Co umí muž, který v televizi takhle zazářil? Dokáže věrně napodobit více než stovku hlasů známých osobností. Ale jenom to by samozřejmě nestačilo.
"Je výjimečný," říká František Polák, zkušený režisér zábavných pořadů České televize. "Obvykle je to tak, že kdo umí zpívat, je na tom hůř s pohybem či mluvením a naopak. On umí všechno stejně dobře. Nikoho tak všestranného jsem zatím nepotkal."
A tak Vladimír Hron prožívá příběh, o jakém sní tisíce lidí. Třeba ti, kteří se hlásí do soutěže Česko hledá SuperStar.
Chvílemi se zdá, jako by ještě úplně nevěřil, co se kolem něj děje.
Týtý jako 7 infarktů
Je před sedmou večer a divadlo v pražském Braníku je už plné. Vladimír Hron ještě v zákulisí pojídá párek. Právě skončil televizní natáčení a má před sebou tři hodiny, kdy s výjimkou krátké přestávky neopustí pódium a bude sám bavit vyprodaný sál. Říká, že má trému.
Když si šel v únoru v přímém přenosu pro prestižní cenu diváků TýTý, jeho kamarádi a známí u televize říkali: Co to s ním je?
Byl totiž tak naměkko, že jeho upřímnému poděkování uvěřili i ti nejzarputilejší odpůrci podobných ceremoniálů.
"Bylo to jako sedm infarktů a patnáct mrtviček," popisuje svou cestu na pódium.
Nepřeháníte, pane Hrone?
"Uvědomte si, že až do mých třiceti let jsem vždycky býval na plakátech uveden jen jako - ti další."
A to ještě k prvnímu místu sebral v TýTý i čtvrté místo mezi zpěváky. Ano, čtete dobře, tenhle mladý muž je podle televizních diváků čtvrtý nejoblíbenější český zpěvák.
"No to mě už rozhasilo úplně," dodává věcně.
Z diskoték do televize
Začalo to takhle:
Režiséra Františka Poláka upozornil bývalý zpěvák Stanislav Procházka mladší na neznámý talent z Mostu. Všiml si ho v pořadu Liga gagů, který vysílala Nova. Tam ho přihlásila kamarádova maminka.
Mezi známými na Mostecku se už delší dobu vědělo, že Vladimír Hron umí pobavit. Když dělal diskžokeje, při písni Tarzan Boy se v hadřících s leopardím vzorem houpal na laně. Nebo se sebral s kamarádem a jeli zpívat do Evropy - projeli Belgii, Rakousko, Německo. Také vyprávěl legrácky v regionálním rádiu.
Setkání Hrona a Poláka bylo jedno z těch, kterým se říká osudové.
"Asi tak dva měsíce jsme se scházeli. Předváděl mi, co umí a co ne," vzpomíná František Polák. "Původně se zaměřoval na imitaci známých umělců, ale takových je hodně. Do toho se mi nechtělo. Spíše jsem přemýšlel, jak využít jeho všestranného nadání."
A jak jejich první kontakty popisuje Vladimír Hron?
"Byl jsem v období, kdy jsem si říkal, že se svým životem musím něco udělat. Bylo mi třicet a už se mi nechtělo dál kočovat a bavit lidi na plesech. Říkal jsem si, že buďto odjedu do ciziny, nebo je v televizi přesvědčím, že jsem dobrý. A tak jsem se před Františkem Polákem hrozně moc snažil."
|
Vladimír Hron |
"Předvedu živě celou abecedu zpěváků! Od každého písmene jednoho, Armstrongem počínaje a Stevem Wonderem konče, úryvek písničky od každého. Všechno za třicet minut," prohlásil Hron.
"Tvrdil jsem, že něco takového nikdo živě nedokáže," vzpomíná herec Josef Dvořák, který Šanci uváděl. "Začne být nervózní a hlasy se mu slejou do jednoho. Mezi vystoupeními budou nudné pauzy, kdy se bude převlékat. Vzpamatuj se, člověče, to bude na nic, přesvědčoval jsem režiséra Poláka. A vidíte, ukázalo se, že Vladimír Hron opravdu umí."
Diváci byli nadšeni, moderátoři a tvůrci zábavných pořadů si mezi sebou začali říkat: Všimli jste si toho imitátora v Šanci? Ten byl skvělý!
