V obchodě s oděvy na Žižkově přepadl v úterý odpoledne třiadvacetiletý muž prodavačku, kterou praštil lahví sektu do hlavy. Těžce zraněná žena stačila vyběhnout ven, zamknout lupiče uvnitř prodejny a přivolat pomoc. Toho nakonec policisté zadrželi a převezli do policejní cely.
Takové případy, kdy lupiči přepadnou člověka za bílého dne, nejsou zdaleka ojedinělé. A to přesto, že loupeží v minulém roce oproti předloňsku ubylo. Šéf odboru obecné kriminality pražské policie Igor Kuchař tvrdí, že policistům se podařilo vytlačit některé gangy z problematických míst, kterými jsou hlavní nádraží a autobusové nádraží na Florenci.
Za stejné období však vzrostl počet vražd. Nejvíce z nich, čtrnáct, se stalo na území městských částí Prahy 4 a Prahy 11, které tvoří policejní obvod Praha 4. V tomto obvodě vedou s výjimkou vykrádání chat ve všech druzích kriminality. "Jsou zde velká sídliště, kde se lidé málo znají a zločinci se v anonymním prostředí snadněji schovají," řekl Kuchař.
Na "čtyřce" dochází k brutálnějším loupežným přepadením než v centru metropole. "Na Václavském náměstí, kde je hodně lidí, pachatel vytrhne někomu mobil z ruky a uteče, protože tam je hodně lidí, kdežto na čtyřce ho na opuštěném místě navíc zmlátí," dodal Kuchař.
Je Praha pro cizince nebezpečná? Zuří v metropoli válka asijských a ruskojazyčných gangů? První otázky, které napadnou při zkoumání policejních statistik. V Praze se za celý loňský rok stalo osmapadesát vražd. V porovnání s předchozím rokem, kdy jich kriminalisté vyšetřovali jen devětačtyřicet, jde takřka o dvacetiprocentní nárůst. Důvod? Vše vysvětlí bližší pohled na oběti a pachatele. Stále častěji jsou jimi cizinci. Každý pátý loni zabitý člověk v hlavním městě pocházel ze zahraničí. A to buď ze zemí bývalého Sovětského svazu, nebo Asie. "Osm vražd měly na svědomí rusky mluvící osoby. Tyto zločiny většinou začaly malichernými hádkami. Asiaté, kteří se stali oběťmi šesti vražd, tak spíše řešili spory o peníze a majetek," shrnuje Igor Kuchař, šéf odboru kriminální policie, který násilné trestné činy vyšetřuje. Že by však mezi sebou válčily znepřátelené mafie, si kriminalisté nemyslí. Pro ilustraci jeden typický případ: 11. srpna uspořádalo čtrnáct Ukrajinců v opuštěném domě v Praze 5 velkou oslavu. Když se posilněni alkoholem začali dohadovat, jaké ukrajinské město se chlubí hezčími ženami, přišly kromě nadávek na řadu i pistole. Po zběsilé přestřelce zůstal na zemi ležet jeden z oslavujících s prostřelenou hlavou, druhý nepřežil převoz do nemocnice, třetí si z "hostiny" odnesl těžké zranění. "Mají úplně jiný vztah k životu než my," poznamenává velitel kriminalistického týmu objasňujícího vraždy Milan Jindrák. Už jen proto, že se detektivové nemohou spolehnout na své ověřené informátory. Přímí svědci navíc obvykle odmítají vypovídat, protože se bojí pomsty pachatele. "Další komplikací je jazyková bariéra. Například v bytě, kde se zločin stal, najdeme sešit s poznámkami, které mohou mít přímou souvislost s případem. Ale kvůli tomu, že je psán v cizím jazyce, musíme sehnat překladatele. I ten si ovšem někdy nemusí vědět rady, protože poznámky jsou v méně používaném nářečí," vypráví o těžkostech vyšetřování mezi cizinci Kuchař. Někdy mají policisté problém zjistit i jméno zavražděného. Mívají u sebe totiž třeba i tři falešné pasy. Ty si lze na černém trhu opatřit zhruba za pětadvacet tisíc korun.
