Určitě mi zabral místo nějaký Slovák, může napadnout neúspěšného uchazeče, který se nedostal na vysněný studijní obor. Některým Brňanům pak slovenští studenti pro změnu „zabírají místo“ k parkování. Auta se slovenskou espézetkou se ve studentských čtvrtích nehnou z místa někdy i dlouhé dny.
„Bývá tak plno, že od místa, kde zaparkuji, to mám domů dvacet minut pěšky. Těžko to může vypadat jinak, když se do dvoupokojového bytu vmáčkne i šest studentů a řada z nich přijíždí autem,“ potvrzuje Ondřej, který žije v širším centru Brna poblíž ulice Úvoz, v jejímž okolí stojí hned několik fakult.
Na českých veřejných vysokých školách nyní studuje šestkrát víc Slováků než před sedmnácti lety. Studijní programy v češtině jich tehdy navštěvovalo něco přes 3 700, v současnosti se u nás na budoucí povolání připravuje přes 22 tisíc sousedů, což je více než polovina všech zahraničních studentů.
Že Slováci dokážou studovat v češtině a studium tím pádem mají zdarma, dráždí i některé politiky. Čas od času se proto objeví návrhy na zpoplatnění jejich studia - v nedávné době opakovaně zaznívaly třeba z úst představitelů SPD. Strana by chtěla zpoplatnit vysoké školy pro všechny cizince včetně Slováků, Češi by pak podle jejího programu zůstali školného ušetřeni.
Takové plány jsou však v rozporu s evropskou legislativou. Podle ní mají všichni občané EU v otázkách studia na vysokých školách stejná práva jako občané státu, kde škola sídlí. „Opatření by se proto buďto muselo vztahovat i na domácí studenty, nebo pouze na cizince ze zemí mimo EU,“ objasnila Karolína Gondková, ředitelka odboru vysokých škol na ministerstvu školství.
Univerzity nemohou o školném rozhodnout samy
Že by zpoplatnění studia v češtině cizincům mohlo být pro české školství přínosem, pochybuje vedení Karlovy univerzity, kde se cizinců vzdělává nejvíc, a sice přes osm tisíc. Vybrané poplatky by podle vyjádření univerzity zřejmě nevykompenzovaly celkový úbytek studentů.
„Předpokládáme spíše, že by toto opatření zájemce odradilo a odrazovalo,“ řekl iDNES.cz mluvčí univerzity Václav Hájek. Programy v češtině studuje napříč univerzitou nejvíc cizinců na 1. lékařské fakultě.
Ve školních třídách je stále víc cizinců, často neumějí česky ani slovo |
Po kterých skupinách budou školné chtít, si vysoké školy samy určit nemohou, mají pouze pravomoc vybírat poplatky za překročení doby studia a za studium v cizím jazyce. „Bude-li Čech chtít studovat v angličtině, studium také musí zaplatit,“ přiblížila Tereza Fojtová, mluvčí Masarykovy univerzity, kde studuje přibližně šest tisíc cizinců.
Studenti ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity před časem spočítali, že cizinec studující v češtině stát ročně přijde na 67 až 79 tisíc korun. České ekonomice pak za stejnou dobu dle jejich propočtů jednotlivec vynese mezi 81 až 220 tisíci, počítáme-li nejen veškerou útratu, ale třeba i daně z brigád. Slovenští studenti tak Česku ročně přinesou kolem 650 milionů korun.
Analytici společnosti Scio, která pořádá v Česku i na Slovensku srovnávací zkoušky, navíc na základě plošného testování slovenských středoškoláků zjistili, že v Česku chtějí studovat skutečně ti nejlepší z nich. Největší zájem mají o studium ekonomie a managementu, lékařství a farmacie a o technické obory a IT (analýzu je možné číst zde).
„Ukazuje se, že o studium v Česku mají zájem ti naprosto nejlepší maturanti. Vysáváme slovenské mozky, Slováci jsou v tomhle ohledu vlastně chudáci,“ míní ředitel Střediska vzdělávací politiky Jan Koucký. Podle dat střediska navíc v tuzemsku po získání diplomu zůstane necelá polovina Slováků pracovat, menší půlka se vrací domů a asi desetina hledá štěstí v cizině.
Češi se na Slovensko nehrnou
Počet Čechů studujících v zahraničí se oproti polovině minulého desetiletí zvýšil ze zhruba 6 tisíc na více než dvojnásobek, což je 3,5 procenta všech českých vysokoškoláků. Ze Slovenska oproti tomu prchá do ciziny 15 procent všech bystrých mladých hlav, a to zejména právě k nám.
Zatímco Slováků jsou na zdejších univerzitách desetitisíce, Češi se za studiem na Slovensko zase tolik nehrnou. Míří tam však podstatně častěji než v půli minulé dekády, kdy jich k sousedům dojížděla asi pětistovka. Dnes je to podle Kouckého až desetinásobek.
Podle dat ministerstva školství bezplatné vysokoškolské vzdělání poskytuje svým občanům a tím pádem i občanům jiných zemí EU řada evropských států, například Německo, Rakousko, Švédsko, Dánsko, Finsko, Řecko či Polsko. Zejména první jmenovaná země však pro Čechy postupně přestává být zajímavá.
Každý šestý vysokoškolák má finanční problémy, nejméně peněz mají medici |
„Ještě před deseti lety bylo Německo s 2,5 tisíci českých studentů zdaleka nejvýznamnější destinací, nyní je jich tam méně než 1,5 tisíce,“ podotkl Koucký.
Dodal, že vývoj dat o počtu zahraničních studentů v Česku svědčí o zvyšující se kvalitě českých vysokých škol. V roce 2013 jejich poměr ke všem studujícím Čechům poprvé překročil hranici deseti procent.
„Pozitivním jevem (bezplatného studia cizinců v češtině) je i skutečnost, že se na Univerzitu Karlovu vrací studovat i děti rodičů s českými kořeny, kteří žijí již desítky let v zahraničí a mnohdy již mají jinou národnost,“ vyzdvihl mluvčí univerzity Václav Hájek.
 |
