„Důrazně jsme odsoudili běloruské vážné porušení norem mezinárodního civilního letectví a základního práva na svobodu projevu,“ řekl Stoltenberg po videoschůzce šéfů diplomacie NATO.
Úterní videokonference ministrů zahraničí a poté obrany byly posledními společnými jednáními před blížícím se summitem NATO v Bruselu. Na vrcholné schůzce za dva týdny chtějí spojenci přijmout nová opatření takzvané agendy NATO 2030, která má Alianci umožnit se přizpůsobit novým výzvám v budoucnu.
Běloruská intervence, při které bylo přinuceno v Minsku nouzově přistát letadlo společnosti Ryanair na trase mezi dvěma aliančními zeměmi - Řeckem a Litvou a běloruské úřady poté zatkly novináře a opozičního aktivistu Ramana Prataseviče s jeho partnerkou, patřila mezi klíčové body jednání ministrů.
Podle Stoltenberga incident potvrdil, že spojenci musí posílit roli Aliance při zachování mezinárodního řádu založeného na pravidlech, které jsou „zpochybňovány autoritářskými režimy, jako jsou Rusko a Čína“.
Na dnešním jednání ministrů zahraničí @NATO jsme připravovali #SummitNATO, který za 2 týdny proběhne v Bruselu. Klíčové je udržet jednotu spojenců k Rusku nebo Afghánistánu. #WeAreNATO https://t.co/2w5Xsfnoet
Stoltenberg upozornil, že je důležité, aby podobně smýšlející státy zůstaly jednotné. Připomněl, že NATO v reakci omezí běloruské diplomatické misi přístup do své centrály v Bruselu. Řada spojenců od minulého týdne avizovala, že by společná reakce měla být silnější.
Šéf NATO nijak detailněji nekomentoval některé agenturní zprávy, že proti ráznější reakci se postavilo Turecko, jehož prezident Erdogan udržuje s běloruským Alexandrem Lukašenkem nadstandardní vztahy.
„Klíčové je udržet jednotu spojenců,“ konstatoval po jednání český ministr zahraničí Jakub Kulhánek.
Technologie, Rusko i Afghánistán
Jednotný postup se podle něj týká nejen přístupu například k Afghánistánu, odkud spojenci chtějí do září stáhnout všechny své vojáky, ale především Rusku.
Právě napjaté vztahy s Moskvou a ruské chování posledních let bylo dalším z důležitých bodů jednání. „Náš vzkaz zůstává jasný. Jsme připraveni na dialog a učinili jsme návrhy, ale klíč ke zlepšení vztahů jasně drží v ruce Moskva,“ uvedl šéf německé diplomacie Heiko Maas.
#NATO2030: Mit Blick auf Europa brauchen wir einen funktionierenden Schulterschluss zwischen #NATO und #EU, um schneller & effizienter handeln zu können. Dafür habe ich heute beim Treffen der NATO-Außenminister noch einmal ganz besonders geworben. (1/2) https://t.co/Gs29gTHlXd
Aliance v poslední době opakovaně iniciovala jednání Rady NATO-Rusko, ale Moskva nereagovala. Rusko stále nestáhlo všechny své síly od hranic Ukrajiny a nedávno oznámilo, že letos u svých západních hranic umístí nové jednotky. Do konce roku má jít podle prohlášení ruských představitelů až o 20 nových vojenských formací. Moskva to odůvodnila mimo jiné zvýšenou aktivitou NATO v Pobaltí nebo Černém moři.
„Jsme tam proto, abychom zabránili konfliktům a válkám. Ale nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, je vyslat jasný signál každému potenciálnímu protivníkovi, že pokud bude napaden jeden spojenec, bude čelit celé Alianci,“ řekl Stoltenberg. Připomněl, že zvýšení vojenské přítomnosti spojenců v těchto regionech je reakcí na agresivní ruské chování včetně anexe Krymu nebo operací na Ukrajině a ruskou militarizaci řady míst.
Podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Yvese Le Driana, se „NATO musí adaptovat na agresivnější přístup zemí ve svém okolí“.
Dnes večer jsme měli videokonferenci s ministry obrany @NATO. Řešili jsme hlavně témata pro bruselský alianční summit, který se uskuteční v polovině června. https://t.co/4lL0RvThWN
Na summitu za dva týdny by proto spojenci měli přijmout celé spektrum nových opatření, které mají Alianci umožnit budoucím výzvám a hrozbám čelit. Od změn klimatu, přes rychlejší rozhodování a zvyšování odolnosti společnosti vůči kybernetickým hrozbám nebo dezinformacím až po technologické inovace.
Stoltenberg dnes zmínil, že spojenci uvažují například o vytvoření určitého „urychlovače“ pro inovace v oblasti obrany. Nového centra, které by zajišťovalo podporu užší spolupráce mezi jednotlivými spojenci v oblasti nových technologií, podpořeného dodatečnými finančními prostředky.
„Diskutovali jsme o konkrétních způsobech, jak zesílit naši technologickou výhodu a zamezit technologickým rozdílům mezi spojenci,“ dodal Stoltenberg.
Ministři schválili několik dokumentů, z nichž nejdůležitější je nová politika kybernetické obrany. Alianční přístup v této oblasti musí reagovat na změny bezpečnostního prostředí, zejména v oblasti technologií. NATO se soustředí na ochranu svých informačních a komunikačních systémů a bude pokračovat v implementaci kybernetického prostoru jako operační domény.
„Abychom mohli realizovat ambiciózní alianční vizi, bude nezbytné náš postup podpořit i zdrojově, včetně zvýšení společného financování NATO. Česká republika si toho je plně vědoma,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar.
