„Udělali jsme správnou věc, když jsme NATO rozšířili. Nepodařilo by se to bez Václava Havla, který za tím šel,“ prohlásil americký exprezident Clinton před zaplněným Španělským sálem Pražského hradu. Clinton byl hlavním řečníkem národní konference Naše bezpečnost není samozřejmost k 25. výročí vstupu ČR do NATO.
Rozhodnutí o rozšíření bylo podle něj dobrou investici a rozumným rizikem. Clinton vzpomněl na prezidenta Václava Havla, kterého označil za obdivuhodného člověka. „Byl přesvědčený o jedné věci, že Česká republika nikdy nebude skutečně bezpečná, pokud nebude součástí NATO,“ řekl.
Gripeny, eurofightery a airbus letěly nad Českem na oslavu výročí vstupu do NATO |
Odmítl narativ šířený Ruskem, že NATO se nezadržitelně rozšiřuje k jeho hranicím. „NATO se nepřesouvalo na východ, to východ zaklepal na dveře NATO,“ podotkl.
Vstup tří postsovětských zemí mezi spojence v roce 1999 si podle svých slov pamatuje, jako by to bylo včera. „Přijde další 25 let a předpovídám, že budeme mít šanci vést novou historii a bude lepší díky síle České republiky,“ prohlásil.
Vyzdvihl, že Česká republika s pouhými 10 miliony obyvatel za uplynulé dva roky poskytla napadené Ukrajině pomoc v hodně přes 2,3 miliardy dolarů. „Byli jste první, kdo dodal Ukrajině těžkou vojenskou techniku,“ ocenil Clinton.
Apeloval, aby Západ včetně Česka zůstal na straně Ukrajiny, když země bojuje. „Musíme zůstat spolu, zůstat s Ukrajinou, společně to zvládnout a dál snít o lepší budoucnosti,“ vyzval.
Projev někdejšího 42. amerického prezidenta přímo v sále sledovala také dcera bývalé ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightové Katherine. Clinton i další řečníci její obrovské zásluhy na rozšíření NATO opakovaně vyzdvihli.
Podle prezidenta Petra Pavla je důležité se dívat na výročí vstupu do NATO pohledem k současné ruské agresi na Ukrajině.
„Jak hluboce jsme se na Západě mýlili, že v Evropě už není možná velká konvenční válka. Rozsah Putinovy agrese i brutalita jeho jednotek byla pro nás šokem,“ řekl s tím, že nebýt spojeneckého závazku není vyloučeno, že by ruské agresi čelila Česká republika. „Ukrajinci vědí, že bojují o přežití a svou budoucnost,“ dodal.
Osud Ukrajiny totiž podle něj připomíná, jak klíčové bylo, že se Česko s dalšími zeměmi dokázalo chopit příležitosti a zvládnout integraci do Aliance. Upozornil však, že NATO není jen požívání záruk bezpečí. „NATO bude zárukou bezpečí pouze tehdy, budeme-li všichni ke svým závazkům přistupovat se stejnou pozorností jako k bezpečnostním zárukám,“ řekl Pavel.
Připomněl, že před třiceti lety byla diskuze o možném rozšíření otázkou široké diskuze i v USA. „Jsem přesvědčen, že první rozšíření NATO zůstává trvalým úspěchem. Osvědčili jsme se, umíme být spolehlivými spojenci, především ve vojenských misích,“ konstatoval.
Dnes slavíme 25 let od našeho vstupu do NATO, nejvýznamnějšího obranného uskupení v lidské historii. Rozhodnutí o rozšíření NATO v roce 1999 vyžadovalo odhodlání všech zúčastněných ho prosadit. Bez úsilí Václava Havla, Billa Clintona, Madeleine Albright a mnohých dalších by k… https://t.co/8am7I2TgBa https://t.co/OMaHfE9r0k
Několik vln rozšiřování Aliance - z 19 na letošních 32 členů, podle něj znamená hmatatelné posílení. Upozornil, že se bojovým prostorem stal také kybernetický prostor a ocenil, že Česko schopnosti v této oblasti zásadně posiluje.
Podle Lorda Robertsona, bývalého šéfa NATO, se vstupem Česka, Polska a Maďarska uzavřela jedna strastiplná kapitola našich životů z dob studené války. „Tyranie Sovětského svazu a jeho zástupců konečně skončila. Oslavovali jsme. Možná příliš brzy,“ prohlásil.
Tyranie Sovětského svazu skončila, ale slavili jsme brzy, obává se Robertson |
Premiér Petr Fiala považuje vstup do NATO za jeden z nejdůležitějších dnů v historii země a členství podle něj poskytuje nejsilnější bezpečnostní záruky.
Za klíčový a zásadní úkol pro Českou republiku nyní považuje modernizaci vzdušných sil a pořízení 24 nejmodernějších letounů F-35. „Jde o zajištění ochrany vzdušného prostoru na velmi dlouhou dobu až do konce šedesátých let,“ připomněl s tím, že bez špičkových strojů se v budoucnu neobejdeme. Svědčí o tom podle něj skutečnost, že se pro stejnou platformu rozhodla celá řada spojenců.
