Do historie televizní zábavy se zapsal jako prezident soutěže krásy a zasvěcení vědí, že je také duchovním otcem Manéže Bolka Polívky nebo Divadélka pod věží Marie Rottrové. Málokdo však tuší, že právě díky Miloši Zapletalovi se před jednapadesáti lety dostaly do éteru protestsongy Karla Kryla.
Soutěž krásy Miss ČR jste prodal před jedenácti lety. Nestýská se vám po showbyznysu? Neřekl bych. Úplně mi stačily dva křty mých knížek, které jsme, pravda, uspořádali docela showmansky, přišla spousta známých tváří, takže jsem si na to po letech zase trochu sáhl. Navíc jsem od showbyznysu neutekl zas tak daleko. Na Farmě Blaník, kterou spravuju, jsme pořádali spoustu akcí, kde vystupovali právě i mí kamarádi a někdejší spolupracovníci jako Lucka Bílá, Marie Rottrová, Bolek Polívka, Petr Janda nebo Táňa Kuchařová.
S většinou osobností, s nimiž jsem kdy pracoval, jsem se při práci stihl i skamarádit, takže se pořád docela dost vídáme. A místo toho potlesku, který jsme my „za zády slavných“ tak trochu vnímali i jako uznání naší práce, zažíváme dnes takové to denní poklepávání po ramenou od lidí, kteří na farmu přijedou. Líbí se jim tam a říkají nám to z očí do očí, což je pro nás nakonec příjemnější než velký potlesk v televizním přenosu.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
