Křest filmovým světem byl pro mladou dívku s přísnou výchovou očistcem. „Vláčeli mě sněhem, bahnem, pořád byla strašná zima…,“ vzpomínala Magda Vášáryová na středověké drama Marketa Lazarová, které patří mezi skvosty české kinematografie, a které herečku přes noc proslavil. Úspěch Markety Lazarové jí otevřel dveře k dalším rolím, kromě toho vystudovala sociologii na Komenského univerzitě v Bratislavě.
Celkem vytvořila na 30 filmových rolí (Radúz a Mahulena, Princ Bajaja, Rusalka), padesátku postav si zahrála v televizních snímcích a seriálech. Působila v Divadle Na korze, na Nové scéně a ve Slovenském národním divadle.
Je škoda, že Magda přestala hrát. Byla dobrá, míní Emília Vášáryová |
Jedním z nejzvláštnějších snímků, jaké kdy natočila, byl snímek Vtáčkovia, siroty a blázni z roku 1968. „Ten film šel okamžitě do trezoru, dvacet let nebylo možné jeho název vůbec vyslovit,“ řekla o filmu Juraje Jakubiska.
Dalším její ikonickou rolí byla paní sládková z Postřižin podle Bohumila Hrabala v režii Jiřího Menzela. Podle Vášáryové byl velmi náročný a některé scény prý zkoušeli i dvacetkrát. S Jaromírem Hanzlíkem absolvovala i slavnou nebezpečnou scénu na pivovarském komíně. „Vylezli jsme to dvakrát, nebo třikrát. Nejprve v džínách a pak naostro. Jediné, co si pamatuji, je pan Menzel, který si zakrýval oči a ptal se rozechvěným hlasem: Už jsou dole?“ prozradila.
V roce 1982 se uvažovalo obsazení Vášáryové do hlavní role slavné adaptace románu Sophiina volba, kterou nakonec ztvárnila Meryl Streepová, autor románu William Styron i režisér Alan Pakula ji pro roli velmi chtěli, producenti nakonec rozhodli jinak. Sama později odmítla roli v Koljovi (1996), kterou nakonec dostala Libuše Šafránková. A nabídky na filmování prý dostává dodnes. Je také držitelkou prestižní české divadelní Ceny Alfréda Radoka.
Naposledy se Vášáryová před kamerou objevila v roce 1990, kdy zároveň nastoupila na tři roky jako velvyslankyně ČSFR v Rakousku. V roce 1999 neúspěšně kandidovala na slovenskou prezidentku, v letech 2000–2005 působila jako velvyslankyně v Polsku. Nyní předsedá Správní radě nadace Via Cultura, kterou sama založila. Na podzim 2010 se také ucházela o funkci primátorky Bratislavy, skončila jako druhá ze tří kandidujících.
V době ruské invaze na Ukrajinu v březnu 2022 zkritizovala podpůrnou cestu slovinského, českého a polského premiéra do Kyjeva, přičemž polskému a slovinskému představiteli vytkla dřívější negativní postoje k EU. Uvedla, že jejich cestě do Kyjeva nerozumí, nazvala ji prapodivnou a obvinila je, že nutností své výjimečné ochrany zatížili policejní síly Ukrajiny a že blokovali vlaky s humanitární pomocí.
Vášáryová napsala několik knih a plynně ovládá vícero jazyků. Kromě češtiny hovoří německy, anglicky, rusky, francouzsky, polsky, srbsky a chorvatsky. Její maminka byla Němka, otec Slovák, dědeček Maďar a prapradědeček přišel z Itálie.
Sestra herečky Emílie Vášáryové se podruhé provdala za herce Milana Lasicu, který zemřel v červenci 2021. Mají spolu dcery Hanu a Žofii.