"Představa, kterou mají mnozí o ruských ženách jako o někom, kdo naprosto postrádá vkus a nemá smysl pro módu, je skutečně nezasloužená," prohlašuje s vervou 33letý Čapurin s dětskou tváří v interview, které poskytl v jednom ze svých dvou moskevských módních butiků s dámským oblečením.
"Dokonce i za sovětských časů se Rusky vždycky usilovně snažily vypadat co nejlépe. Uměly si poradit, i když neměly peněz nazbyt. Myslím, že teď, když jsme mnohem otevřenější země a můžeme to, co umíme, předvést Západu, si to mnozí uvědomují."
Rusko se stalo v posledních deseti letech svědkem vpádu tuzemských značek do světa haute couture. Kromě Čapurina sklízí aplaus na zahraničních přehlídkových
molech také módní návrháři Valentin Judaškin a Jelena Nazaroffová a rovněž přední modelky Natalja Semanovová a Olga Pantjuščenková.
"Móda je globální pojem, otázka dovednosti, profesionality a vkusu, překračujících hranice... (Karl) Lagerfels je Němec, ale nikdy neslyšíte, že by se mluvilo o "německé" módě. Totéž by se mělo týkat ruských módních návrhářů," míní Čapurin.
Čapurin, oblečený do džínsů a jasně červené košile občas svraští čelo, připouští však, že ruští módní návrháři před sebou mají ještě kus cesty. "Je třeba, aby se naši návrháři odpoutali od věcí, které jsou barvitě ruské, věcí ve stylu matrjošek. Je nutné, aby takový kýč zavrhli."
Čapurin vyrostl v běloruském Vitebsku, rodišti malíře Marka Chagalla, kde jeho rodiče a děd pracovali v textilním průmyslu. "Pamatuji se na továrnu, v níž pracovali. Pamatuji si všechny ty barvy a látky, z nichž se šily oděvy a to, jak moc jsem si
přál z nich něco udělat," vzpomíná.
Po škole vystudoval Čapurin místní návrhářskou akademii a odtud odešel pracovat do Paříže, metropole světové módy. V roce 1992 zvítězil v soutěži mladých návrhářů zorganizované módním domem Nina Ricci a o tři roky později představil v Moskvě první kolekci se svou vlastní značkou.
Přestože zatím ještě není Čapurin světově proslulý, často se o něm mluví v kruzích ruských zbohatlíků, z nichž mnozí nadělali v uplynulých deseti letech jmění na rozsáhlém surovinovém bohatství země.
Jeho butiky navštěvují kromě předních ruských popových zpěvaček, hereček a sportovních hvězd také ženy ze vzdáleného Japonska a Spojených států.
Čapurina teprve čeká velký krok - zřízení obchodu v zahraničí -, nicméně jeho kolekce se již objevily na přehlídkách v Paříži, Německu a Švýcarsku. Doufá, že se jeho zahraniční klientela rozroste, až přidá k dámské konfekci a jedné kolekci haute couture ročně také pánské oděvy.
Soudě ze šatů vystavených všude kolem něj, lze Čapurinovo pojetí módy charakterizovat jako zdrženlivou eleganci. Jeho podzimní a zimní kolekci dominují vybrané materiály a tlumené tóny ošacení. Jedinou výjimku tvoří na zakázku šitá
třpytivými flitry pošitá společenská róba či pár pastelově zbarvených střevíčků vyrobených z hadí kůže. Čapurin má zálibu v čistých liniích bez volánků či jiných
ozdůbek. Živůtky jsou většinou přiléhavé, zatímco sukně jsou volně střižené a ušity z lehkých vzdušných tkanin.
Harmonie předváděcí místnosti kontrastuje s horečnou aktivitou v Čapurinově dílně, ukryté vzadu, kde desítky z jeho 70 zaměstnanců stehují díly pro budoucí kolekci.
Žena u velkého stolu v suterénní místnosti stříhá látku, z níž vznikne večerní róba.
Jiná šije téměř průhlednou hedvábnou halenku, vyšitou květy.
Ceny těchto výrobků se budou nakonec pohybovat od několika set do několika tisíc dolarů, což je v Rusku, kde průměrný měsíční plat nedosahuje ani 100 dolarů, závratná částka.
Čapurin podle vlastních slov vynakládá mnoho energie, času a peněz na vytvoření image, který chce reprezentovat. Znamená to mimo jiné vydávat značné sumy za reklamní šoty, reklamy v předních módních časopisech a drahé látky, v nichž si
libuje - jedna z nich, kterou bude objednávat na kolekci pro příští rok, přijde na 3000 dolarů za metr.
"Na tom není nic zvláštního. Aby si člověk udělal jméno, musí obětovat spoustu času a vynaložit fůru peněz," konstatuje. "Nijak nespěchám. Chci to dělat důkladně, protože nejdůležitější jsou vkus a styl."
