On-line rozhovor

Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová

Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
velikost textu:
vydáno 16.3.2011 8:30
Hlavním motivem dění v zemětřesením a tsunami zasaženém Japonsku je nyní radiace. Kolik jí vlastně uniká, může být nebezpečná? Odborníci zatím říkají, že nikoliv. Přímo se na to můžete zeptat předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 16. března 2011 do 8:50

OTÁZKA: Dobrý den, paní inženýrko, chtěl bych vědět, ve kterém reaktoru je situace v tuto chvíli nejhorší a jestli hrozí protavení paliva tlakovou nádobou, jak často dostává váš ústav aktualizované informace? Dále by mě zajímalo, jaká je teplota tyčí po odstavení reaktoru a za jak dlouho se ochladí na přípustnou mez - např pro výměnu paliva.Jaké míře radiace jsou vystaveni pracovníci, kteří chladí porušené bloky? A za další - co říkáte nesmyslným politickým gestům představitelů EU a odstavování bloků v Německu? Kolik je vlastně v Evropě podobných elektráren jako v Japonsku? Děkuji Vám za odpovědi. Jiří Přihoda
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ODPOVĚĎ: Dobrý den, zdravím všechny a pokusím se podle svých sil odpovědět na vaše dotazy. Situace je podle informací, které máme, trochu překvapivě nejhorší na bloku 4, který byl v době zemětřesení odstaven pro revizi. Tam došlo k poklesu vody v bazénu skladování vyhořelého paliva a dvěma požárům, zvýšená radiace v areálu je asi z podstatné části nyní kvůli tomuto problému. Bloky 1, 2 a 3 jsou na tom zhruba stejně jako včera, nic moc, ale také ne výrazné zhoršení. BWR pracuje s teplotou páry na výstupu 290 stupňů, vychlazení do odstávky trvá několik hodin. Pracovníci jsou krátkodobě vystavování dávkovým příkonům až o hodnotách milisieverty za hodinu, nejvyšší zatím oznámená celková dávka je 100 mSv. Situaci v EU raději nekomentuji, má cca 20 podobných reaktorů, z hlavy fakt přesně nevím. 16.3.2011 9:00
OTÁZKA: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda ČR bude provádět další kontroly svých JE a zavádět případná další bezpečnostní opatření v návaznosti na paniku a tlak ze strany "eko" organizací, zejména těch rakouských poté, co došlo k japonské katastrofě? Nebylo těch kontrol a extra opatření už dost, zdá se mi, že ČR v tomto nevystupuje jako suverénní stát a nechává se "tlačit do kouta". My přeci také rakušanům nediktujeme, co mají dělat se svou energetikou. A samozřejmě, extra kontroly či případná další bezpečnostní opatření přinášejí státu i další finanční náklady. Martin Chalupa
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ODPOVĚĎ: Dobrý den, SÚJB i provozovatel jsou na kontoly zvyklí a dalším se nebrání. Zatím se nám jeví rozsah kontrol jako dostatečný, nicméně každý rozumný návrh, který by vedl ke zvýšení jaderné bezpečnosti, přivítáme. 16.3.2011 9:00
OTÁZKA: Dobrý den, paní předsedkyně. Všude v médiích se mluví o obrovské snaze zabránit roztavení palivových tyčí, ale nikde jsem se nedočetl, co přesně se může stát, když k roztavení dojde. Je možné toto stručně vysvětlit? Pavel Taborsky
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ODPOVĚĎ: Pokud by skutečně došlo ke kompletnímu roztavení, nemusí to ještě znamenat nic příliš významného pro okolí. Bude hodně záležet na nepoškozenosti kontejnmentu reaktoru či na jeho schopnosti snižovat velký únik. (I netěsný kontejnment má tuto schopnost, záleží však na rozsahu jeho poškození.) 16.3.2011 9:01
OTÁZKA: Dobrý den, v tisku se objevila zpráva, že japonský seismolog profesor Ishibashi odešel v roce 2006 z japonské národní jaderné komise. Protestoval proti faktu, že krizové plány se ohlížejí spíše do seismicky klidné minulosti a neberou v potaz možnost zemětřesení většího než 450 GAL, zatímco v budoucnu je reálné počítat i s aktivitou 1000 GAL (ekvivalent 7,3 Richterovy stupnice). Kdo stanovuje potřebnou míru odolnosti JE vůči přírodním vlivům - národní nebo mezinárodní instituce? Byla projektová bezpečnost JE Fukušima II, která byla zasažena stejně a takové problémy nemá, vyšší než u Fukušimy I?. Michal Sedmera
