Nejsme loupežníci, ale černí baroni

  6:40aktualizováno  6:40
Dnes jsou z nich postarší páni, kteří vzpomínají na poválečné roky a svou vojenskou službu u Pomocných technických praporů s úsměvem. S puncem politicky nespolehlivých a černými výložkami na ramenou ale tehdy dřeli v dolech, na stavbách a v kamenolomech.

"Horníci na šachtách se na nás nejdřív dívali skrze prsty. Mysleli, že jsme trestanci, vrazi a loupežníci," říká devětasedmdesátiletý Bohumír Dufek. On ale nikdy nikdy nikomu neublížil, jen nebyl přesvědčen o 'světlých zítřcích komunismu'.

Jako člen poválečného studentského hnutí, lidové strany a právník dostal po únoru 1948 od komunistického režimu nálepku politicky nespolehlivého. Místo klasické vojny ho pak v roce 1950 mocipáni poslali do vojenského tábory nucených prací k takzvaným Pomocným technickým praporům.

Stal se jedním z černých baronů, které tak proslavil stejnojmenný film podle Miroslava Švandrlíka.

"Film ale vlastně není o nás. Takhle to nechodilo. Švandrlík, co by vojín Kefalín, nikdy u pétépáků nebyl. Sloužil u technických praporů, kde byli lidé se sníženou zdravotní klasifikací a nemohli vykonávat klasickou službu u bojových jednotek," vysvětluje Dufek.

Tábory nucených prací během první poloviny padesátých let prošlo 40 tisíc nepohodlných lidí. Od bývalých důstojníků armády, přes církevní hodnostáře až po bývalé rolníky nebo členy jiných politických stran.

"Byli jsme nepohodlní. Udělali z nás levnou pracovní sílu. Tehdy bylo možné být jeden den v Praze a druhý den těžce dřít někde v Ostravě. Režimu se ale nepodařilo nás zlikvidovat. Naopak z nás vytvořili jednolitou masu odpůrců, mezi kterými vzniklo pevné pouto," tvrdí Dufek, který dnes působí jako místopředseda Svazu vojenských táborů nucených prací - pomocných technických praporů. S černými výložkami na ramenou musel chodit přes čtyři roky.

Jedno společné s filmem černí baroni ale skutečně mají - absurdní historky. Jako třeba ta, kterou si někdejší pétépáci na svém zatím posledním setkání na Libavé vyprávěli během bohoslužby před kostelem.

"Pamatujete, jak jednou přivezli do tábora zásoby chleba," usmívá se jeden z mužů a vypráví dál. "Jeden bochník pak někdo ukradl. Při nástupu se ke krádeži samozřejmě nikdo nepřiznal a tak velitel tábora, to bylo ale éro, vymyslel trest".

Zavolal prý do vesnice pro holiče, že nechá všechny v táboře ostříhat do hola. Holič sedl na kolo a jel k táboru. "Před branami ho ale kluci na stráži otočili, že jestli neodjede, tak dostane strašně do zubů. Holič nečekal odjel. Velitel pak dokonce pro něj žádal ozbrojenou eskortu, trestu jsme ale tenkrát nakonec unikli".

Každoročně se černí baroni setkávají právě na Libavé, kde vznikl jeden z vůbec prvních táborů. Setkání berou jako možnost si zavzpomínat na doby, kdy je spojoval stejný osud.  - více zde

Jan Bednář pochází z Uherského Hradiště. Než byl odveden do tábora přímo na Libavé, pracoval jako ekonom. Setkání s kamarády na místech, kde před víc jak půlstoletím společně dřeli do úmoru, je pro něj vždy symbolické.

"Bylo strašné. Byli jsme vojáci beze zbraní. Našimi zbraněmi byly krompáče a lopaty. Připadali jsme si méněcenní," vzpomíná Bednář. V řadě historek se mu však nejčastěji vybavuje jediná, pro něj nejsilnější, to když černí baroni museli na vojenskou přísahu. "Víte, přísahali jsme něco, co jsme prakticky vykonávat nemohli. Bylo to směšné," konstatuje.

Trest to byl podle něj hlavně pro vojenské důstojníky, kteří v táborech skončili pro svou neloajalitu s režimem.

"Místo smysluplných střeleb a výcviku jsme dřeli v dolech," dodává Radoslav Mather. Na různých ostravských šachtách strávil 35 měsíců. Jediným únikem od ponížení a úmorné práce pro něj byla kapela, kterou s kamarády na 'vojně' založili.

Trpce pak podle svých slov vzpomíná na závist lidí, že jako černý baron si na šachtě vydělal velké peníze. "To je nesmysl. Vydělávali jsme, to jo, ale všechno včetně ubytování jsme si museli hradit. Polovinu z výdělku nám dávali na knížku," říká Mather. Když však odházel do civilu, nesl si s sebou jen 800 korun. "Bylo zrovna po měnové reformě," konstatuje.

