Jednadvacetiletý Petr je na stráži už pět hodin a vystřídat ho přijdou další kolegové z jednotky pozemních sil až ráno. Hladina Labe vystoupala na 11 metrů.
"No, už jsme u povodní. Hlídám most přes Labe, maminko! Stoupá to rychle, ale neboj se," ujišťuje Petr mobilním telefonem rodinu v Lokti.
"Tam u nás se občas nějaký potok vylije ze břehů, ale není to nic strašného. Poprvé v životě vidím takovou hrůzu," konstatuje Petr a během rozhovorů vrací z mostu pětici řidičů, která i přes zákaz zkouší přijet automobily až k stoupající vodě.
Řeka zatím postupuje.
"Odpoledne jsme stáli ještě támhle, ale musíme se stěhovat. Voda stoupá metr po metru," ukazuje Petr do dálky, kde jen pouliční lampy dávají tušit, kudy pod vodou vede asfaltová silnice.
S dalšími vojáky z východních Čech jsou v pohotovsti u Labe už dva dny. Pomáhají policistům střežit přístup do zatopených a ohrožených oblastí. "Lidé si nedají říct a stejně se snaží přes nás nějak proniknout," říká Petr a posunkem ukazuje na přibližně dvanáctiletého chlapce, který s malým fotoaparátem přelézá zábradlí a brodí se vodou k zatopené lavičce v parku.
Jsou čtyři hodiny ráno a město ani v nejmenším neutichá. Ulicemi se potulují skupinky mladíků i celé rodiny a míří přes náměstí k mostu, který spojuje Děčín se silnicí na nedaleké Hřensko. "Mám hlad a toho sladkého mléka v tubách mám už dost," smířeně pokyvuje hlídkující Lukáš Procházka.
Na stráži je celou noc a během služby hladina Labe vystoupala na víc jak dvanáct metrů. "Každou chvilku by nás měli vystřídat, mám druhou službu v řadě. Měl jsem mít teď opušťák, ale povolali nás sem. Snad se dostanu domů příští týden," konstatuje Lukáš.
Kolem jeho stanoviště na druhé straně mostu projíždí několik policejních vozů. "Jedou na Hřensko, je to tam prý strašné. Evakuují celý město a ráno tam už nesmí být nikdo," reprodukuje mladý voják hlášení z policejní vysílačky.
Rozvodněnou řekou pluje několik velkých kmenů a narážejí do mostní konstrukce. "Už tudy plula i taková chatka. Když vidím, jak povodeň řádí, vůbec nelituju toho, že můžu alespoň takhle pomáhat," dodává Lukáš.
Sedá si na pytle s pískem a zapaluje cigaretu. Po kolejích za ním přejíždí vlak. Jediný spoj na druhou stranu řeky.
 Voják střeží most v Děčíně ve směru na Hřensko. |
