„Změnou obranných dokumentů vláda reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci ve světě, kterou způsobila především agrese Putinova režimu na Ukrajině,“ uvedla po jednání vlády ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Takzvaný KVAČR (Koncepce výstavby Armády ČR) podle ní ovšem zohledňuje nejen zhoršující se bezpečnostní prostředí, ale také nástup přelomových technologií, které mění charakter vedení války i navýšení obranných výdajů na nejméně dvě procenta HDP.
Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky je cílem odhodlaná a dobře připravená armáda, která bude schopná bránit Českou republiku ve spolupráci se spojenci. „V konfliktu vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem, který může být vybaven jadernými zbraněmi,“ konstatoval.
Koncepce je rozdělena do dvou částí. V první fázi do roku 2030 počítá s výrazným navýšením investic do modernizace armády.
Zatímco nyní obrana ze svého každoročního rozpočtu vyčleňuje zhruba 20 procent, v příštích sedmi letech bude na nákupy moderní techniky a vybavení vyčleněno až 60 procent výdajů na armádu.
Peníze podle Černochové půjdou například na nová pásová bojová vozidla pěchoty CV90, nová děla, tanky, protiletadlové systémy SPYDER nebo letouny F-35.
Dokument zároveň počítá s investicemi do nových technologií, navyšováním zásob a rozvíjením infrastruktury.
V druhé fázi mezi lety 2031 až 2035 pak budou investice stabilizovány na 35 procentech rozpočtu armády. V tomto období se armáda zaměří na integraci nové techniky a výzbroje, na propojení do jednotného systému a na zabezpečení takzvaného životního cyklu techniky a výzbroje.
Klíčový dokument rovněž stanovuje šest strategických cílů pro budování české armády. Jednou z hlavních priorit jsou také investice do personálu. Ambicí je, aby v roce 2030 měla armáda 30 tisíc vojáků z povolání a až 10 tisíc příslušníků aktivní zálohy. V roce 2027 chce obrana provést revizi personálního plánu.
Dalšími strategickými cíli je posilování připravenosti, nasaditelnosti a udržitelnosti, neboli obměna hlavních druhů pozemní i vzdušné bojové techniky; digitalizace systému velení a řízení; účinné působení ve všech operačních doménách; prohlubování mezinárodní spolupráce a rozvoj interoperability. Posledním cílem jsou pak rychlé inovace a zavádění nastupujících a přelomových technologií.