ilustrační snímek | foto: Anna Vavríková, MAFRA

První stupeň je komunitní místo, dětem spolužáci i učitelé chybí

  • 230
Školy jsou zavřené, a to včetně prvního stupně základních škol. Tisíce dětí, učitelů a rodičů musí zvládnout distanční výuku. Letos je to už podruhé. Na jaře uzavření trvalo minimálně dva měsíce a některým dětem mohou chybět základy učiva. „Je to individuální. Pro někoho je domácí výuka přínosem, jinému může ublížit,“ říká dětská psycholožka Jitka Jeklová.

Vláda tak zkomplikovala jeden z nejnáročnějších úkolů školy – socializovat děti při přechodu z domácího prostředí do kolektivu. 

Školy nejsou restaurace. Uzavření má dlouhodobé dopady, varují experti

„Nemyslel jsem si, že se první stupně zavřou. Pořád jsem doufal, že pojedou dál a mrzí mě to. Chybět to bude hlavně těm, kteří se školou začínají. První i druhé třídy jsou pořád takový most mezi školkou a školou, děti si budují vztahy. Měkké dovednosti jsou důležité stejně jako psaní nebo počítání,“ řekl před uzavřením ředitel malotřídky v Dolních Studenkách Jakub Dolníček, který by v lavicích základních škol rád viděl právě první a druhé ročníky.

Známé pořekadlo, že vzdělání je investicí do budoucnosti, tak v současné situaci platí několikanásobně. Existují výzkumy, které ukazují, že absence ve škole rozevírá nůžky mezi žáky z vyšších a nižších sociálních sfér. Podle sociologa Daniela Prokopa je proto důležité, aby pracovaly školy i děti.

„Zavření škol má vliv na pokles angažovanosti dětí. Školy na avizovaných čtrnáct dní nesmí rezignovat a musejí s dětmi nějakým způsobem pracovat. Tohle jsou dvě věci, které je nutné zaručit,“ vysvětluje Prokop. „Dlouhodobější uzavření pak může mít velké náklady na vzdělávací budoucnost dětí. V případě dvoutýdenního uzavření školy tomu tak být nemusí. U rodin s dětmi dlouhodobá absence školního prostředí může přinášet stavy úzkosti, přehlcení distanční výukou a v případě rodičů pokles příjmů,“ vysvětluje možné dopady uzavření škol sociolog Daniel Prokop.

Praxe nejsou

„Myslím si, že v dějinách lidstva byly větší průšvihy. Děti v uprchlických táborech nechodí do školy mnohem déle a nikoho to nezajímá. Záleží na tom, jak dlouho bude situace trvat a jestli budeme s dětmi v kontaktu, o což se snažíme. Naštěstí k nám dochází děti z podnětných, slušných rodin, takže nemám obavy, že by z dětí vyrostla generace asociálů,“ říká ředitelka Základní a Mateřské školy Tehov Radana Šimčíková.

Učit se na dálku nám nevadí, záleží ale jak dlouho, shodují se středoškoláci

Zrušila se i praktická výuka nelékařských oborů, kterou chtělo ministerstvo školství udržet co nejdéle v chodu. Původní distanční výuka se na ni nevztahovala. To už teď neplatí a může to přinést v budoucnosti problémy absolventům praktických oborů.

„Obávám se, že je to velmi problematické. Děti ztratily už půl roku. Jestli to bude pokračovat, bude se pro děti z oborů bez maturity jednat o ztrátu třetiny celé doby studia a s tím související praxe. Zaměstnanci o ně pravděpodobně nebudou mít zájem a raději zaměstnají lidi s pracovními zkušenostmi,“ vysvětluje ředitelka Střední školy letecké a výpočetní techniky Zuzana Terry. 

Na každého to může působit jinak, říká psycholožka

Škola je také zázemím, kde se děti seznamují s vrstevníky. Učí se komunikovat, získávají sociální návyky. Teď jsou znovu doma a budou se učit přes obrazovky. S minimem kontaktů, protože omezené jsou i kroužky a sportovní akce. Podle dětské psycholožky Jitky Jeklové se to na nich podepsat může, ale taky nemusí.  

„Sledovala jsem děti při distanční individuální výuce na jaře. Část dětí a rodičů je nešťastná, jiným to naopak pomohlo. Podle učitelů se některé děti zklidnily, mohly pracovat svým tempem a nebyly vystavovány stresu v podobě nehlášených testů. U někoho to přineslo dokonce lepší známky, protože děti mohly pracovat tak, jak jim to vyhovovalo,“ vysvětluje Jeklová.  

Do budoucna může mít uzavření škol kladný i negativní dopad jednoduše proto, že je každý člověk jiný. Děti jsou podle psycholožky v podobné situaci, jako někteří rodiče. I ti zůstávají doma na home office. 

„Někomu to vyhovuje, jinému ne. Hledat, jestli to budou negativa nebo pozitiva, je těžké, protože to bude pravděpodobně obojí,“ uzavírá Jeklová. 

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video