Někdejší příslušníci Pomocných technických praporů (PTP) naslouchají bohoslužbě během svého tradičního vzpomínkového setkání na Libavé.

Na Libavé, kde se letos někdejší černí baroni setkávají již podesáté, vznikl v roce 1950 jeden z prvních táborů nucených prací.

Součástí vzpomínkové akce byla bohoslužba v kostele svaté Anny ve Staré Vodě, kterou sloužili hned tři moravští biskupové. Bohoslužbu v kostele, poničeném vojáky tehdejší sovětské armády, považují za symbolickou.

Pomocnými technickými prapory prošlo až 40 tisíc lidí. Takzvané lehké a těžké prapory zřídil komunistický režim, aby "prací byly převychovány politicky nespolehlivé osoby".

Vojáci PTP pracovali během své služby na stavbách, v lesích, v dolech, v kamenolomech nebo při výstavbách silnic.

Do roku 1954 bylo zřízeno celkem 23 vojenských táborů nucených prací a o život v nich přišlo na 400 lidí. Setkání bývalých příslušníků na Libavé vždy doprovází uctění památky u pomníku ve Městě Libavá.

Černé výložky na ramenou už nenosí. Svou příslušnost k jednotkám politicky nespolehlivých pro komunistický režim si černí baroni připomínají alespoň odznakem.

Součástí vzpomínkové akce bývalých příslušníků PTP byla bohoslužba v kostele svaté Anny ve Staré Vodě, kterou sloužili hned tři moravští biskupové. Společně s olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem a brněnským biskupem Vojtěchem Cikrlem mši celebroval také ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz.

Na čtyři stovky někdejších příslušníků Pomocných technických praporů (PTP) se sjely do vojenského výcvikového prostoru Libavá.

V táborech nucených prací se snažil komunistický režim v padesátých kletech izolovat nepohodlné lidi nejrůznějších profesí, od bývalých důstojníků armády, přes intelektuály, umělce, církevní hodnostáře až po bývalé rolníky nebo členy opozičních politických stran.

Autoři: natoaktual.cz,

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Policie odkryla identitu pachatele, který hrozil střelbou na českých školách

Zásahové jednotky na soutěži likvidovaly gang i toxickou látku.

„Pražská policie právě zjistila identitu pachatele, který na Twitteru hovořil o hrozbě střelbou ve školách v Praze....

My chceme znovu motýle! Babišův výrok si žije vlastním životem

Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES telefonoval s ministrem životního...

Když premiér Andrej Babiš přednášel na konci května v pražském Mánesu na výroční schůzi Česko-německé obchodní a...

Přišel čas vzít si naši zemi zpátky, řekl Klaus. Představil hnutí Trikolóra

Václav Klaus mladší představil nové politické uskupení Trikolóra, na snímku se...

Poslanec Václav Klaus mladší představil nové hnutí Trikolóra, které zakládá poté, co ho vyloučila ODS. „Přišel čas vzít...

Sobotní výheň spláchnou bouřky, kroupy a přívalový déšť

Turisty na Karlově mostě v Praze náhlá bouřka s průtrží mračen nepřekvapila....

V sobotu odpoledne se bude Česko dusit vysokými teplotami, podle varování meteorologů v celé republice překročí...

Z útoků na lodě v Ománském zálivu obvinil americký ministr zahraničí Írán

Hořící tanker v Ománském zálivu (13. června 2019)

Dva tankery nedaleko íránského pobřeží v Ománském zálivu byly evakuovány poté, co jejich posádky vyslaly nouzové...

Další z rubriky

Spojenci procvičí obranu Pobaltí, Američané se vracejí s 2. flotilou

Velitelská a výsadková loď USS Mount Whitney

Severoatlantická aliance spouští jedno z nejrozsáhlejších cvičení v Baltském moři. Námořnictvo a vzdušné síly během...

Budeme ve spojení, dohodli se vojenští velitelé Ruska a NATO

Vladimir Putin osobně sledoval test nové mezikontinentální rakety Avangard. Na...

Vojenské komunikační linky mezi NATO a Ruskem zůstanou otevřené. Dohodli se na tom v pondělním telefonickém rozhovoru...

Ruská stíhačka před námi nebezpečně prolétla, tvrdí američtí letci

Hlídkový  P8 Poseidon je vyvinut z civilního stroje Boeing 737.

Americké námořnictvo řeší incident, ke kterému došlo v úterý nad Středozemním mořem. K průzkumnému stroji P-8A Poseidon...

Najdete na iDNES.cz