„Zavedení letounu F-35 nám umožní i v příštích desetiletích plnit všechny naše mise, a to ve spolupráci s našimi spojenci a partnery v NATO, EU i mimo ni,“ uvedl náčelník generálního štábu belgických ozbrojených sil Michel Hofman během slavnostní ceremonie u výrobce v texaském Fort Worth.
Belgie si v roce 2018 objednala celkem 34 letounů F-35A. Hodnota kontraktu by měla činit 6,3 miliardy dolarů. Postupně nahradí flotilu 54 stárnoucích letounů F-16, z nichž mimochodem první kusy začaly v belgickém letectvu sloužit už před čtyřiceti lety.
Země bude šestým státem v Evropě, který bude nejmodernější stroje 5. generace provozovat. Kromě Británie, Norska, Itálie, Nizozemska a Dánska, které letouny už mají, si je už objednalo také Polsko, Finsko, Německo a Švýcarsko. Pro jejich pořízení se rozhodly také vlády v Řecku, Rumunsku a v České republice. A za budoucnost svých vzdušných sil je nedávno označilo také Portugalsko.
Portugalsko vybralo letouny F-35. Doplní je drony a lehké útočné stroje |
„Růst počtu letounů F-35 v Evropě posiluje mezinárodní partnerství, interoperabilitu a bojeschopnost a zdůrazňuje význam letounu jako odstrašujícího prostředku proti potenciálním protivníkům,“ konstatoval výkonný šéf programové kanceláře F-35 Mike Schmidt. Do roku 2035 by totiž v Evropě mělo sloužit přes 400 letounů F-35.
Lockheed uvedl, že oficiální předání prvního stroje se uskuteční až příští rok. Belgie má podle upraveného plánu v následujících měsících dostat dalších sedm nových letounů. Ty už jsou v továrně v různém stádiu rozpracovanosti.
Our first 🇧🇪 #F35A 'Lightning II' fighter jet rolled out of the factory in #FortWorth, Tx 🇺🇸, after 1.5 years of production. The F-35A, a fifth generation fighter, marks a crucial advancement for the #BelgianAirForce and #NATO. https://t.co/5gBENVaYeS
Všech prvních osm letadel ale zůstane ještě v USA a zamíří na Lukeovu leteckou základnu v Arizoně ke společné americko-belgické 312. peruti „Scorpion“, kde stroje budou sloužit k prvotnímu výcviku belgických pilotů a techniků. Výcvik má začít v létě.
„F-35 je letadlo nejnovější generace, se kterým v nadcházejících letech uděláme obrovský krok vpřed. Je to jedinečný, výkonný a ultramoderní stíhací letoun, hlavní vzdušná platforma NATO a zajišťuje strategickou integraci spojeneckých bojových schopností,“ řekl velitel belgického letectva Thierry Dupont.
Zpoždění kvůli pandemii covidu
Podle původního harmonogramu měla Belgie v období 2023 až 2030 každý rok dostat vždy čtyři letouny F-35. Výroba první várky plánované pro letošní rok ale nabrala zpoždění kvůli pandemii covid-19 a dopadům na dodavatelské řetězce některých dílů.
Prvních 12 letounů F-35 vyrobí v Itálii, oznámil Pavel. Závod osobně navštíví |
Revidovaný plán proto počítal s dodáním prvních dvou belgických F-35A na konci letošního roku a dalších dvou během prvního čtvrtletí roku 2024. Později se však opět změnil. Lockheed sice už v srpnu oznámil, že je schopen první dva stroje pro Belgii dodat, Brusel ovšem trval na tom, že stroje nepřevezme, pokud nedostanou nejnovější hardwarovou a softwarovou modernizaci s označením TR-3 (Technology Refresh 3).
Tu Lockheed testuje od počátku roku, bude ji instalovat do všech nových sériově vyráběných letounů a také jí postupně dovybavovat všechny už vyrobené stroje F-35 z posledních let, které jsou již v provozu.
Tento upgrade je přitom klíčový pro zásadní vylepšení schopností letounu a také rozšíření palety zbraní, které bude moci nést. Jde vlastně o takový mezistupeň před připravovanou modernizací s označením „Block 4“, tedy nejmodernější verzí letounu F-35, kterou chce mimochodem pořídit i Česká republika.
Belgické ministerstvo obrany avizovalo, že upgrade výrobce podle upraveného harmonogramu doladí do prosince. Slavnostní představení letounu v belgických barvách se proto uskutečnilo až poté.
Několikaměsíční zpoždění ovšem podle belgické obrany bude mít jen minimální dopad na postupné zavádění stroje do služby. Počátečních operační schopností mají totiž belgické F-35 dosáhnout až v roce 2027 a plných pak o tři roky později.
