„Rusko již dlouho porušuje Smlouvu o jaderných silách středního dosahu, vyvinulo a rozmístilo zakázaný raketový systém, který ohrožuje naše spojence a vojáky v zahraničí. Zítra (v sobotu, poz. red.) USA pozastaví své závazky a zahájí proces odstoupení od smlouvy,“ oznámil americký ministr zahraničí Mike Pompeo.
Po oznámení o odstoupení od smlouvy nyní poběží šestiměsíční výpovědní doba. Po jejím uplynutí smlouva z roku 1987, která prakticky odstranila celou jednu kategorii jaderných zbraní, zanikne. O svém kroku bude Washington oficiálně informovat Moskvu. Spojené státy jsou však podle Pompea ochotné vést s Moskvou další rozhovory o kontrole zbrojení. „Prezident Donald Trump stojí o dohodu, která bude ověřitelná,“ řekl Pompeo.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová v pátek podle agentury TASS oznámila, že si Rusko vyhrazuje právo na odvetnou reakci a opatření. Odstoupení USA od smlouvy podle ní nesouvisí s Ruskem, ale s americkou strategií vyvázat se ze závazků v různých oblastech.
„Pokud americká strana přeci jen definitivně odstoupí od smlouvy, Moskva si vyhrazuje právo na odpovídající reakci a na odvetné kroky. Je přirozené, že se tak stane,“ řekla televizi Rossija 1 Zacharovová.
Ruští zákonodárci podle agentury RIA Novosti předpověděli, že Moskva nepřistoupí na americké ultimátum. „Sama skutečnost, že USA si od počátku vybraly jazyk ultimát, přestože dobře vědí, že Rusko takový tón v jednáních nestrpí, potvrzuje, že se nikdo nechystá se domluvit,“ usoudil šéf zahraničního výrobu horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov.
Podle něj se USA rozhodly „dorazit“ nejdůležitější článek v kontrole nad zbrojením a Západ si už zvykl omlouvat své vlastní činy všemožným obviňováním druhých. Rusko se snažilo, aby se problém řešil jinak a nabídlo inspekci své nové střely s plochou dráhou letu, ale ani to nepomohlo. „Neuslyší vás, pokud vás nechtějí slyšet,“ prohlásil ruský senátor.
Američané podle něj usilují o rozmístění svých raket v Evropě, aby se staly protiváhou k novým ruských raketám dosahujících hyperzvukové rychlosti. A ve hře je také Čína, která disponuje střelami v kategorii, zakázané Spojeným státům a Rusku. Politik je přesvědčen, že během šesti měsíců se americký postoj nezmění, a tak Rusko bude muset reagovat „jak na poli zbrojení, tak na poli evropské diplomacie“.
„Je důležité, aby si Evropané uvědomili, že teď se stanou terčem ruských raket,“ zdůraznil. „Takový tón nepřijmeme. Neměli bychom akceptovat další ultimátum,“ reagoval na americké prohlášení také Leonid Sluckij, předseda zahraniční výboru Státní dumy, dolní komory parlamentu. Rozhodnutí Washingtonu podle něj hrozí rozpoutáním nových závodů ve zbrojení a „ohrožuje stabilitu světa“.
Trump chce s Ruskem dohodu
Americký prezident ve zvláštním prohlášení připomněl, že Spojené státy plně dodržovaly smlouvu INF více než třicet let. „Ale nebudeme nadále omezováni jejími podmínkami, zatímco Rusko bude zkreslovat své činy. Nemůžeme být jedinou zemí na světě, která je jednostranně vázána touto nebo jinou smlouvou,“ uvedl.
The United States has adhered to the INF Treaty for more than 30 years, but we will not remain constrained by its terms unless Russia comes into verifiable and enforceable compliance.
USA podle něj budou pokračovat ve vývoji vlastních možností vojenské reakce a to i ve spolupráci s NATO a dalšími spojenci a partnery. „Abychom zabránili Rusku získat jakoukoli vojenskou výhodu z protiprávního jednání,“ konstatoval.
