Bylo to jen pár týdnů před tím, než 13. srpna 1961 Sovětská armáda a východoněmecké ozbrojené složky zablokovaly cesty do Západního Berlína a město i osudy jeho obyvatel náhle rozdělila zeď. Studená válka mezi Východem a Západem mohla propuknout naplno.
NATO bylo připraveno bránit Berlín proti Sovětům jadernými zbraněmi |
Fotograf Jacques Florent s jedním z novinářských kolegů podnikli tajnou výpravu do Berlína, aby situaci zdokumentovali. Severoatlantická aliance po letech odtajnila jeho snímky, které zůstávaly dlouhé roky v archivech.
Fotografie zachycují válečné šrámy východní části Berlína i běžný život a především uprchlíky, kteří v naději na lepší život zanechali své majetky na místě a jen s tím nejcennějším a nejnutnějším zamířili na Západ přes uprchlické centrum Marienfelde.
Oběma novinářům se tehdy podařilo vstoupit na východ tajně a poté uniknout, stejně jako stovkám východních Němců denně.
Volný pohyb mezi takzvaným Východním a Západním Berlínem vedl v padesátých letech k masivnímu odchodu východoněmeckého obyvatelstva na Západ. Uvádí se, že přes „bránu ke svobodě“ odešly až tři miliony lidí. Ze začátku jen podnikatelé a živnostníci, později i vysokoškolsky vzdělaní odborníci a studenti.
Vlevo vlakové nádraží na demarkační lini ve Staakenu ve Východním Berlíně, uprostřed a vpravo stále viditelné válečné šrámy ve Východním Berlíně v létě 1961.
A to už představovalo pro „budovatele“ ohrožení samotné podstaty nového státu. Komunistický vůdce NDR Walter Ulbricht proto nabádal Moskvu, aby zakročila a třeba i silou.
Sovětský předseda vlády Nikita Chruščov proto v listopadu 1958 poslal západním velmocem ultimátum, ve kterém vyhrožoval, že pokud spojenci do šesti měsíců z Berlína neodejdou, uzavře Sovětský svaz s NDR jednostrannou mírovou smlouvu. Tím by zaniklo oprávnění západních mocností k pobytu v Berlíně, správa celého města by připadla pod východoněmecký režim a město by bylo fakticky včleněno do NDR.
Stavba zdiZprávy o možném uzavření vstupu do Západního Berlína vyvolaly na jaře 1961 u Němců novou vlnu odchodů na Západ. Během prvních šesti měsíců odešlo přes Západní Berlín až 200 tisíc lidí. Po půlnoci 13. srpna 1961 zahájila sovětská armáda a východoněmecké úřady rozsáhlou operaci, která fakticky rozdělila Berlín na dvě části. Byla zastavena veškerá doprava ve směru do Západního Berlína, přerušeno telefonické spojení, sovětští vojáci, východoněmecká policie, pohraničníci i podnikové milice obsadili pomezní ulice. Na "hranici" začala růst stěna z ostnatého drátu. Během několika měsíců za ostnatým drátem vznikla až 3,6 metrů vysoká zeď z betonových kvádrů a panelů. V domech sousedících s hranicí byla zatlučena okna na Západ. Později byly celé ulice v hraniční zóně vysídleny a vchody a okna zazděny, aby nikdo nemohl "uprchnout". Každých několik set metrů stála strážní věž. Zeď měla celkovou délku 165 km (45 km s hranicí Západního Berlína, 120 kilometrů čítala hranice mezi Západním Berlínem a Braniborskem. Celých 28 let stěna rozdělovala město, až do 9. listopadu 1989. Za tu dobu u ní při útěku na Západ zahynulo podle různých zdrojů 100 až 260 uprchlíků, 3 tisíce lidí bylo při pokusu o její zdolání zatčeno. |
Kvůli Berlínu se 3. června 1961 v hudebním salónku na americkém velvyslanectví ve Vídní potkal s Chruščovem nový americký americký prezident John F. Kennedy. Ani jeden z nich nechtěl ustoupit, i když věděli, že následky v případě vojenské konfrontace mohly být katastrofické.
Traduje se, že Kennedy tehdy při rozhovoru položil Chruščovovi otázku: „Rád bych se zeptal, jestli lze ultimátu rozumět tak, že náš přístup do Západního Berlína bude uzavřen?“ „Dobře jste rozuměl, pane prezidente. My nechceme žádnou válku, ale když nás k ní budete nutit, tak válka bude,“ odpověděl prý Chruščov. Kennedy na to odvětil: „To vypadá letos na velmi chladnou zimu.“
Británie, Francie a USA ale už od roku 1959 pracovali v rámci přísně tajné skupiny nazvané „Live Oak“ na pohotovostních plánech pro pozemní i vzdušné operace, které by zajistily volný přístup spojencům do Západního Berlína.
Aliancí schválené vojenské plány pak počítaly i s rozsáhlou námořní akcí po celém světě a dokonce s odstrašujícím použitím jaderných zbraní.
