„Poláci nás pověřili vládnutím v těžké době. Válka na Ukrajině nás nutí zbrojit ještě rychleji. Proto letos vynaložíme nebývalé úsilí – čtyři procenta HDP pro polskou armádu,“ oznámil polský premiér Morawiecki během pondělní návštěvy u 18. mechanizované divize v Siedlcích.
Upozornil, že takovým krokem bude Polsko letos dávat na obranu v percentuálním vyjádření k HDP zřejmě nejvíce ze všech členských zemí Severoatlantické aliance.
„To bude jasný důkaz pro všechny, že budeme bránit naši zemi. Polsko je v bezpečí, Polsko bude bezpečnější spolu s našimi spojenci,“ prohlásil Morawiecki s tím, že prioritou jeho vlády bude masivní posílení polské armády a vojenské přítomnosti spojenců z NATO na polském území.
Premier @MorawieckiM w @Zelazna_Dywizja w #Siedlce: Likwidowanie jednostek wojskowych przez poprzednich rządzących, zwłaszcza na wschodzie Polski, było strategią chaosu i naiwności. My ściągamy do najnowszy sprzęt i produkujemy własny - jak Kraby i Pioruny. https://t.co/nwPrXzKzQm
Na měřítka ostatních spojenců jde o bezprecedentní zvýšení obranných výdajů. Podle statistik Aliance loni v poměru k výkonu ekonomiky dávalo na obranu nejvíce Řecko, a to 3,76 procenta HDP. V tomto případě to není nic nového, země u Egejského moře se zabezpečuje před takřka odvěkým rivalem Tureckem.
Následovaly Spojené státy s 3,47 procenta a Polsko s 2,42 procenta. V absolutních číslech Polsko na zbrojení vydalo 17,8 miliardy dolarů, tedy v přepočtu zhruba 389,6 miliardy korun.
V Polsku už loni na jaře začal platit zákon, podle kterého musel stát navýšit výdaje na obranu na minimálně 2,2 procenta HDP a od letošního roku a v následujících letech pak musí jít na obranné výdaje nejméně tři procenta.
Podobně počátkem roku schválila také česká vláda nový zákon, který od příštího roku zavádí povinnost vydávat ročně na obranu minimálně 2 procenta HDP, jak se ostatně zavázali všichni spojenci z Aliance.
Česko splácí dluh na svou obranu. Silný signál i zodpovědnost, varují experti |
Vyšší výdaje na obranu se v Polsku projevily hned několika velkými nákupy vojenské techniky. Před pár týdny Varšava oznámila, že pořídí 116 repasovaných amerických tanků M1A1 Abrams za 1,4 miliardy dolarů (v přepočtu asi 32 miliard korun). V letech 2025-2026 pak očekává dodávky 250 tanků Abrams v nejmodernější verzi za 4,75 miliardy dolarů (téměř 108 miliard korun).
S Jižní Koreou pak Poláci podepsali rámcové dohody na nákup až 1 000 moderních tanků K2, 600 samohybných houfnic K9 a 48 letounů FA-50. Podle zatím neoficiálních informací za dodávky zbraní zaplatí až 14 miliard dolarů, tedy v přepočtu takřka 340 miliard korun. A očekává také dodávky 32 nejmodernějších nadzvukových letounů páté generace F-35A.
Ministr obrany a vicepremiér Mariusz Błaszczak připomněl, že polská armáda už obdržela z USA také první baterie protiraketového systému Patriot a raketometů HIMARS nebo turecké bezpilotní stroje Bayraktar. „Ve výzbroji polské armády budou letos konečně i raketové komplety Chunmoo (jihokorejský salvový raketomet) a loni objednané letouny FA-50,“ konstatoval.
Z Kremlu přichází zlo, tvrdí Varšava a formuje divizi u hranic s Běloruskem |
Varšava také oficiálně oznámila, že v reakci na ruskou válku na Ukrajině vybuduje další bojovou divizi. Až patnáct tisíc polských vojáků tak má být rozmístěno převážně v Podlaském vojvodství a jejich primárním úkolem má být obrana území u hranic s Běloruskem.
Na konci roku 2022 měla polská armáda podle oficiálních údajů 164 tisíc vojáků. Ministerstvo obrany a vláda plánují posílení až na 300 tisíc vojáků včetně dobrovolníků.
Německá armáda posílá do Polska systém protivzdušné obrany Patriot:
24. ledna 2023 |