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ODPOVĚĎ: Lokalitu musí mít zhodnocenu provozovatel, hodnocení a navrhovaný projekt, který by se měl vypořádat se všemi relevantními riziky, je posuzován národními institucemi. Jaderná bezpečnost je vždy odpovědnost daného státu. Její úroveň je však pravidelně podrobována mezinárodním prověrkám. Problémy na F1 nebyly způsobeny vlastním zemětřesením, ale až následnou vlnou. F2 má náhradní zdroje napájení nejspíš situované o trochu lépe. Seismicky jsou vystrojeny stejně. 16.3.2011 9:01
OTÁZKA: Dobrý den, paní Drábová, osobně jsem příznivcem jaderné energie jako vhodného zdroje pro zajištění našich stále rostoucích energetických nároků, nicméně chápu obavy mnohých lidí a z hlediska psychologie strachu srovnávám jadernou energii (riziko výbuch, únik radiace) s konvenčními zdroji (emise, pomalá, ale trvalá devastace lesů, těžební limity, riziko požár) zhruba jako používat letadlo nebo jezdit autem. To letadlo má statisticky zásadně nižší počet nehod, ale pokud už nějaká nastane, cestující s vysokou pravděpodobností zahyne, zatímco z toho auta vyleze sice všelijak pomlácený, ale přesto přežije. Když nechceme, do letadla sednout nemusíme, pokud ale v okruhu „X“ kilometrů stojí jaderná elektrárna, už jsme do něho, obrazně řečeno, nastoupili. Jakou hodnotu byste přisoudila takto popsanému „X“ a proč? Pavel Kučera Pavel Kučera
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ODPOVĚĎ: Dobrý den, pro obavy mám také pochopení. Radiace není vidět, citit, naše smysly ji prostě neregistrují a to působí problém. Také je pravda, že sousedství elektrárny většinou lidé nemají možnost ovlivnit. K Vašemu X, za celou dobu provozu jaderných elektráren nikdo v okolí nebyl radiací přímo usmrcen. I v tom nešťastném Černobylu obětovali životy "pouze" pracovnící elektrárny a hasiči. Pravděpodobnost, že v okolí elektrárny do 10 km zemřu v důsledku jejího působení, je jedna ku deseti miliónum za rok. Tedy asi jako úder blesku. 16.3.2011 9:02
OTÁZKA: Dobrý den, děkuji za ochotu odpovídat na otázky. Jsem jednoznačným zastáncem jaderné energie a nevidím pro ni žádnou přijatelnou alternativu. Rád bych ale lépe rozuměl rizikům a proto se ptám: 1. Je běžné, aby dochlazování reaktorů jaderných elektráren bylo po nouzovém odstavení zcela závislé na vnějších zdrojích elektřiny? Proč se pro pohon chlazení v nouzovém režimu nepoužívá právě to zbytkové teplo reaktoru, se kterým je třeba se vypořádat? Jsou takto navrženy i naše elektrárny? 2. Jak by se naše jaderné elektrárny vypořádaly s obdobným scénářem: Havarijní odstavení z plného výkonu spojené s výpadkem vnějšího napájení a záložních dieselagregátů?
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ODPOVĚĎ: ad 1) Pokud dojde k nouzovému odstavení reaktoru, jsou bezpečnostní systémy napájeny z vnější sítě, na našich jaderných elektrárnách je to jednak pracovní 400kV linie a pak záložní 110kV linka. Pokud by se stalo, že nebudou tyto linky pod napětím, startují dieselgenerátory, které zajistí potřebný příkon pro bezpečnostní systémy. Přičemž jediný dieselagregát stačí na bezpečné uchlazení jednoho reaktorového bloku. (Na JETE je např. celkem 8 dieselgenerátorů) ad2) Pokud by k tomuto došlo, ale situace je vysoce nepravděpodobná - musely by v zásadě selhat všechny nezávislé dieselgenerátory (8), přistupuje se k napájení z přímé linky z VE Lipno případně přímé linky MVE Hněvkovice. 16.3.2011 9:06
OTÁZKA: Dobrý den, zajímalo by mě, co stálo za neustálým optimismem SUJB koncem minulého týdne, kdy nám bylo neustále tvrzeno, že se vlastně nic nestalo a situace je pod kontrolou. Přitom situace se neustále zhoršuje. Je vaší povinností neustále lakovat situaci na růžovo? Nebo japonská strana neposkytuje úplné informace? Proč nejsou veřejnosti sdělovány i případné katastrofické scénáře, třebaže jejich pravděpodobnost je nižší? Musím se přiznat, že kdyby se nějaká podobná katastrofa stala v našem regionu, tak vašim ujištěním nevěřím a okamžitě odlétám na Nový Zéland. Děkuji za odpověď.
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ODPOVĚĎ: Nemyslím si, že by byl SÚJB jakkoli přehnaně optimistický či cosi "lakoval". Vycházeli jsme a vycházíme z dostupných a hlavně ověřených informací. Pokud by se, nedejbože, něco podobného stalo u nás a nastala by neřízená evakuace a chaos, vedlo by to k daleko větším ztrátám na lidských životech. Nakonec v Japonsku do současné doby nebylo zazanamenáno jediné úmrtí v důsledku ozáření. Proti tomu vlna tsunami patrně zabila více než 10 tisíc obyvetel. Pokud máte nějaké věrohodné informace o zhoršující se situaci, budeme rádi, když nám je poskytnete. 16.3.2011 9:14
