JAK JSEM SE PŘIHLÁSILA DO MISS
Žila jsem tehdy život normální mladé holky, studovala gymnázium a v patnácti letech se přestěhovala do Prahy. Věnovala jsem se hodně sportu a závodně jsem dělala cheerleading, tedy roztleskávačku. Je paradox, že být miss nikdy nebylo mým snem. I k modelingu jsem se dostala náhodou, právě přes naši trenérku. Ta mi řekla, že mám k modelingu vlohy a že bych to měla zkusit. Bylo mi šestnáct. Moje kamarádka se o dva roky později přihlásila do Miss a řekla mi, ať se přihlásím taky a zkusíme to společně. Na prvním castingu mě ani ve snu nenapadlo, že se zrovna já stanu vítězkou.
JAK JSEM PROŽÍVALA VÍTĚZSTVÍ
Vyhrála jsem velmi mladá, bylo mi čerstvých osmnáct let. Dodnes si pamatuji moment vyhlášení, byl to jeden z nejkrásnějších okamžiků mého života, který mi dost zásadně změnil život. Začala jsem získávat spoustu pracovních nabídek, seznámila se se zajímavými lidmi, začala jsem hodně cestovat. Díky titulu Miss jsem se osamostatnila, relativně rychle dospěla a získala cenné zkušenosti.
MISS POPRAVILA VZTAH
Přítele jsem v době vítězství v Miss měla, ale tlak médií a všeho toho okolo náš vztah bohužel neustál. Asi půl roku po mém vítězství jsme se rozešli, ale nešlo o vážný vztah, byli jsme spolu jen pár měsíců.
O ŽÁRLIVÉ LÁSCE
Další vztah s tureckým přítelem Ozcanem také nevydržel. Ve vztahu jsem určitý rozdíl mentality pociťovala, protože Ozcan byl v některých situacích až příliš temperamentní a hodně žárlil. Fakt, že byl Turek, ale určitě nebyl důvodem našeho rozchodu. Turecko je navíc hezká země a jsem ráda, že jsem měla možnost poznat ji i z jiného pohledu než každý turista.
Z KAMARÁDA PARTNER
S mým současným přítelem Robertem jsme se dali dohromady asi před rokem, ale známe se už z minulosti jako kamarádi. Nikdy nás nenapadlo, že by mezi námi mohlo být něco víc, ale stalo se a jsem s ním šťastná a zamilovaná. Bydlíme spolu a největší radost mám, když pro mě něco udělá, aniž bych ho o to žádala. Třeba mi s něčím pomůže, řekne mi něco milého, dá mi kytku, uvaří něco dobrého. Občas je sice nedochvilný, ale to já jsem bohužel někdy taky, takže si nemáme co vyčítat.
BEZ KÁZNĚ V JÍDLE NELZE FUNGOVAT
Bohužel nejsem typ člověka, který by si mohl dát k večeři svíčkovou s deseti knedlíky, aniž by to na mně nešlo vidět. Co se týká postavy, musím se neustále hlídat. Snažím se jíst zdravou a vyváženou stravu, hodně zeleniny a ovoce a ve volném čase chodím ráda na zumbu, aerobik nebo běhám na páse v posilovně. Taky jsem nedávno začala navštěvovat hodiny thajského boxu, moc mě to baví.
DÍTĚ DO TŘICÍTKY
Letos mě čekají další pracovní povinnosti, jak v Čechách, tak v zahraničí. Za hlavní cíl mám úspěšné dokončení vysoké školy. Ráda bych se i nadále věnovala vlastní řadě džín, se kterou mám momentálně určité organizační problémy. O dětech a rodině jsem zatím moc nepřemýšlela, myslím si, že na ně mám ještě dost času. První dítě bych chtěla do třicítky. Nezáleží na tom, kolik jich bude, ale hlavně aby byly zdravé.