V roce 2001 oproti předchozímu roku přibyly případy znásilnění. Celkově se kriminalita v Praze snížila ze 106 974 trestných činů v předloňském roce na 99 965 trestných činů. Policistům se podařilo objasnit téměř třicet procent z nich.
Každý pátý zavražděný pocházel z ciziny
"V nárůstu vražd hraje velkou úlohu cizinecký prvek," potvrzuje ředitel pražské policejní správy Radislav Charvát.
Přestože složité nájemné vraždy jsou v pražském podsvětí spíše výjimkou, i objasňování osobně motivovaných zločinů v komunitách cizinců dává policii zabrat.
Méně však byli policisté úspěšní při šetření kapesních krádeží. Šéf týmu, který je v Praze 1 vyšetřuje, Miroslav Moulík tvrdí, že kapsáři se chytají těžko. "Pokud je nedostaneme na místě, tak jim těžko něco dokážeme," dodal.
Gangy kapsářů nadále řádí v tramvajích
Drobná kriminalita obtěžuje lidi. Je jen málo těch, kteří by se nestali obětí kapesních zlodějů. Jejich organizované skupiny řádí především v centru Prahy. Kapesní zloději se tam soustřeďují především kvůli velkému množství cizinců, u kterých se dá předpokládat bohatá kořist. Stále stejné tváře číhají na své oběti ve stanicích metra Muzeum, Můstek a Náměstí Republiky. Pozor na své věci si musí Pražané a návštěvníci města dávat na Václavském náměstí a Královské cestě.
Zlatým dolem kapsářských gangů jsou však již dlouhá léta tramvajové linky, které jezdí mezi Pohořelcem a Národní třídou. "Je to skupina asi patnácti Romů, kteří bydlí na Malovance. Jsou mezi nimi muži, ženy a děti. Ti chlapi jsou pořádní stokiloví chasníci," řekl řidič, který jezdí na lince 22. Ten s nimi má za osm let služby na tomto spoji bohaté zkušenosti. S obavy o svoji bezpečnost však odmítl uvést svoje jméno. "Už se mi stalo, že si na mě počkali u Teska s otvíracími noži a vyhrožovali mi, že jestliže si jich nepřestanu všímat, skončím špatně," řekl řidič.
Za tu dobu stačili kapsáři okrást v jeho tramvaji desítky lidí, převážně turistů. "Čechoaustralanky, kterým ukradli kabelky, se mi ve voze psychicky zhroutily," říká. Jestliže zjistí, že mu gang okrádá lidi, volá dispečink, ale jak dodává, je to marné. "Dispečeři mi řeknou, že policie o tom ví, a pokud chci, tak si je mám chytit sám. Jednou, když mě viděli, jak volám vysílačkou na dispečink, otevřeli za jízdy dveře, já musel zastavit a oni utekli," dodal.
Taktika zlodějů je poměrně jednoduchá. Při nástupu do tramvaje vytvoří ve dveřích tlačenici a vazouni vezmou do presu předem vyhlédnutou oběť. Tu pak důkladně oberou o její věci.
S kapsáři bojuje v Praze 1 specializovaný tým kriminalistů pod vedení šéfa Miroslava Moulíka. Podle něj je problém v tom, že členové gangu jeho lidi už znají. "Když si nás všimnou, tak se chovají normálně. My také musíme prokázat, kdo konkrétně z nich kradl. Jenže, ten co krade, předá peněženku rychle svým kolegům, ti z ní vyberou peníze a prázdnou peněženku pak zahodí. Navíc dokáží obrat lidi tak, že nejsou vidět," dodal. Moulík tvrdí, že lidé si musí především dávat pozor na své věci. Peněženku a další cennosti mají nosit v místech, kam se na ně lupiči snadno nedostanou.
