Politoložka a šéfka Akreditační komise Vladimíra Dvořáková

Politoložka a šéfka Akreditační komise Vladimíra Dvořáková | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Lipavský by mohl u Zemana narazit. Fiala může využít pozici, říká politoložka

  • 46
V Lánech se v úterý uskuteční další z prezidentových schůzek se členy budoucí vlády. Prezidenta Zemana čeká jednání s možným šéfem diplomacie Janem Lipavským (Piráti). Redakce iDNES.cz se v souvislosti s touto událostí spojila s profesorkou politologie a ředitelkou Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimírou Dvořákovou.

Jakou má v České republice úlohu šéf diplomacie při tvorbě zahraniční politiky? V minulosti jsme viděli sílící vliv prezidenta, dále i neshody mezi jím a vládou.
Primární je ústavní nastavení, v něm je to poměrně jasné. Politiky určuje vláda, ta je odpovědná vůči parlamentu a to i v tom ohledu, jak formuluje zahraniční politiku. Zároveň prezident reprezentuje zemi navenek a z toho vyplývá, že není úplně tak nevýznamnou osobou. Základní je však role premiéra, ministra zahraničí a vlády, která rozhoduje ve sboru.

Neočekává se tedy to, že by měl ministr zahraničí korigovat svou pozici s hlavou státu?
Mluvila jsem o ústavním nastavení, realita bývá jiná. U nás historicky prezidenti zahraniční politiku poměrně silně ovlivňovali. V porevoluční době měl například prezident Václav Havel silné postavení v zahraničí a byl uznávanou osobností, proto hrál i významnou roli v zahraničně politickém pojetí, zároveň ale i v tu dobu zahraniční politiku nastavovala podobně vláda.

V posledních obdobích jsme svědky častého konfliktu mezi vládou a prezidentem, respektive vidíme snahu prezidenta, aby mocensky expandoval nejen v oblasti zahraniční politiky. To nyní jistě jiné nebude, protože se ani nezmění prezident Miloš Zeman. Ostatně podobné tendence jsme viděli i u Václava Klause.

Konflikty pravděpodobně budou dále pokračovat. Nevidím ale důvod, proč by se měl ministr zahraničí podřizovat názoru prezidenta. Na druhou stranu je vždycky dobře, pokud k určité korekci a komunikaci dochází a Česká republika vystupuje navenek jednotně v základních otázkách.

Premiér v demisi Andrej Babiš vystupoval vůči prezidentu Zemanovi poměrně nedůrazně, v několika případech například vyhověl jeho představám o složení kabinetu. Očekáváte, že pozice budoucího premiéra Petra Fialy bude silnější?
Andrej Babiš měl vážný problém v tom, že fungoval v rámci menšinové vlády. V této situaci byl silně podřízen zejména v některých fázích prezidentu Zemanovi a do konfliktu nešel, ani když prezident odmítal odvolat či jmenovat jím navrhované členy vlády.

Očekávám, že v tomto období bude pozice Petra Fialy výrazně silnější, pokud jeho vláda udrží většinu v parlamentu. Myslím si, že to dokáže i využít.

Zemanovi skončí covidová izolace. Nebude už muset vítat hosty za sklem

Česko čeká předsednictví v Radě EU, bude role ministra zahraničí nějak výjimečná i vhledem k tomu, že přibude další diplomatický post ministra pro evropské záležitosti?
Výjimečná situace to není, stejnou jsme měli v době našeho minulého předsednictví. Bude však záviset na tom, jak dobrá bude komunikace a koordinace některých kroků. Agenda předsednictví je silná a organizačně náročná, proto je i vhodné, aby to měla na starosti jedna osoba. Obě funkce jsou vládní, proto by mezi nimi neměly být ani příliš rozdílné postoje.

Osobně se mi zdá, že právě postoje, o nichž mluvíte, zatím v rámci vlády příliš zřejmé nejsou. Kromě toho, že se koalice přihlásila k západní orientaci a opatrnějším vztahům s Ruskem a Čínou, tak nevíme, jaký je postoj navrhovaných ministrů či celé koalice například k aktuálně nejvíce diskutovanému tématu v EU, balíčku Fit for 55. Mohly by z toho pramenit problémy, například i ve vztahu k Hradu?
Zelená dohoda, řešení klimatických otázek a v současnosti i energetická krize může být problémem i uvnitř vládní koalice. Z hlediska zahraniční poitiky jste zmínil Rusko a Čínu, tam je pozice poměrně jednoznačná, očekává se orientace směrem na Západ. To, co se ale ukazuje jako nejvíce konfliktní mezi budoucím možným ministrem a prezidentem, je otázka Izraele.  

Postoje prezidenta ve vztahu k Izraeli jsou velmi výrazné a i v Evropě ne úplně běžné. Politika budoucí vlády bude bezpochyby proizraelská, jde však o míru, v jaké bude proti palestinská. Tento rozměr podle mě nebude tak silný jako u pana prezidenta.

V tomto ohledu se v posledních týdnech kandidát na ministra zahraničí pan Lipavský rovněž profiluje. Setkal se s izraelskou velvyslankyní, dokonce oslavil na izraelské ambasádě Chanuku. V médiích se objevovala označení, že prezidentovi před schůzkou „nadbíhá“. Jak vnímáte jeho počínání vy?
Neoznačila bych to jako nadbíhání. Spíš si myslím, že pan Lipavský nechce být vykreslen jako možný kandidát na ministra zahraničí, který je protiizraelský.

Událost dne

Každý den se děje něco významného. Portál iDNES.cz vybírá to nejzajímavější a ptá se přímo aktérů. Každý den nabízí rozhovor z míst, kde události ovlivňují svět kolem nás. V několika otázkách, jasně, stručně, výstižně.

Myslíte si, že případné neshody, o kterých jste mluvila, by mohly vést až k tomu, že by se prezident pokusil zabránit jmenování pana Lipavského? 
Prezident, který nenese za vládu odpovědnost, nemůže odmítnout jmenovat ministra, pokud k tomu nenalezne významný důvod. Tím může být například trestní stíhání, konflikt zájmů a podobně. Tyto problémy prezidentu Zemanovi nikdy moc nevadily. Zároveň nepředpokládám, že by se u nějakého navrženého kandidáta našly.

To, že nesouhlasí s pojetím zahraniční politiky daného ministra, by tedy důvodem být nemělo. Může se ale přeci jen stát, že pana Lipavského nejmenuje, protože nikdo nemůže prezidenta přinutit, aby jmenování podepsal. Pak by přicházelo v úvahu jediné řešení, a tím je kompetenční žaloba k Ústavnímu soudu, kterou může podat jen premiér, to jest Petr Fiala. 

Vy si myslíte, že by ji v takovém případě podat měl?
Pokud by tato situace nastala bylo by velmi dobré žalobu podat. Konečně by to totiž vyjasnilo kompetence. Třicet let po přijetí ústavy se dohadujeme o tom, jestli prezident může nebo nemůže něco udělat. To není v pořádku z hlediska fungování právního státu a důvěry občanů v instituce. A mělo by to velký význam do budoucna bez ohledu na to, kdo bude prezidentem a kdo premiérem.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video