Je to jako hra a pokaždé s velmi podobným scénářem. Dvojice ruských strategických bombardérů, schopných nést jaderné zbraně, odstartuje z domovské základny a během mnohahodinového letu se občas velmi nebezpečně přiblíží ke vzdušnému prostoru některého ze států NATO.
Reakce na sebe nikdy nenechá dlouho čekat. Pohotovostní stíhačky, ať už kanadské, norské nebo britské, k ruským strojům okamžitě vystartují a pak je "pro jistotu" vyprovodí do bezpečné vzdálenosti.
Naposledy se to stalo 8. dubna, tedy přesně v den, kdy v Praze americký prezident Barack Obama a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv podepsali dohodu o omezení jaderných zbraní, která se týká právě i strategických bombardérů.
Tu-95 (v kódu NATO - Bear)
|
Dva letouny Tu-95 (v kódování NATO označované jako Bear) se vydaly přes Aleutské ostrovy v Tichém oceánu, kde k nim okamžitě přispěchaly dvě stíhačky F/A-18 kanadských vzdušných sil. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že šlo o rutinní patnáctihodinový cvičný let, během kterého si posádky vyzkoušely tankování za letu.
Ruský medvěd protahuje svaly
Přelety ruských bombardérů nad Tichým oceánem, Arktidou, Atlantikem, ale i Evropou nejsou v posledních měsících ničím novým. Britské ministerstvo obrany konstatovalo, že jen za poslední rok startovaly hotovostní stíhačky Královského letectva k ruským bombardérům dvacetkrát. Předloni se ruské bombardéry přiblížily k Británii jednadvacetkrát.
A starosti s ruskými "narušiteli" nemají jen spojenci v NATO. Například tchajwanské vzdušné síly čelí v posledních týdnech ostré kritice, že prakticky nijak nereagovaly, když se letos v lednu ruský bombardér Tu-95 prohnal vzdušným prostorem Tchaj-wanu.
Tu-160 (v kódu NATO - Blackjack)
|
Obnovení dálkových letů nařídil před dvěma lety tehdejší ruský prezident Vladimir Putin jako odpověď na bezpečnostní hrozby, které vyvíjejí ostatní vojenské mocnosti. Kreml tehdy oznámil, že se cítí ohrožen především plány USA na vybudování základen protiraketové obrany v Polsku a České republice. Po patnáctileté přestávce se tak Kreml vrátil k praxi z dob Sovětského svazu, přestože bojové hlídky bombardérů zrušil v roce 1992.
Ačkoliv Spojené státy plány protiraketové obrany před časem radikálně přehodnotily, cvičné lety strategických bombardérů pokračují. "Jde o demonstraci síly a připomínání se. Rusko tím dává najevo, že se s ním musí jako s vojenskou velmocí neustále počítat a že se s ním nesmí zacházet jako s nějakou druholigovou zemí," připomíná historik a bezpečnostní expert Vladimír Nálevka z Univerzity Karlovy.
Moskva se podle jeho slov bude vždy snažit, aby obraz Ruska jako vojenské síly byl vždy co nejpřesvědčivější a to i navzdory lepšícím se vztahům se Západem. Důkazem toho jsou například loňské obří manévry v kaliningradské oblasti, které vyvolaly obavy v Polsku i u dalších spojenců v NATO.
Jen trénujeme, tvrdí Moskva
Moskva na každé námitky reaguje slovy, že jde o rutinní cvičné lety a že letci nikdy nenarušují vzdušný prostor jiných států. "Letci přísně dodržují mezinárodní pravidla pro využívání vzdušného prostoru nad neutrálními vodami," uvedlo ruské ministerstvo obrany k dalšímu incidentu z 10. března.
Dva ruské bombardéry Tu-160 (v kódování NATO označované jako Blackjack) se na dálkovém letu nad Arktidou a Atlantikem kolem páté hodiny ráno dostaly do vzdušného prostoru Velké Británie. Ze základny Leuchars k severnímu Skotsku vystartovaly dva pohotovostní letouny Tornado F3 s pokyny, že jde o dva neznámé stroje, jejichž piloti nekomunikují - takzvané "zombie".
Během pár minut britští letci oba letouny dostihli, identifikovali a vyfotografovali. Britský vzdušný prostor ruské letouny opustily po čtyřech hodinách letu.
Analytici se domnívají, že Rusové si tímto způsobem a stále drzejšími manévry testují, za jak dlouhou jsou země NATO na podobné narušení vzdušného prostoru schopné zareagovat. Ruské velení tak celkem pravidelně získává přesné údaje o tom, jak rychle pohotovostní stíhačky vystartují.
