Schůzka velvyslanců NATO s představiteli bezpečnostního výboru EU, ke které se sešli diplomaté v podvečer v Bruselu, měla objasnit plány unie na vybudování vlastních vojenských a obranných struktur.
Diplomaté obou organizací se sice shodli, že ve vojenské otázkách nemá ani jedna strana zájem konkurovat té druhé, spíše se doplňovat.
"Hovořili jsme o vztahu EU k NATO. Musím podotknout, že šlo o klidné, věcné a konstruktivní rozhovory," informoval po zasedání český velvyslanec při NATO Karel Kovanda.
Generální tajemník NATO George Robertson nicméně označil plány unie za "zbytečné utrácení peněz". Podle něj "panuje na obou stranách jednomyslný názor, že nesmí dojít k jakémukoliv zdvojování nebo soutěžení EU a NATO". Robertson po schůzce ujistil, že NATO unii nadále nabízí veškeré plánovací kapacity pro její mise.
Šéf bezpečnostní politiky EU Javier Solana znovu zopakovall, že při budování vlastních obranných kapacit unie nepůjde o žádné ohrožení Severoatlantické aliance. Nicméně podotkl, že "Evropská unie bude pokračovat v
posilování své společné bezpečnostní a obranné politiky". Bude-li podle něj evropská obranna silnější, zesílí i samotná aliance. "Většina členů NATO je v Evropské unii," řekl Solana.
Jak uvedl po skončení schůzky pro média, obě strany se shodují, že se unie musí vyvarovat duplikování již existujících vojenských i plánovacích struktur. Upozornil však, že EU potřebuje své kapacity, aby mohla působit podobně jako při mírové operaci v Kongu.
Samotné schůzce předcházelo zvláštní pondělní zasedání Severoatlantické rady. To svolaly Spojené státy, aby získaly detailní obraz o plánech Evropské unie a především Británie.
Velvyslanci sice nedospěli k žádným závěrům, vzájemně si však v poklidné atmosféře vyměnili názory a argumenty pro i proti.
Po mimořádné schůzi to potvrdil mluvčí NATO Jamie Shea. "Transparentní diskuze uklidnila USA. Všichni jsme se ujistili, že nikdo nechce ublížit alianci," oznámil Shea.
Spojené státy zdůraznily, že chtějí být informovány o tom, co se v EU vlastně děje.
Nechtějí však v žádném případě narušit samostatné rozhodování unie. "USA mají právo na fórum, kde mohou položit otázky a získat na ně jasné informace," dodal Shea.
Británie není zcela proti
Britský premiér Tony Blair při nedávném setkání s představiteli Německa a Francie připustil, že EU potřebuje svou vlastní obrannou politiku včetně vybudování velitelských a plánovacích struktur.
Na summitu unie v Bruselu se členské státy dohodly, že budou pouze doplňovat NATO. Kam nemůže nebo nechce NATO, přispěchají vojáci EU, dal by se jednoduše definovat závěr summitu.
Spojené státy a řada evropských členů aliance to však považuje za ohrožení smyslu NATO, což by mohlo vést k rozbití vzájemných transatlantických vztahů mezi evropskými a ostatními členy aliance.
|
DALŠÍ ČLÁNKY |
|
USA svolaly krizové jednání |
|
EU chce operaci v Bosně |
|
Mise Evropské unie |
Názory expertů se různí
Experti na bezpečnostní problematiku se v názorech na plány EU rozcházejí. Někteří považují budování vojenských kapacit, které už NATO má, za nesmyslné duplikování.
"Vlastní evropská bezpečností politika dá možnost působit bez účasti USA. Nejde o antiamerikanismus, ale o praktičnost. Když vyvstane nebezpečí v evropském teritoriu a USA budou zasahovat jinde na světě, Evropa by měla mít šanci konflikt vyřešit sama," míní naopak politolog Jan Eichler z Ústavu mezinárodních vztahů.
Přívrženci argumentují tím, že příští rok na jaře bude unie mít 450 milionů obyvatel, což je dvakrát více, než mají Spojené státy. "To je dostatečný důvod mít vlastní obranné struktury," tvrdí Eichler.
Odpůrci míní, že evropské země v NATO by se namísto vytváření nových vlastních velitelství bez Američanů měli zaměřit na zeefktivnění svých armád v rámci NATO. "Evropa má milion vojáků, ale schopných zasáhnout je jen padesát tisíc," připomenul politolog Petr Suchý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. "Budování již existujících struktur jen odčerpá peníze, které mohly země investovat do funkčnosti svých armád," dodal.
Přineseme další informace...
