Současná situace v Afghánistánu je podle Petraeuse stále křehká a úspěchy spojeneckých vojsk nejsou nezvratné. "Povstalci se budou snažit znovu získat ztracená útočiště, jakmile začne jarní ofenzíva. Věříme, že můžeme stavět na úspěších z roku 2010, i když je jasné, že nás čeká tvrdý boj," uvedl generál ve zvláštním slyšení v Kongresu. O situaci takto informoval poprvé od svého nástupu do čela spojeneckých sil v Afghánistánu loni v červenci.
Petraeus varoval, že kromě povstalců je v zemi stále velmi aktivní i teroristická síť Al-Kájda, která má podle zpravodajských informací zhruba 100 operativců a bojovníků.
Určitý pokrok podle generála panuje ve snaze odlákat z řad Talibanu řadové bojovníky. Za složení zbraní nabízí afghánská vláda nový život, práci a peníze. Dosud se takto znovuzačlenilo asi 700 bývalých povstalců. Další dvě tisícovky bojovníků právě procházejí procesem takzvané reintegrace.
Jedovatí hadi na vlastní zahradě
Petraeus upozornil, že v následujících měsících bude mít zásadní vliv mezinárodní tlak na sousední Pákistán, aby udělal více v boji s povstalci Talibanu na svém území. Právě kmenové oblasti v Pákistánu jsou místem, kam se povstalci z Afghánistánu vracejí přeskupit, doplnit výzbroj a naplánovat nové útoky.
"Myslím, že tam sílí přesvědčení, že si nemůžete dovolit mít na vlastní zahradě hnízdo jedovatých hadů, i když kousají jen sousedovy děti, protože dříve či později se obrátí proti vám," konstatoval Petraeus.
NATO postupně předá Afghánistán místnímSpojené státy varují před velkým spěchem |
Spojenci podle něj přesto mohou letos na jaře začít předávat odpovědnost za některé provincie afghánským silám. Umožnily to úspěchy mezinárodních jednotek, kterým se loni a na začátku letošního roku podařilo zastavit postup Talibanu, i zrychlené budování afghánských bezpečnostních složek.
"Budeme mít na předání pouze jeden pokus a musíme to udělat správně," řekl Petraeus. Které oblasti spojenci Afgháncům předají by měl 21. března oznámit afghánský prezident Hamíd Karzáí.
Petraeus kongresmanům potvrdil, že díky tomu USA v červenci mohou zahájit odchod z Afghánistánu, kde v současnosti operuje přes 100 tisíc amerických vojáků. Jak velké by snížení kontingentu mělo být zatím není jasné. Nejprve však zemi opustí nebojové jednotky.
Drahou válku Američané nemilují
Americká účast v Afghánistánu se v USA stala velmi nepopulární. Nejnovější průzkum veřejného mínění pro deník Washington Post a televizní stanici ABC News ukazuje, že další bojové operace v Afghánistánu považují za zbytečné dvě třetiny lidí. Důvody jsou zřejmé - v zemi dosud zemřelo 1 500 amerických vojáků a ročně přijde válka s povstalci na 100 miliard dolarů.
Petraeus si dokáže představit, že po roce 2014, kdy mají afghánské síly převzít kontrolu nad celou zemí, by mohli spojenci v zemi udržovat s Afghánci několik společných vojenských základen. Zahraniční vojáci by tam ale měli působit jen v rolích poradců a výcvikových instruktorů. Budování stálých základen by totiž mohlo "znervózňovat" okolní země.
Vlivný republikánský senátor John McCain varoval, aby se velitelé neskláněli před politickým tlakem a byli mimořádně opatrní při rozhodování o stažení některých jednotek z Afghánistánu.
Americký ministr obrany Robert Gates zároveň apeloval na ostatní země NATO, aby "unáhleným stažením svých sil neohrozily současný pokrok" v situaci v Afghánistánu. Například Británie počítá s tím, že všichni její vojáci opustí zemi do 4 let. Bojové síly stáhlo loni jako vůbec první země Nizozemsko, letos však do Afghánistánu vyšle novou výcvikovou jednotku. O návratu vojáků uvažují také Francie a Německo.
