Iveta Bartošová a Bára Basiková na koncertě Královny popu v opeře (Praha, 23....

Iveta Bartošová a Bára Basiková na koncertě Královny popu v opeře (Praha, 23. června 2000) | foto: Pánek TomášČTK

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

  • 48
Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla princeznou pop music, Bára Basiková představitelkou undergroundu. Přesto svoji kolegyni v nejtěžších dobách podpořila.

„Škoda, že v tom dokumentu nezaznělo, že se na Ivetině konci podepsala bulvární média a hlavně celá řada jejich posledních partnerů,“ prohlásila Bára Basiková po zhlédnutí třídílného nováckého dokumentu Málo mě znáš, jenž rekapituluje život zesnulé zpěvačky.

V promluvách různých respondentů zaznělo i slovo štěstí. Je opravdu tak důležité? „Svým způsobem taky, ale je to jenom jedna z indicií. Ten balíček musí být vrstevnatější. Říká se třeba, že je dobré přijít v pravý čas na pravé místo a potkat toho pravého člověka. Takže štěstí může mít mnoho podob, ale prvořadý je talent. I když zrovna v současné době je to už trošku sporné, protože dnes hýbe světem spousta lidí, kteří toho moc neumí, ale mají nějaký marketingový tah nebo schopnost,“ říká Basiková.

Z plakátu projektu Málo mě znáš

Přiznává, že když vstupovala na hudební scénu, nahlížela na pop music trošku s despektem. „Nikdo nemá právo z jakékoliv své pozice či funkce někoho pomlouvat nebo mu škodit, ale já tuhle hudbu prostě neposlouchala. Byla mi velmi vzdálená, šla úplně mimo mě,“ přiznala.

To se však netýkalo Ivety samotné. „Potkávaly jsme se, koncertovaly spolu... A já beru každého především podle toho, jaký je člověk. Jestli dělá heavy metal nebo dechovku, píše detektivky či cokoliv jiného, je jedno. Každý, kdo něco tvoří, si zaslouží určitý respekt a úctu. A já Ivetu vždycky brala stejně jako všechny kolegyně z branže hlavně jako ženu, kamarádku,“ říká Basiková.

Myslela na ni i v dny, kdy to s ní šlo z kopce. A když zemřela pod koly vlaku i na jejího syna Artura. „Poprvé jsem na něj pomyslela, když jí byl odebraný a svěřený do péče jeho otce Ladislava Štaidla. Zaregistrovala jsem v médiích, že probíhaly nějaké soudy. To, že matce odeberou z nějakých důvodů dítě, je asi to nejhorší, co ji může potkat. Podle mě to bylo celé hodně přehnané, vyšponované do extrému, protože si myslím, že nedělala nic tak strašného. Nebyla svému synovi tak nebezpečná, aby jí ho museli odebrat. Ale sociální úřady rozhodly jinak, což pro ni muselo být devastující,“ míní.

OBRAZEM: Milenci, manažeři, mecenáši a syn. Dvacet mužů Ivety B.

Když se Iveta Bartošová léčila ze závislosti na alkoholu, Basiková ji kontaktovala. „Byla jsem za ní v léčebně v Kroměříži. A tam jsem z ní cítila, že má touhu se z toho vymanit. Ale bohužel, neměla štěstí na partnera. Ať už to byl Pomeje, Martucci, Macura a nevím kdo ještě…. To bylo takových figurek a různých ztroskotanců, ale ten poslední, Josef Rychtář, ten ji dodělal. Nikdy jí neměl dovolit brát léky a vozit ji na vystoupení, když se potácela. Ona možná sílu a chuť postavit se zpátky na nohy v sobě měla, ale chyběl jí k tomu parťák a sama to nedokázala,“ řekla.

I Basiková si prošla těžkými léty. Ztroskotala jí manželství, byla dole, vždycky se ale dokázala odrazit ode dna. „Nevím co to bylo za sílu, ale pokaždé jsem našla důvod jít dál. A pak, když jsem měla děti, byly pro mě ony zásadním motivem, proč neudělat nějakou chybu a blbost. Pro ně tady jsem a pro ně dýchám. Prostě jsem musela zatnout zuby a říct si: Jo, děje se ti nějaké bezpráví, někdo tě mučí, trápí, někdo tě uhodil, ale musíš to ustát, nejsi tady sama. Máš děti a ty za nic nemůžou,“ prohlásila zpěvačka.

Na rozdíl od Ivety Bartošové uměla taky včas zatáhnout za záchrannou brzdu. Bartošová se často stávala loutkou v rukou manažerů. „Láďa Štaidl po ní chtěl všechno, ale sám neinvestoval nic, navíc byl stále ženatý s Aňou. Ano, taky jsem zažila určitý vliv a manipulaci, ale když jsem cítila, že to producentsky nejde, že se to nikam nevyvíjí, nebo že se to vyvíjí, kam nechci, a že se toho začínám bát, tak jsem z toho vystoupila. A to platilo i o mém partnerském životě. Ano, někdy to trvalo déle, ale jsem ráda, že jsem to vždycky udělala,“ řekla.

Bára Basiková (Praha, 2. dubna 2024)

Basiková má tři děti. Dvojčata Anna a Marie jsou už dospělá a zpěvačka se těší až ji udělají babičkou. Synovi Theodorovi je patnáct a po letech, kdy se věnoval hře na bicí, se vrátil zpátky k fotbalu. „Jsme kamarádi. Jaký jsem měla vztah s dcerami, takový ho mám i s ním. A Petr to má podobně jako táta. Sice spolu nejsme, máme Teodora ve střídavé péči, ale rozumíme si skvěle, možná líp, než když jsme spolu žili. Ve výchově jsme zajedno. Jsme demokratičtí, všechno řešíme na rovinu. Nechceme, aby nám lhal nebo třeba kouřil potají za školou. To už si radši to cigáro dám s ním,“ říká zpěvačka.

A přináší tip, jak na děti v období puberty. „Já z Thea nic netahám, nechávám na něm, jestli se mi svěřit chce nebo ne. Snažím se do ničeho nevměšovat, neradit, neotravovat, neprudit, jenom být tichým pozorovatelem a zasahovat pouze v případě kolize. Prostě ho nechávám být. Myslím, že největší chyba, kterou rodiče dělají, je, že pořád svoje děti buzerují. Proč sis neuklidil, jak to že zase není umyté nádobí a proč jsi nevynesl tohle a nedošel tamhle, a proč máš zase trojku… To snese málokdo,“ prohlásila.

I když do Vánoc je spousta času, Bára Basiková už má natočenou vánoční desku. První ve své kariéře. Doprovází ji na ní dětský pěvecký sbor Andílci z Plzně. A další cédéčko natočila s heavy metalovou kapelou Pačess, s níž nyní koncertuje.