V dokumentu americký prezident ale upozornil, že Spojené státy chtějí dál prosazovat kontrolu zbrojení, ale ověřitelným a vynutitelným způsobem. S Moskvou je prý Washington připraven jednat a dohody dosáhnout.
„Jakmile se to stane, jsme připraveni navázat, možná vůbec poprvé, vynikající spolupráci na hospodářské, obchodní, politické a vojenské úrovni. Bude to fantastické pro Rusko a Spojené státy a skvělé pro celý svět,“ uvedl Trump v prohlášení.
NATO stojí za Američany
„Rusko výrazně porušuje smlouvu INF a mělo by následujících šest měsíců využít k tomu, aby se vrátilo k jejímu plnému a ověřitelnému dodržování. Jinak ponese výhradní odpovědnost za její zánik,“ uvedl v reakci šéf NATO Jens Stoltenberg.
Velvyslanci všech 29 členských států NATO vydali v pátek k situaci osmibodové společné prohlášení. „NATO nadále pečlivě přezkoumává bezpečnostní důsledky ruských střel středního doletu a bude i nadále přijímat kroky nezbytné k zajištění důvěryhodné a účinné odstrašující a obranné pozice Aliance,“ uvedli.
Dohoda INF mezi USA a Sovětským svazem z roku 1987 zakazuje vývoj, výrobu, testování a rozmisťování střel s doletem 500 - 5 500 kilometrů. Dohoda prakticky zcela eliminovala celou jednu kategorii jaderných zbraní. USA před časem ale obvinily Rusko, že minimálně od roku 2005 vyvíjí a rozmisťuje novou střelu s označením Novator 9M729 nebo též SSC-8, která do této kategorie patří.
Sovětský generální tajemník Michail Gorbačov a americký prezident Ronald Reagan podepisují 8. prosince 1987 v Bílém domě smlouvu INF
Washington dal zároveň Moskvě „ultimátum“, aby do šedesáti dnů začala smlouvu znovu plně dodržovat, jinak že ji vypoví. Američané požadují, aby Moskva nechala novou střelu zničit. Šestiměsíční výpovědní doba začne 2. února.
INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty)
|
Moskva obvinění odmítá a naopak z porušování smlouvy viní Washington v souvislosti s protiraketovou obranou nebo bezpilotními stroji schopnými nést střely. Ruská armáda před týdnem pro zahraniční vojenské přidělence uspořádala zvláštní prezentaci o nové střele 9M729.
Generál Michail Matvějevskij na ní ujišťoval, že dolet střely 9M729 nepřesahuje 480 kilometrů, a tedy že smlouvu INF neporušuje. „Deklarovaný dosah byl potvrzen během strategického cvičení Západ 2017,“ uvedl šéf ruských raketových vojsk.
Podle několika diplomatických zdrojů ale neexistuje v tuto chvíli žádný způsob, jak informace prezentované ruskými generály reálně ověřit. Na brífingu totiž ruská armáda ukázala jen statické obrázky.
A návrh na provedení „ověřitelného testu“ doletu Rusko podle náměstkyně amerického ministra zahraničí Andrey Thompsonové odmítlo. Podobně také předtím možnost, že by k nové střele měli přístup zahraniční inspektoři.
Ruské ministerstvo zahraničí avizovalo, že i když Spojené státy dohodu vypoví, bude Moskva ochotná o jejím zachování nadále jednat a bude ji stále považovat za závaznou pro obě strany.
Poslední možností před jednostranným vypovězením smlouvy bylo jednání ruských a amerických představitelů na okraj schůzky stálých členů Rady bezpečnosti OSN o režimu nešíření jaderných zbraní v Pekingu.
„Bohužel nedošlo k žádnému pokroku. Konstatujeme to se smutkem, ale i s hlubokým znepokojením ohledně osudu smlouvy i osudu evropské a mezinárodní bezpečnosti,“ citovala náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova agentura Tass.
Podle německého ministra zahraničí Heiko Maase není Rusko připraveno obnovit důvěryhodnost smlouvy. „Bez smlouvy neexistuje jistota. Nepotřebujeme diskusi o zbraních, ale komplexní kontrolu zbrojení,“ uvedl v reakci na vývoj Maas na twitteru.