Uživatelé letounu F-35
Letouny s „novým mozkem“
Co se za „Technology Refresh 3“ vlastně skrývá? Jednoduše řešeno dostane každý letoun „nový mozek“. Tedy nový centrální počítačový systém, hardware i software, který řídí všechny aspekty letounu. Zpracovává data z radaru, optoelektronického sledovacího systému, ovládá pilotní rozhraní a avioniku, zbraně, elektronický boj i motor.
Stejně jako všechny počítače světa i ten v letounu F-35 rychle stárne a omezuje možnosti, jak do letounu přidávat další nové a nové a výpočetně stále náročnější funkce. Ten současný počítačový systém v již vyrobených letounech pochází z roku 2010.
Celebrating the reveal of @BeAirForce's first F-35A Lightning II was our week's highlight. 🙌 Take a look at how the jet came together: https://t.co/Ybv3mKUBDl
Upgrade TR-3 je tak v podstatě zásadní modernizace počítačového hardwaru a softwaru v letadle. Podle údajů výrobce má 16krát vyšší výpočetní výkon, 4,5krát větší operační paměť a také paměťové úložiště, které zaznamená až 20krát více dat.
Hardwarové a softwarové vylepšení se týká také panoramatického dotykového displeje v kokpitu stroje (Panoramic Cockpit Display – Electronics Unit), který pilotovi zobrazuje klíčová data a ovládací prvky. Nový systém pro displej má 8krát výkonnější procesor a 12krát vyšší paměť.
A právě na novém TR-3 má „běžet“ zásadní chystaná modernizace celého letounu s označením Block 4, která podle odborného Air & Space Forces Magazine přinese v několika krocích minimálně 53 vylepšení a zajistí letounu F-35 Lightning II technologický náskok před potenciálními protivníky až do roku 2070.
Vláda vyčlení 216 miliard na letectvo. Kvůli stíhačkám F-35 i gripenům |
Jediné zatím očekávané hardwarové úpravy se pak budou týkat chlazení počítačového systému, instalace ještě výkonnějšího nově vyvinutého radaru a úprav zbraňového systému, aby by letoun schopen nést nové typy munice.
V současnosti je totiž F-35 ve výběru zbraní zatím trochu omezená, alespoň ve srovnání s jinými letouny. Momentálně může nést infračerveně naváděné střely vzduch–vzduch AIM-9X Sidewinder; radarem naváděné střely delšího dosahu AIM-120 AMRAAM; inteligentní pumy GBU-31 (2 000 liber) a GBU-32 (1 000 liber) naváděné GPS a pumy GBU-12 (500 liber) naváděné laserem.
Verze Block 4 pak umožní nést celou novou sadu zbraní, včetně útočných střel vzduch–země JASSM-ER s uváděným dosahem přes 900 kilometrů, klouzavé pumy C1 Joint Standoff Weapon (JSOW) a střely Joint Strike Missile (JSM) s dosahem přes 500 kilometrů. A v neposlední řadě přidá také možnost nést taktickou jadernou pumu B61-12 .
Pomrkávání po další generaci
Zajímavostí je, že zatímco se Belgie teprve chystá na převzetí prvních nových letounů F-35 a připravuje výcvik pilotů, aktivně už nahlíží do budoucnosti a zajímá se o letouny další 6. generace.
Lightning has struck. Meet Belgium's first F-35A Lightning II.
@BeAirForce https://t.co/85ZV2ZyPOm
Už před rokem belgická vláda avizovala, že se chce stát nejprve „pozorovatelskou“ zemí (od června 2023) a posléze možná plnohodnotným partnerem (v roce 2025) v ambiciózním projektu FCAS (Future Combat Air System) pod vedením Francie, Německa a Španělska. Cílem projektu je vyvinout „evropský“ bojový letoun další generace, který by v misích kooperoval s flotilou bezpilotních strojů.
„Vývoj schopnosti vzdušného boje nové generace je pro Evropu jedinečnou příležitostí. Tím se Belgie zavazuje k míru, stabilitě a inovacím v obraně a společně vytváří bezpečnou a prosperující budoucnost pro náš národ a naše partnery,“ oznámila belgická ministryně obrany Ludivine Dedonderová.
Otázkou zůstává, zda se skutečně Belgie do projektu zapojí. Zájem Bruselu totiž zatím naráží na odmítavé stanovisko Francie, respektive klíčového francouzské leteckého výrobce Dassault Aviation. Generální ředitel Eric Trappier se před časem ohradil pro belgické účasti, protože si Brusel vybral americké letouny F-35, a ne francouzské letouny Rafale z jeho dílen.
