Žena coby šéf? Proč ne, ale muž je lepší

Více než polovina lidí, konkrétně 54 procent, nepovažuje pohlaví svého nadřízeného za rozhodující. Ženu by si ovšem v nadřízené funkci přálo pouhých pět procent obyvatel. Přesto se dá říci, že důvěra v řídící schopnosti žen v naší společnosti stoupá. Počet dotázaných, kterým je lhostejné pohlaví nadřízeného, se totiž podle IVVM od roku 1991 zvýšil o 15 procent.

GRAF - Více než polovina lidí, konkrétně 54 procent, nepovažuje pohlaví svého nadřízeného za rozhodující. Ženu by si ovšem v nadřízené funkci přálo pouhých pět procent obyvatel (15. srpna 2000). | foto: iDNES

K tomu, aby jim šéfoval jedině muž, se podle výzkumu IVVM přiklání 39 procent Čechů.
Ještě v roce 1991 přitom preferovalo muže jako svého nadřízeného 53 procent obyvatel.

Glosa Martina Komárka: Žena nade mnou

Červencový průzkum IVVM potvrdil, že oblíbenost ženy ve vedoucí funkci dlouhodobě kolísá mezi pěti až sedmi procenty.

Z posledního průzkumu přitom vyplývá, že dříve či nyní mělo a má ženu jako šéfovou 48 procent respondentů.

Záleží i na pohlaví dotázaných
Podstatným kritériem v hodnocení nadřízeného je podle IVVM pohlaví dotázaných, přičemž ženy jsou ochotnější akceptovat obě varianty.

Také lidem, jejichž nadřízenou je nebo v minulosti byla žena, bývá častěji jedno, kdo je ve vedoucí funkci.

Mužskému šéfovi dávají více přednost lidé v nedělnických profesích a z hlediska volebních preferencí především voliči ODS.

Na rozdíl od předchozích let nezaznamenal IVVM výrazné rozdíly v názorech dotázaných z hlediska jejich dosaženého věku a vzdělání.