"Dokonce i za sovětských časů se Rusky vždycky usilovně snažily vypadat co nejlépe. Uměly si poradit, i když neměly peněz nazbyt. Myslím, že teď, když jsme mnohem otevřenější země a můžeme to, co umíme, předvést Západu, si to mnozí uvědomují."
Rusko se stalo v posledních deseti letech svědkem vpádu tuzemských značek do světa haute couture. Kromě Čapurina sklízí aplaus na zahraničních přehlídkových
molech také módní návrháři Valentin Judaškin a Jelena Nazaroffová a rovněž přední modelky Natalja Semanovová a Olga Pantjuščenková.
"Móda je globální pojem, otázka dovednosti, profesionality a vkusu, překračujících hranice... (Karl) Lagerfels je Němec, ale nikdy neslyšíte, že by se mluvilo o "německé" módě. Totéž by se mělo týkat ruských módních návrhářů," míní Čapurin.
Čapurin, oblečený do džínsů a jasně červené košile občas svraští čelo, připouští však, že ruští módní návrháři před sebou mají ještě kus cesty. "Je třeba, aby se naši návrháři odpoutali od věcí, které jsou barvitě ruské, věcí ve stylu matrjošek. Je nutné, aby takový kýč zavrhli."
Čapurin vyrostl v běloruském Vitebsku, rodišti malíře Marka Chagalla, kde jeho rodiče a děd pracovali v textilním průmyslu. "Pamatuji se na továrnu, v níž pracovali. Pamatuji si všechny ty barvy a látky, z nichž se šily oděvy a to, jak moc jsem si
přál z nich něco udělat," vzpomíná.
Po škole vystudoval Čapurin místní návrhářskou akademii a odtud odešel pracovat do Paříže, metropole světové módy. V roce 1992 zvítězil v soutěži mladých návrhářů zorganizované módním domem Nina Ricci a o tři roky později představil v Moskvě první kolekci se svou vlastní značkou.
Přestože zatím ještě není Čapurin světově proslulý, často se o něm mluví v kruzích ruských zbohatlíků, z nichž mnozí nadělali v uplynulých deseti letech jmění na rozsáhlém surovinovém bohatství země.
Jeho butiky navštěvují kromě předních ruských popových zpěvaček, hereček a sportovních hvězd také ženy ze vzdáleného Japonska a Spojených států.
Čapurina teprve čeká velký krok - zřízení obchodu v zahraničí -, nicméně jeho kolekce se již objevily na přehlídkách v Paříži, Německu a Švýcarsku. Doufá, že se jeho zahraniční klientela rozroste, až přidá k dámské konfekci a jedné kolekci haute couture ročně také pánské oděvy.
Soudě ze šatů vystavených všude kolem něj, lze Čapurinovo pojetí módy charakterizovat jako zdrženlivou eleganci. Jeho podzimní a zimní kolekci dominují vybrané materiály a tlumené tóny ošacení. Jedinou výjimku tvoří na zakázku šitá
třpytivými flitry pošitá společenská róba či pár pastelově zbarvených střevíčků vyrobených z hadí kůže. Čapurin má zálibu v čistých liniích bez volánků či jiných
ozdůbek. Živůtky jsou většinou přiléhavé, zatímco sukně jsou volně střižené a ušity z lehkých vzdušných tkanin.
Harmonie předváděcí místnosti kontrastuje s horečnou aktivitou v Čapurinově dílně, ukryté vzadu, kde desítky z jeho 70 zaměstnanců stehují díly pro budoucí kolekci.
Žena u velkého stolu v suterénní místnosti stříhá látku, z níž vznikne večerní róba.
Jiná šije téměř průhlednou hedvábnou halenku, vyšitou květy.
Ceny těchto výrobků se budou nakonec pohybovat od několika set do několika tisíc dolarů, což je v Rusku, kde průměrný měsíční plat nedosahuje ani 100 dolarů, závratná částka.
Čapurin podle vlastních slov vynakládá mnoho energie, času a peněz na vytvoření image, který chce reprezentovat. Znamená to mimo jiné vydávat značné sumy za reklamní šoty, reklamy v předních módních časopisech a drahé látky, v nichž si
libuje - jedna z nich, kterou bude objednávat na kolekci pro příští rok, přijde na 3000 dolarů za metr.
"Na tom není nic zvláštního. Aby si člověk udělal jméno, musí obětovat spoustu času a vynaložit fůru peněz," konstatuje. "Nijak nespěchám. Chci to dělat důkladně, protože nejdůležitější jsou vkus a styl."
 Návrhář Igor Čapurin se pokouší prosadit českou módu ve světě. |