Fiala oznámil, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300 tisíc kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze třetích zemí má česká iniciativa shánějící munici nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200 tisíc kusů. K iniciativě se připojilo už 18 zemí. „Považuji to za velký úspěch. Jde o další důkaz toho, že ČR je plnohodnotným aktivním hráčem v evropské bezpečnostní politice,“ uvedl předseda vlády.
Bývalý generální tajemník NATO Javier Solana, za jehož působení Aliance rozhodla o rozšíření NATO o Česko, Polsko a Maďarsko, považuje tehdejší událost za fascinující a velmi důležitý den. „Učinili jsme správné rozhodnutí ve správný okamžik,“ řekl ve videovzkazu.
Česká bezpečnost stojí na našem členství v NATO. Poskytuje nám největší vojenskou ochranu v historii, ale také posiluje akceschopnost a kvalitu @ArmadaCR.
V minulosti byl rozpočet armády často používán pro handlování. Dobře si jistě pamatujeme ústupky komunistům, které vláda… https://t.co/ZtWJwn1b0l https://t.co/ethS1U9EUP
Upozornil, že NATO je nejsilnější aliancí světa a v těchto složitých časech je udržování spojenectví klíčem k udržování svobody a demokracie.
Podle premiéra Petra Fialy je nyní výzvou pro ČR i NATO ruská válka na Ukrajině. Premiér uvedl, že západní společenství je jednotné, Ukrajinu bude nadále podporovat a zásobovat zbraněmi, municí a vybavením. Premiér odmítl názory, že pomoc Ukrajině ničí šance na mír, které vyjadřují například české opoziční strany.
Pavel předá Clintonovi státní vyznamenání, jedno už má od Havla |
Konflikt na Ukrajině se podle něj týká i nás a nelze v něm být nestranný. Být pasivní by znamenalo nejen hodit přes palubu přátelé a spojence, ale také klidně čekat, až „Rusko přijde k nám a bude chtít i naši zemi“.
„My jsme na správné straně. Ukrajina nic nevyprovokovala, pouze se spravedlivě brání. Ruský režim oproti tomu každý den zbytečně zabíjí civilisty a likviduje svoje politické odpůrce,“ prohlásil Fiala.
Šéf diplomacie Jan Lipavský uvedl, že ruská agrese proti Ukrajině je dalším dějinným zvratem, na který musí Západ reagovat. „Dobrou zprávou je, že máme prostředky, jak ji zastavit. Máme peníze, máme ekonomické kapacity, víme, kdo je oběť a kdo zločinec,“ řekl. Česká republika bude podle něj stát v první linii pomoci ukrajinským obráncům.
Ministryně obrany Jana Černochová konstatovala, že od konce 90. let minulého století, se bezpečnostní situace stále zhoršuje. „Válka na východě, odehrávající se stovky kilometrů od našich hranic, je posledním varováním,“ podotkla. Obrana země není podle ní pouze o armádě, ale o celé společnosti.
Ukrajina nám získává čas vlastní krví, zdůrazňují čeští lídři |
„Platí, že bez bezpečnosti nemůže být ekonomické prosperity a obranné výdaje tak vlastně jsou do ekonomické prosperity strategickou investicí,“ uvedl Zbyněk Pavlačík z Jagello 2000, které konferenci organizuje.
Připomněl, že díky členství v NATO založeném na transatlantické vazbě totiž Česká republika získala historicky nejvyšší bezpečnostní garance ve své moderní historii. „Pro jednoduché a názorné porovnání bych jen zmínil, že éra první republiky trvala necelých dvacet let, po kterých následovalo bezmála půlstoletí v nesvobodě,“ dodal.
Bývalý americký prezident Bill Clinton bude hlavním řečníkem na prestižní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. Právě on má na rozšíření NATO před 25 lety o první postsovětské země velké osobní zásluhy.
„Česká republika, Maďarsko a Polsko vstoupily do NATO. Výsledkem je více než dvě desetiletí míru a prosperity pro stále větší část Evropy a posílení naší kolektivní bezpečnosti,“ předeslal před začátkem konference. V Praze je od víkendu. V jazzovém klubu Reduta zavzpomínal na Václava Havla.
Clintonův projev ve Španělském sále začal krátce před 14 hodinou.V programu vystoupil také někdejší generální tajemník NATO Lord Robertson, který před lety Česko mezi spojenci uvítal.
Před třiceti lety zahrál prezident Clinton v Redutě. Na saxofon od Havla |
Konference se pravidelně účastní jak nejvyšší ústavní činitelé v čele s prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Petrem Fialou, ministryní obrany Janou Černochovou nebo ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským, tak v rámci tradičního politického panelu zástupci opozičního hnutí ANO nebo SPD.
Smyslem letošní konference ale není jen zhodnotit první čtvrtstoletí členství v Alianci, ale rovněž se zaměřit na klíčové téma její budoucnosti. Zvláště s ohledem na nové hrozby nebo současnou ruskou válku na Ukrajině. NATO si počátkem dubna připomene 75 let od svého založení v roce 1949.
Konference se koná pod záštitou prezidenta republiky Petra Pavla, předsedy vlády Petra Fialy, 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra Víta Rakušana, ministra zahraničních věcí Jana Lipavského a ministryně obrany Jany Černochové.
