Pro jednotku pozemní protivzdušné obrany, jejíž jádro tvoří příslušníci 25. protiletadlového raketového pluku ze Strakonic, začala pohotovost v Silách rychlé reakce NATO (NRF) počátkem ledna. Od té doby intenzivně cvičí, uvedla mluvčí jednotky Jana Samcová. V dubnu je totiž čeká alianční hodnocení taktických dovedností.
Jednotka má téměř dvě stě vojáků a hlavní bojovou silou je baterie vyzbrojená přenosnými protiletadlovými raketovými komplety RBS-70, určenými k ničení letounů nebo střel s plochou dráhou letu, klouzavých pum a muničních kontejnerů na vzdálenost pěti až deseti kilometrů. Součástí je rota podpory a takzvaný národní podpůrný prvek NSE (National Support Element).
Vojáci budou držet pohotovost v letech 2018 až 2020. V druhém roce, tedy v roce 2019, budou navíc součástí takzvaných Sil velmi rychlé reakce – VJTF (Very High Readiness Joint Task Force), které NATO buduje pro řešení nejrůznějších krizí a které mají dorazit na pomoc v případě ohrožení v řádu dnů.
„Úkolem jednotky je zabezpečit pozemní protivzdušnou obranu mnohonárodnostního brigádního úkolového uskupení, jehož základ tvoří německá 9. obrněná brigáda,“ konstatoval velitel jednotky Peter Rabiňák.
Pro bleskové nasazení mají hrotové síly NATO zatím v šesti zemích Evropy (Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Polsku, Bulharsku a Rumunsku) připravené potřebné logistické zázemí a koncept počítá s tím, že budou cestovat takříkajíc na lehko. Další takové malé předsunuté velitelství vzniká na Slovensku.
Teprve za nimi by pak následovaly další jednotky NRF. Aliance po ruské anexi Krymu a změně bezpečnostního prostředí své pohotovostní jednotky prakticky znásobila z dřívějších třinácti tisíc až na čtyřicet tisíc vojáků. Součástí jsou kromě pozemních sil také námořnictvo, letectvo a speciální síly.
