůli StarDance.
Co potřebujete vědět o StarDance
* Soutěž potrvá osm týdnů, vyvrcholí ve finále 22. 12. 2007.
* První 4 týdny předvedou páry latinskoamerický nebo standardní tanec. Od pátého kola už oba.
* Výkony tanečních párů hodnotí porota a diváci.
* Porota je ve složení Tatiana Drexler, Mahulena Bočanová, Zdeněk Chlopčík a Richar Hes. Vítězný pár si připisuje tolik bodů, kolik párů v kole soutěží. Poslední pár získává jeden bod.
* Diváci hlasují formou SMS celý týden. Z počtu došlých SMS vzniká pořadí. Páry si připíší body podle stejného klíče jako u poroty.
* Body od diváků a poroty se sečtou a pár s nejnižším počtem bodů vypadává. Pokud by bylo víc párů s nejnižším počtem, postupuje ten s větším počtem hlasů od diváků.
* Vítězný pár získá trofej a titul Král a Královna tanečního parketu.
* Sázková kancelář Synot Tip nejvíc věří Aleši Valentovi nejméně pak Lence Filipové.