OTÁZKA: Dobrý den, přijde mi, že se ukázalo, že debata o bezpečnosti jaderných elektráren nebyla férová. Je sice pravda, že v případě katastrofy se podařilo zastavit štěpnou reakci, nicméně se ukazuje, že to zdaleka nepostačuje k zajištění bezpečnosti občanů a nyní jsou všichni překvapeni, jak je možné to, co se děje v Japonsku. Děkuji za odpověď.
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ODPOVĚĎ: Naopak. Ukázalo se, že tento, poměrně starý projekt dokázal odolat důsledkům mnohem silnějšího projevu přírodních živlů, než na který byl vyprojektován. 16.3.2011 9:17
OTÁZKA: Jak hodnotíte postup Japonců při snaze řešit tuto havárii? Podle informací z médií se zdá, že se na všech reaktorech používaji stejnou taktiku, která nefunguje - stejný postup při chlazení, stejný vývin a výbuch vodíku. Neměli se po prvním výbuchu poučit, zaimprovizovat a pokusit se na dalších reaktorech zasahovat jinak? Např. řízený odstřel části budovy, aby se vodík vevnitř nehromadil? Nebylo to možné? Pavel Taborsky
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ODPOVĚĎ: Japonci dělají maximum toho, co v dané situaci a s dostupnými prostředky jsou schopni udělat a co je pro řešení této situace nezbytné. Budova sice umožnila nahromadění vodíku, ale stejně tak bránila uvolňování aktivity do okolí. Její řízená destrukce by navíc mohla ohrozit kontejnment, jehož celistvost zabraňuje významnému úniku RA látek do okolí. 16.3.2011 9:21
OTÁZKA: Dobrý den, zvažujete odlet do Japoska a převzetí vedení týmu, který řeší tuto katastrofu? Jan Bačina
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ODPOVĚĎ: V případě, že japonská vláda požádá o spolupráci vládu ČR, jsme připraveni poskytnout vše potřebné. 16.3.2011 9:22
OTÁZKA: Jaký je rozdíl v technologii mezi elektrárnou Černobyl a Fukušima ? Josef Zebra
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ODPOVĚĎ: Ač oba typy reaktorů jsou tzv. "varné reaktory", zásadním rozdílem je využití grafitu jako moderátoru neutronů v reaktorech RBMK (černobylský typ). Tento grafit způsobil jeden ze dvou výbuchů v Černobylu s katastrofálním dopadem na integritu reaktoru 16.3.2011 9:25
OTÁZKA: Dobrý den, zajímalo by mě, jestli může dojít k samovolné obnově štěpné reakce v případě totálníhozničení palivových tyčí. Filip Grygar
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ODPOVĚĎ: Čistě hypoteticky ano, nicméně zasahující personál přidává do používané chladící vody kyselinu boritou, která by měla bezpečně zajistit podkritičnost. 16.3.2011 9:27
OTÁZKA: Dobrý den, nyní ve světle problémů v Japonsku zcela jistě vznikne nebo již vznikla vášnivá debata o budoucnosti jaderné energetiky. Myslíte si, že to může mít ve výsledku reálný dopad na výstavbu dalších atomových elektráren u nás a jinde ve světě ? Děkuji
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ODPOVĚĎ: Zásadní dopad na výstavbu nových elektráren se neočekává, druhou věcí je zahájení diskusí o všech aspektech jaderné bezpečnosti, bezpečnostních standardech a cestách k jejich dalšímu zlepšování. 16.3.2011 9:29
OTÁZKA: Dobrý den, ještě jeden dotaz. Nešlo by nějak zajistit, aby novináři nešířili přinejmenším nepřesné informace, co se týče havárie ve Fukušimě? To, co odvysílala včera ve zprávách TV Nova je zralé na trestní oznámení. Jiří Přihoda
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ODPOVĚĎ: SÚJB se snaží objektivně a přesně informovat na svých webových stránkách o vývoji situace, snažíme se v rámci našich časových možností a zkušeností podávat co nejlepší odpovědi na dotazy. Nic jiného nejsme schopni konat a nepřísluší nám hodnotit roli novinářů... 16.3.2011 9:36
OTÁZKA: Dobry den, Jaky je rozdil v nebezpeci ohrozeni radiaci pri uniku z jedne japonske el. v porovnani s testovacimi vybuchy jadernych zbrani? Petr Bartoš
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ODPOVĚĎ: Testy jaderných zbraní, zejména v 50. letech minulého století, kdy probíhaly zejména na zemském povrchu v atmosféře, měly zásadní dopad na úroveň radiace v životním prostředí. Vzhledem k nízké kvalitě měřících přístrojů v této době se odhaduje zvýšení "pozadí" na dvojnásobek, což u Fukushimy absolutně nehrozí. 16.3.2011 9:38

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.

Najdete na iDNES.cz