Na výuce srbských vojáků se podílejí armádní logisti a experti z distribučního centra, které má zásobování českých jednotek v zahraničních misích na starosti.
"Přednášky jsou zaměřeny na plánování logistické podpory a způsobu zásobování jednotek v zahraničních misích," uvedl Pavel Pazdera z brněnské univerzity.
Týdenní výukový kurz pro srbské vojáky je součástí mezinárodního programu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE). Česká republika už druhým rokem pomáhá srbským ozbrojených složkám v reformě.
Srbská armáda v současnosti čítá zhruba 38 tisíc vojáků. Srbské ministerstvo obrany letos oznámilo, že by do poloviny příštího roku chtělo dokončit profesionalizaci armády. Tím by skončila povinná vojenská služba, která dosud v zemi platí.
Bělehrad v současnosti úzce spolupracuje s NATO a od roku 2006 je členem aliančního programu Partnerství pro mír. Český zastupitelský úřad v Bělehradě už druhým rokem působí jako kontaktní ambasáda NATO v Srbsku. Vztahy Severoatlantické aliance se Srbskem však zatěžují stále žhavé vzpomínky na leteckou kampaň z roku 1999.
NATO zahájilo letecké útoky 24. března 1999, aby přinutilo tehdejšího prezidenta Slobodana Miloševiče zastavit pronásledování albánských separatistů v Kosovu. Letecké útoky trvaly 78 dní a přinutily Miloševiče, aby nakonec srbské síly z této dnes již bývalé provincie stáhl.
Srbsko také loni ostře protestovalo proti vzniku nových Kosovských bezpečnostních sil (KSF), které vyzbrojují a cvičí alianční státy.
