Halina Pawlowská, spisovatelka
Dáša Havlová je moje dlouholetá kamarádka, díky ní jsem se potkávala s Václavem Havlem často i velmi neoficiálně. Má nejsilnější osobní vzpomínka na něj se ale váže k formálnímu aktu. Pan prezident mne totiž pozval na Pražský hrad na protokolární večeři, která se konala na počest první návštěvy ukrajinského prezidenta Kučmy. Tehdy ještě žil můj otec, který prezidenta Havla velice obdivoval. Napsal mu proto během odpoledne báseň. Ostýchala jsem se ji na večeři předat, ale prezident Havel viděl, že žmoulám nervózně desky s papíry. "Co je to?" zeptal se mě mile. A když jsem mu dala báseň a on viděl její název: "Génius lidstva", usmál se. "Zasloužím si ji? Jste si jistá, že je to opravdu pro mne?!" Byla jsem si jistá. A vím, že můj otec, i když často používal příliš velká slova, tak tehdy nepřeháněl. Václav Havel pro mne vždycky byl člověkem plným nadějí, které rozdával. Teď jsem ale propadla skepsi. Bojím se, aby den jeho smrti nebyl taky koncem státníků s dobrou vůlí…
Taťána Kuchařová, Miss World 2006
Jsem hluboce zarmoucena odchodem naší významné osobnosti, prvního českého prezidenta a známého dramatika, který rozuměl mladé generaci. Ta je mu vděčná za to, že Česká republika patří mezi demokratické země.
Martha Issová, herečka
Někdy začátkem prosince roku 1989 mě vzala moje máma na demonstraci na Václavské náměstí. Bylo mi osm, moc jsem toho nechápala, ale vím, že když mě nějaký člověk vyzvedl na ramena, abych viděla, a já s ostatními volala: "Havel na Hrad", cítila jsem kolem sebe lásku, pospolitost a byla jsem šťastná. Později jsem začala zjišťovat, kdo že ten Havel vlastně je. Stal se pro mne symbolem boje za to dobré, co v sobě člověk má. Jeho smrt mě hluboce zasáhla, ale věřím, že jemu je teď dobře a slibuji, že se budu snažit na jeho odkaz nikdy nezapomenout
Michaela Maláčová, ředitelka České Miss
Omlouvám se, ale myslím, že to nejde popsat. Pro mě je to opravdu osobní a moc smutné.
Lucie Bílá, zpěvačka
Mám doma několik oblíbených fotografií pana prezidenta Václava Havla. V neděli byla u každé z nich zapálena svíčka. Všechna slova jsou mi malá, všechna vyznání a díky jsou nedostačující. Pan Václav Havel byl pro mě ztělesněním člověka, který naplnil svůj osud s pomocí těch "nejjemnějších zbraní". Všechny nás přesvědčil o tom, že láska, dobro, skromnost, něha a laskavost jsou silnější než jakákoliv zloba lidstva. Byl to velký člověk, kterého nám záviděl celý svět. Chtěla bych s láskou a úctou poděkovat i paní Dagmar Havlové. Jsem přesvědčena, že právě díky ní tu s námi všemi mohl tento velký člověk být mnohem déle.
Miloš Zapletal, bývalý ředitel Miss ČR
Na pana prezidenta Havla mám mnoho výrazných vzpomínek. Nejvíc mi utkvěla v paměti ta úplně první. Bydleli jsme v osmdesátých letech blízko sebe a navštěvovali stejnou restauraci v Gorazdově ulici. Jednou jsem tam měl setkání s Jiřím Lábusem, s nímž u stolu seděl a chvíli si s námi povídal sympatický skromný pán. Když odešel, Jirka mi prozradil, že to byl Václav Havel, jehož jsem v té době osobně ještě neznal. Během prezidentování i po něm jsem se s panem Havlem setkal mnohokrát pracovně, většinou díky Michaelu Kocábovi, který patřil k jeho i mým blízkým spolupracovníkům. Pan Havel byl a je pro mne a mnoho lidí nejvýraznější osobností naší země.
Mahulena Bočanová, herečka
Jednou jsme si podali u nás v Činoherním klubu ruku. Srdce jsem měla až v krku. Bylo v něm tolik dobra, že jsem měla pocit, že to dobro je hmatatelné a můžu si kus odnést v kapsách domů. Všem nám změnil život. Je to navěky věkoucí nezapomenutelný Pan Prezident.
