Každý pátý student na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy nemluví česky. Jen o málo méně je to na Vysokém učení technickém v Brně nebo na Akademii výtvarných umění.
Od roku 2000 se počet cizinců, kteří studují na českých vysokých školách, zvýšil skoro šestkrát. Zatímco na přelomu tisíciletí sem přijíždělo za studiem ročně zhruba 7 tisíc mladých lidí, dnes je jich více než 41 tisíc. I díky tomu, že na školy přicházejí slabší české ročníky, tvoří už více než 10 procent vysokoškolských studentů.
Nejvíce je Slováků, v roce 2014 jich bylo více než 22 tisíc, následují Rusové nebo Ukrajinci. Těží z příbuznosti mezi češtinou a svou mateřštinou. Studují-li v češtině, neplatí totiž školné. Přibývá však i mladých lidí studujících v angličtině, kteří školné platí.
Kdo studuje v češtině, neplatí
Neplatit za studium je pro mnoho mladých lidí lákavé. Možnost studovat zdarma na dobré vysoké škole bylo hlavním důvodem, proč se rozhodla třiadvacetiletá Ruska Jekatěrina pro stěhování do Česka. V současnosti studentka Vysoké školy ekonomické v Praze svého rozhodnutí nelituje. Kromě toho, že může studovat za stejných podmínek jako Češi, tedy zdarma, si pochvaluje přátelskou atmosféru Prahy a zdejší vysokou životní úroveň.
Jekatěrina patří ke stále rostoucí skupině mladých lidí, kteří dali před studiem ve své vlasti přednost českým vysokým školám. Na „její“ VŠE tvoří cizinci už téměř pětinu studentů. „Nyní studuje nejvíce cizinců na fakultě podnikohospodářské – 28 procent,“ přibližuje situaci Julie Daňková z VŠE.
Cizinců přibývá nejen na pražské ekonomce. Na konci roku 2015 jich podle ministerstva školství na vysokých školách bylo přes 42 tisíc, šestkrát více než před patnácti lety. Na druhou stranu v Česku dorostly do vysokoškolského věku slabší populační ročníky, což způsobilo, že „místních“ studentů ubývá. Zatímco v roce 2010 studovalo na vysoké škole téměř 360 tisíc Čechů, loni jejich počet klesl už na téměř 300 tisíc.
Cizinci na českých vysokých školách
Mnohé vysoké školy proto vítají zahraniční zájemce o studium s otevřenou náručí. „Kdyby nerostl počet zájemců především ze Slovenska a postsovětských zemí, celkový počet studentů na ČVUT by mohl klesat,“ říká Volfgang Melecký z ČVUT.
Většina studentů-cizinců přitom v Česku studuje zdarma. Umožňuje jim to vysokoškolský zákon, který nahlíží stejně na každého, kdo dokáže studovat v češtině, a to bez ohledu na státní příslušnost. Za tyto studenty stát školám posílá stejnou částku jako za Čechy.
Pro školy to znamená peníze navíc
V češtině poslouchá přednášky na vysokých školách přes 36 tisíc studentů s cizím pasem. Školné zdarma je pro ně sice silná, nikoli však jediná motivace, která je do Česka láká. „Doma jsem nechtěla studovat kvůli těžké situaci,“ říká osmnáctiletá Ukrajinka Kristina, studentka architektury na ČVUT.
Přibývá však také lidí, kteří v Praze či Brně studují v angličtině a za své studium školám platí. Těch bylo na konci minulého roku 5 628. Pro některé vysoké školy už se stali zajímavým zdrojem příjmů.
„Ze školného od studentů, kteří studují v angličtině, dotujeme české studenty,“ říká děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo.
Z ciziny je zde každý pátý student. Budoucí lékaři platí za rok studia 330 tisíc korun, zubaři ještě o 30 tisíc více.
Přicházejí sem studovat například z Indie, Spojených států, Izraele nebo ze Švédska. „Naše vzdělání je platné v řadě zemí bez dodatečných zkoušek, máme akreditaci i ve Spojených státech,“ říká Šedo.
Také z toho důvodu mu 20 procent studentů-cizinců nepřipadá jako vysoké číslo. „Ve světě bývá zvykem, že cizinci tvoří zhruba třetinu studentů,“ dodává. Studium podle něj zvládají minimálně stejně dobře jako domácí studenti, i když se během tří let musí naučit česky – to aby se domluvili s pacienty.
Podobně to vidí i na Vysoké škole ekonomické. „Příjmy z akreditovaných studijních programů v cizím jazyce činily předloni 41,6 milionu korun,“ říká Daňková. Školné je tu 1 800 eur za semestr. Cizinci mají na VŠE nejčastěji zájem o studium finančnictví nebo diplomacie. Cizinci, kteří chtějí studovat v češtině, zde musí nejprve úspěšně zdolat speciální jazykové testy.
Jinde zatím z cizích studentů netěží. „My je za zdroj příjmů nepovažujeme, práce je s nimi obrovská,“ říká prorektorka Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně Radka Opařilová. Právě její škola je přitom v podílu zahraničních studentů rekordmanem (23,2 %).
Cizinci na českých vysokých školách
 |
