"Trošku mě zklamali pánové, protože jich bylo ve finále osm z třiceti, a to mohli na nějakou medaili dosáhnout," svěřila se mluvčí šampionátu Veronika Štědrá.
Do soutěže, která v počtu závodníků předčila dosavadní rekordy, se zapojilo 637 lidí. Nejmladší Klárce Dunovské bylo pět roků a nejstaršímu Vladimíru Linhartovi 75 let.
Prezident Světové asociace zlatokopů (WGA) Kauko Launonen nešetřil chválou na adresu České republiky, která se jako první z postkomunistických zemí ujala organizování mistrovství. "Jedinou vadou na kráse bylo, že během posledních dvou hlavních dnů soutěží nám pověst trošku zkazilo počasí," posteskla si Štědrá. Umění dobrodruhů s rýžovacími miskami přesto přišlo v sobotu obdivovat na 4000 návštěvníků; během šampionátu jich k zlatonosné Kocábě našlo cestu více než 7000. Příští mistrovství se uskuteční v roce 2000 v Polsku.
Favorité oddělí zlato od písku během několika minut
Průvod zlatokopů zahájil ve čtvrtek odpoledne mistrovství světa v rýžování zlata, které do neděle hostí řeka Kocába v údolí mezi Velkou a Malou Lečicí na Příbramsku. V pestrém průvodu klapaly nizozemské dřeváky a zněly španělské dudy i alpské rohy.
Soutěž oficiálně zahájil prezident Světové asociace zlatokopů (WGA) Kauko Launonen. "Přísaháme, že budeme soutěžit s pomocí misky a svých rukou a že se vyhneme nepoctivým způsobům," slíbili za všechny závodníky Radim Brom a Australanka Gloria Olssonová. Vzápětí se první soutěžící pustili do boje s kilogramy písku, do něhož pořadatelé vmísili 40 gramů přírodního zlata.
Do údolí řeky Kocáby se sjelo přes 700 zlatokopů z téměř 20 zemí; český šampionát tím překonal všechny dosavadní rekordy. Novodobí dobrodruzi se s rýžovacími pánvemi v rukou budou snažit co nejrychleji a nejpřesněji oddělit malé množství přírodního zlata od hlušiny. Pro ty nejšikovnější to bude záležitost několika minut.
Zlatokopecká tradice
Zřejmě z furianství a touhy zlatokopů dokázat těm ostatním, kdo jsou opravdu největšími mistry v rýžování zlata, vznikla na počátku století v kanadském Dawsonu první soutěž v této netradiční disciplíně. Tato myšlenka byla v polovině 70. let obnovena ve finském Laponsku, kde se po několika národních soutěžích konalo v roce 1977 poprvé mistrovství světa v rýžování zlata ve vesnici Tankavaara.
V této malé vesničce také vznikla a dosud sídlí Světová asociace zlatokopů (World Goldpanning Association-WGA), která sdružuje na dvacet národních asociací ze všech kontinentů včetně České republiky. Ta se stala za posledních osm let v této disciplíně světovou velmocí a v roce 1995 získala jako první postkomunistická země právo uspořádat i mistrovství světa. Jeho dějištěm bude až do 29. srpna údolí středočeské říčky Kocáby mezi obcemi Malá a Velká Lečice na Příbramsku. Jeho organizace se ujali s podporou ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Českého geologického ústavu Český klub zlatokopů a Česká tábornická unie.
Údolí Kocáby a okolí nejbližších obcí včetně města Nový Knín je od raného středověku hornickým revírem s doloženým rýžováním zlata i hornickým dobýváním zlatých rud. Nový Knín pak sám býval spolu s Jílovým a dalšími městy královským horním městem se všemi výsadami.
"Princip soutěží v rýžování zlata spočívá v co nejrychlejším a nejpřesnějším oddělení velmi malého množství přírodního zlata od hlušiny, pro účely soutěže smíchaných dohromady, za pomoci rýžovací pánve," říká Pavel Lhotský.
Historie zlatokopeckých soutěží
Soutěže v rýžování zlata mají v Čechách už dvacetiletou tradici. První zorganizovala v roce 1979 parta nadšenců z tehdejšího Ústředního ústavu geologického u obce Slaník na březích zlatonosné Otavy nedaleko Strakonic. Ohlas byl tak velký, že další Otavy 83 se po slovenském Jasenie 81 zúčastnilo již přes dva tisíce závodníků a diváků. Tím byl v bývalém Československu položen trvalý základ organizování soutěží v rýžování zlata. Ty další se konaly střídavě na Blanici, Sázavě, Kocábě nebo slovenských Rimavici, Jasenii nebo Hodruši, či v moravských Zlatých Horách.
Od roku 1991, kdy se Česká republika stala členem Světové asociace zlatokopů (WGA), mají soutěže i podobu oficiálního mistrovství republiky pořádaného podle mezinárodně platných pravidel této asociace.
Od listopadu 1989 patří čeští reprezentanti v rýžování zlata mezi absolutní světovou špičku a není výjimkou, že se ze zahraničních soutěží vrací s několika tituly. "Češi dobyli Dawson! Češi dobyli Yukon!" psaly kanadské noviny v roce 1996 poté, co si česká reprezentace odvážela z této mekky zlatokopectví hned tři tituly mistrů světa a česká vlajka vlála nad mohutným tokem Yukonu.
Jména jako František Hrala, Jan Kavalír, Luděk Dolanský, Michal Šarbach, Tomáš Morysek, Pavel Lhotský nebo Veronika Štědrá jsou po právu ve velké mezinárodní rodině profesionálních zlatokopů vyslována s respektem.
