Fotila jste charitativní kalendář firmy na masné výrobky. Jak jste na tom vy a maso?
Já jsem bývala vegetarián. Nebo spíš jsem byla anorektička, takže jsem nejedla ani maso. Ale teď maso jím. Měli jsme ho na tom focení a bylo to super.
Jak jste si užívala focení?
Jsem strašně ráda, že jsem se mohla setkat s Romanem Šebrlem, protože to se vám nestane každý den, že byste potkali olympijského vítěze. Za druhé mám focení ráda, takže pro mě to byl skvělý den. Samé plusy. Dobrá šunka, Roman Šebrle a navíc skvělá charita.
Bylo těžké si představit, co se na fotce odehrává, protože vy jste ty věci reálně neviděli?
Pro mě moc ne. Je to něco, co herci musí kolikrát dělat na place. Třeba mluvíte s někým, kdo tam vůbec není. Koukáte se na značku, která je přilepená na kameře a vy máte nějaký emotivní dialog s někým, kdo je dávno v divadle.
Zmínila jste, že vás focení docela baví. Co vy a selfie?
Víte co, já se přiznám, že se sama opravdu někdy fotím. Ale je to tedy hrozné, protože si pak všímám těch pohoršených pohledů všech okolo. Instagram mám, považuji ho za neuvěřitelný fenomén. Docela si o něm i čtu a přemýšlím nad tím, jak to mění společnost a jestli je to vlastně dobré nebo špatné.
Je samozřejmě spousta věcí, které jsou alarmující, protože každý ukazuje „reklamu“ na svůj život, ale ty propady se tam nedozvíte. Na druhou stranu spousta lidí, kteří se dřív k ničemu nedostali, mají šanci být kreativní a mohou nahrávat svoje videa. Takže je to takové diskutabilní.
Je to zvláštní fenomén. Když jsem byla v Americe, mohla jsem vidět, jak je to tam opravdu. Má to velkou váhu, moc, dokonce některé lidi obsazovali podle toho, jakou měli platformu followerů. To je zajímavé. Já se na Instagramu trošičku držím zpátky. Nějaké věci z mého osobního života, to tajemství, které člověk má, si držím. Kdyby se na mě snesla nějaká vlna hejtů, tak nevím. Znám se, jsem trochu citlivý člověk a vlastně se tomu nechci vůbec vystavovat.
Těch followerů máte docela hodně. Mohla byste šířit nějaká poslání, něco, co lidem pomůže.
Tak to je podle mě asi nejideálnější verze toho, když někdo Instagram má. Já musím říct, že mám skvělé followery, že tam nikdo není nějak zlý. Vlastně se mi ještě nestalo, že bych tam dostala čočku.
Líbí se mi, když to někdo využívá k tomu, že má co říci. Je také důležité najít formu, co a jak sdělit. Vyrojila se s tím také spousta lidí, kteří propagují „pozitivní styl života“ a „pozitivní myšlení“ a myslím si, že to kolikrát není ani úplně pravda. Nějak věřím na to, že to musí být autentické, od srdce. Když už něco chcete říct, tak ideálně na základě vlastní zkušenosti. Je tam ale spousta lidí, kteří se kopírují navzájem.
Hana Vagnerová
Zaujalo vás tam něco speciálního?
Je tam spousta holek, které se zabývají tělem a říkají, že není ostuda, když máte pár kilo navíc. To mi přijde úplně fantastické. Když by mi bylo patnáct a taková komunita lidí by existovala, tak kdo ví, třeba by se mi to s anorexií vůbec nestalo, nebo bych do toho nespadla tak hluboko. Přijde mi skvělé, když tím třeba někdo prošel a dokáže to pozitivním způsobem předat dál. Takže uvidíme, třeba také najdu cestu, jak nějakým způsobem šířit něco, co je pro mě důležité.
Považujete se za influencerku? Doporučujete svým fanouškům produkty?
Tak v tomto jsem úplně zdrženlivá. Když by to bylo něco, co je mému srdci blízké, ráda to budu propagovat, aniž bych za to dostávala zaplaceno. Protože je to skvělé a jsem ráda, že se to k těm lidem dostane. Jsem ale trochu opatrná, protože vnímám, že se spousta lidí pak mění v chodící reklamu.
Z toho by mi asi dobře nebylo a hlavně já jsem herečka, nepovažuji se za blogerku ani influencerku. Navíc, když najednou propagujete kde co, tak na mě to funguje tak, že pak ztratím nějaký respekt a zájem. Myslím si, že méně je více.
Stane se vám někdy, když projíždíte zprávy od sledujících, že vás třeba muži zvou na schůzku?
Už se mi stalo, že mě zvali na rande. Ale já se bojím. Takže nic z toho nebylo. (smích)
29. června 2019 |
