„Ten návrh byl připravován již delší dobu a teď zkrátka přišla řada na jeho projednání. Nehledejte v tom žádnou časovou souvislost,“ odpověděl poslanec Ondráček iDNES.cz na dotaz, zda je návrh na obnovení trestného činu hanobení prezidenta republiky reakcí na aktuální společenský vývoj.
„Návrh zákona je dělaný kvůli prezidentu republiky jako funkci, nesouvisí se současným prezidentem,“ dodal Ondráček a poukázal přitom na skutečnost, že Miloši Zemanovi končí mandát již v březnu 2018. Případná změna předpisů by se jej proto dotkla pouze okrajově.
Součástí návrhu je ovšem apel předkladatelů na bezodkladné zavedení nové úpravy. „Navrhuje se, aby zákon v Části první (změna trestního zákoníku - pozn. red.) nabyl účinnosti již prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení,“ stojí v dokumentu (celý návrh včetně důvodové zprávy si můžete přečíst zde). Zbylá část, která mění přestupkový zákon, by měla nabýt účinnosti spolu s ním v červenci 2017.
Společnost ještě není zralá
Návrh na obnovení trestného činu hanobení zdůvodňují předkladatelé potřebou adekvátní ochrany hlavy státu a státních symbolů před urážkami, jichž jsme prý stále častěji svědky.
„Já se domnívám, že jsou určité formy, které jsou za hranicí přestupkového jednání,“ odvětil Ondráček na otázku, zda by nestačilo urážky prezidenta řešit přestupkem. Předkladatelé věří, že navrhovaný postih není nijak drakonický a má spíše výchovný charakter. Kromě peněžitého trestu či propadnutí věci přitom pachatelům hrozí až jeden rok odnětí svobody.
Hanobení prezidentaHlavu státu chránil už zákon na ochranu republiky z roku 1923. Za socialismu bylo hanobení republiky a jejích představitelů trestným činem s až dvouletou sazbou odnětí svobody. Paragraf o hanobení prezidenta byl z trestního zákoníku vypuštěn až novelizací z roku 1997. |
„Ta společenská škodlivost je vyšší. Vycházím z toho, že prezident je nejvyšším ústavním činitelem České republiky a je na orgánech činných v trestním řízení, aby posoudily, zda se v daném případě jedná o trestný čin nebo přestupek. Je to standardní proces,“ doplnil Ondráček.
U části politiků se však návrh na obnovení trestného činu nesetkal s pochopením. Například poslanec ODS Marek Benda označil ustanovení za archaické a europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil poznamenal, že nápad poslanců „zavání návratem ke komunistické ochraně papalášů“.
Pod návrh se podepsali kromě poslanců KSČM a Úsvitu také někteří členové vládní koalice. Jiní se však postavili proti, např. Martin Kolovratník z ANO:
Hanobení prezidenta trestným činem? PROČ? Dnešní řád umí excesy postihnout. Říkám: TUDY NE! Před rok 89 fakt nechci a udělám vše proti!
„Já si myslím, že to přežitek není a že společnost není ještě zralá, abychom to mohli za přežitek označit,“ namítl Ondráček a dodal, že obdobná ochrana se vztahuje na úředníky, policisty nebo soudce. „Jen si zkuste předvést něco z toho, co se teď předvádí na ulicích, u soudu a uvidíte,“ řekl.
Policie sociální sítě hlídat nebude
Návrh se nesetkal s vlídným přijetím ani u premiéra. „Obávám se, že pokud bychom obnovili takový trestný čin, který jsme tady měli minimálně za komunistického režimu, ale něco podobného platilo i za Rakouska-Uherska, alespoň si vzpomínám na příslušné pasáže z Dobrého vojáka Švejka, tak pokud bychom obnovili takové pasáže, tak by se trestní právo začalo používat v politickém souboji. Těžko říci, kde by to skončilo,“ řekl Sobotka (celé prohlášení).
Premiér Sobotka považuje za důležitější ochranu svobody projevu:
Hlava státu si zaslouží úctu. Ale pokud mám volit mezi svobodou projevu a zaváděním trestnosti hanobení hlavy státu, volím svobodu projevu.
„Jestli si někdo představuje politický souboj jako vzájemné urážení, tak si myslím, že se nikam dál neposuneme,“ uvedl Ondráček, který rovněž odmítl, že by se předpis mohl stát nástrojem cenzury a podnítit udavačství.
„Pokud někdo dospěje k názoru, že je to potřeba, tak podá trestní oznámení. Žádná internetová policie nebude monitorovat sociální sítě a sledovat, jak se kdo vyjadřuje,“ doplnil.
