Lídři Británie, Francie, Německa a Turecka se na okraj summitu shodli, že útoky proti civilistům v Sýrii včetně oblasti kolem Idlíbu ovládané syrskými povstalci, musí skončit.
„Lídři uvedli, že budou pracovat na vytvoření podmínek pro bezpečný, dobrovolný a udržitelný návrat uprchlíků a že v boji proti terorismu je potřeba pokračovat,“ uvedla v oficiálním prohlášení kancelář britského premiéra Borise Johnsona. Ten o situaci v Sýrii jednal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, tureckým prezidentem Erdoganem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Francouzský prezident Macron po schůzce prohlásil, že by Evropané měli hrát větší roli v NATO, aby byli méně závislí na Spojených státech
Turecko chce blokovat plány na obranu Pobaltí
Aliance zvolila Londýn za místo svého výročního summitu příznačně. Británie byla v roce 1949 jednou z dvanácti zakládajících zemí a v metropoli nad Temží sídlila první centrála NATO.
V centru Londýna podle agentury ČTK před začátkem recepce u příležitosti výročního summitu NATO protestují odpůrci Aliance i amerického prezidenta Trumpa. Protesty úřady očekávaly předem. Podle odhadů londýnské policie jde o stovky lidí. Protestující nejprve blokovali Trafalgarské náměstí a pak se vydali k Buckinghamskému paláci.
Summit se koná v době, kdy mezi spojenci v Alianci přetrvávají spory ohledně řešení situace v Sýrii nebo chování Turecka. Obecně se očekává, že lídři přijmou rozhodnutí o dalším posílení Aliance a adaptaci na nové výzvy a hrozby.
A právě Turecko je velkým tématem summitu. Ankara avizovala, že bude blokovat plány na posílení obrany pobaltských států a Polska, pokud Aliance neuzná za teroristy ty skupiny, proti nimž Turci bojují. Mezi nimi jsou syrské kurdské oddíly YPG, proti kterým Turecko zahájilo na severu Sýrie ofenzívu. Šéf NATO Jens Stoltenberg se podle svých slov snaží najít řešení situace.
Schůzka hlav států, premiérů a ministrů začala až v podvečer slavnostní recepcí u královny Alžběty II. v Buckinghamském paláci.
An official photograph of
Her Majesty The Queen, The Prince of Wales, NATO Secretary General and
Heads of State and Government from countries who form the North Atlantic Treaty Organisation. https://t.co/DMQp3wGQ6m
Pracovní část ve středu pokračuje v hotelu The Grove. Hlavními tématy jednání má být zvýšení připravenosti spojeneckých sil, uznání vesmíru jako další páté operační oblasti nebo aktualizace akčního plánu NATO v boji proti terorismu.
Lídři mají také na nejvyšší úrovni diskutovat o vztazích s Ruskem, budoucnosti kontroly zbraní a mocenském vzestupu Číny. „Čína má nyní vliv na spojence. Není to protivník, musíme situaci analyzovat a reagovat,“ konstatoval před schůzkou šéf NATO Jens Stoltenberg.
V závěrečném prohlášení summitu Severoatlantické aliance bude poprvé jako nová možná vojenská hrozba patrně zmíněna Čína. Podle agentury DPA se členské země se už shodly na textu závěrečného dokumentu.
Her Majesty speaks to @NATO leaders in the Green Drawing Room.
Heads of State and Government are in London to attend the NATO Leaders' Meeting 2019. https://t.co/uWLuZPmjBP
Trump varoval kvůli výdajům na obranu
Důležitým bodem je zvyšování výdajů na obranu a spravedlivější sdílení zátěže, které prosazuje především americký prezident Donald Trump. Ten před schůzkou opět kritizoval evropské spojence, že nedávají dost na svou obranu. „Možná s nimi budu jednat z obchodního hlediska,“ prohlásil.
Především evropští členové už pátý rok po sobě sice zvyšují své národní obranné investice, ale požadované hranice 2 procent HDP dosahuje jen několik zemí. Podle Stoltenberga ale do konce roku 2020 spojenci v součtu zvýší výdaje o 130 miliard a do konce roku 2024 až o 400 miliard dolarů.
Čína je možná vojenská hrozba, uvede poprvé výslovně dokument NATO |
Státy NATO se v roce 2014 ve Walesu zavázaly, že v reakci na změněné bezpečnostní prostředí postupně zvýší se výdaje na obranu do roku 2024. Hranici dvou procent v současnosti z 29 členských zemí podle aktuálních přehledů Aliance kromě USA splňuje 9 zemí - Bulharsko, Řecko, Británie, Polsko, Rumunsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko.
Blíží se Norsko, Turecko, Francie a Slovensko. Česká republika v roce 2018 dávala na obranu 1,11 procenta HDP a letos by to mělo být 1,19 procenta. Dvouprocentní hranice chce dosáhnout podle premiéra Andreje Babiše v roce 2024.
„Jde také o to, jak může NATO pokračovat v zajišťování bezpečnosti světa dalších sedm desetiletí. A jak se dokážeme přizpůsobit novým výzvám, kterým čelíme, od kybernetických hrozeb po bezpečnost klimatu,“ konstatoval britský ministr obrany Ben Wallace.
Je to nestydaté a urážlivé. Trump sepsul Macrona kvůli kritice NATO |
Českou republiku zastupuje v Londýně prezident Miloš Zeman v doprovodu ministrů obrany a zahraničí Lubomíra Metnara a Tomáše Petříčka.
Ten od české diplomacie na summitu očekává především potvrzení předešlých závazků ohledně sdílení nákladů na modernizaci a posilování schopností NATO. Prezident Zeman už avizoval, že bude chtít ve svém vystoupení před spojenci zdůraznit boj proti terorismu.