Svěříme mu estrádu
Režisér Polák v té době uvažuje o novém programu. Svěřuje ho Vladimíru Hronovi. Tak vzniká estráda Jsou hvězdy, které nehasnou. První program České televize jí dává exkluzivní čas v sobotu v osm večer. Hron napodobuje známé zpěváky, někteří si s ním přijdou zazpívat, jiní jsou promítáni ze záznamu. Každý díl je věnovaný určité době a jejím hitům. Dívá se stále víc lidí.
Diváci vidí oblíbené zpěváky, starší generace slyší písničky svých mladých let, které se už dneska nehrají.
Ale co je hlavní - Hron jejich idoly skvěle napodobuje. Při každé písni vychází na jeviště v jiném převleku, pohybuje se přesně jako zpěváci, které imituje. A zpívá jako oni, tak věrně, až jsou diváci zpočátku přesvědčeni, že je to playback.
"To mě štvalo, dokonce mě z používání playbacku podezírali i v novinách. I proto se svým představením co nejvíce jezdím po republice, aby lidé viděli, že zpívám opravdu sám a živě."
Známé hlasy napodoboval už od dětství. "Pořád jsem poslouchal muziku a zkoušel zpívat jak oni. Šlo to, tak jsem to dělal dál a dál."
A tak se stalo, že donedávna neznámý muž zpívá duety s Helenou Vondráčkovou, Karlem Gottem... Vychází mu s nimi cédéčko.
"Najednou jsem zpíval s lidmi, kteří pro mě bývali nedotknutelní až nežijící. Asi si zpočátku mysleli, že jsem magor. Určitě jsem mlel samé hlouposti," říká se smíchem.
Teď dostává nabídky z dalších televizí. Zatím je zdvořile odmítá.
"Česká televize mi věřila, stál jsem u zrodu pořadu, pracuji s lidmi, se kterými si rozumím. Takže v této fázi nemám důvod něco měnit."
Režisér František Polák říká, že nejde o žádnou exkluzivní smlouvu. "Máme takovou dohodu. Řekl jsem mu: Dokud tě to bude bavit, budeme dělat spolu. Když tě to bavit přestane, promluvíme si a přátelsky se rozejdeme."
Budu točit film
Na Vladimíru Hronovi je znát, že si teď svou pozici v nejvyšší lize českého showbyznysu vychutnává. Od chvíle, kdy se poprvé objevil v televizní Šanci, zhubl a chová se víc sebejistě. Svou schopnost rozesmávat občas prověřuje - při rozhovoru sem tam změní hlas a promluví jako některá ze známých osobností z jeho repertoáru.
A neúnavně cestuje po celé republice. Tak například jeho kalendář na březen vypadá takhle: pondělí večer vystoupení v Jeseníku, v úterý Vyškov u Brna, středa Praha, čtvrtek Brno, pátek Holešov... O jeho show Abeceda hvězd je zájem a toho je třeba využít. A alespoň ho už nikdo nepodezírá, že zpívá na playback. Pane Hron, a umíte předvést toho a toho? zkoušejí to někdy diváci.
Ve svém zájezdovém programu baví diváky sám celé tři hodiny. Kromě písniček vypráví vtipy, historky. Kam ho vlastně zařadit? Je zpěvák, moderátor, nebo se na něj hodí to podivné slovo bavič?
Nejvíce na něj sedí výraz entertainer - staré anglické označení pro showmany, kteří tančí, zpívají i mluví zároveň. Říkávalo se tak třeba Franku Sinatrovi. Když Hron mluví o sobě, také používá toto slovo. A je vidět, že si toho cení.
Imitování osobností Vladimíru Hronovi sice přineslo slávu, ale nehodlá zůstat jen u něj. "Kdybych si řekl, mám svůj pořad, TýTý, a to mi stačí, byla by to smrt."
Chystá cédéčko, polovinu z něj budou tvořit písničky, které si sám napsal. A hlavně připravuje film. Napsal scénář a bude v něm hrát. "Sehnali jsme peníze a v létě začínáme točit. Bude to dobrosrdečná hudební komedie, trochu parodie. O nešikovi, který ke štěstí přišel. A toho budu hrát já."
Zpěvák, komik, imitátor? Vladimír Hron dokáže všechno. Důkazem jsou vyprodané sály po celé republice a také ceny TýTý pro nejlepšího moderátora zábavných pořadů.
