Jaká, zatím neprozradil. "Ještě několik týdnů nebudu konkrétní, protože o řešení musí rozhodnout vláda a já zde nemohu vykládat, jak rozhodne, i když ta řešení samozřejmě budu předkládat já," řekl ministr v televizi.
Zároveň dal David najevo, že se mu nelíbí katastrofické vize.
"Aby občané nebyli zděšeni tím, co se stále opakuje, je třeba si uvědomit, v jakých objemech se pohybujeme: na zdravotnictví mělo jít letos 139 miliard. Bude to asi o dvě miliardy méně. Budete se možná mít o 1,5 procenta hůř. Poznáte to?" Pojišťovna sice netvrdí, že v druhém pololetí by mohla zkolabovat péče o pacienty, problém však vnímá - a ve zprávě pro vládu také popisuje - jinde: Řetězec dluhů ve zdravotnictví dospěl tak daleko, že takřka každý dluží každému, což vyvolává stav napětí a trvalé nedůvěry.
Neplatiči pojistného například dluží VZP včetně penále 10 miliard korun, pojišťovna dlužila lékařům počátkem roku 3,7 miliardy, lékaři dluží svým dodavatelům. Sankce a penále sice rostou potichu, ale jen než například někomu dojde trpělivost a než dodavatelé léčiv přeruší dodávky - jako před třemi roky.
"Pojišťovna počítala s tím, že sníží své závazky a sníží dobu prodlení splátek asi na 7-10 dní," uvádí VZP ve zprávě a připomíná, že tato vize bere zasvé. Podotýká, že na přelomu roku jí některé nemocnice poprvé začaly účtovat penále pokud tak učiní všechny, bude potřebovat další miliardu navíc. "Je třeba, aby pojišťovna soustředila co nejdříve částku 4,5-4,7 miliardy," uzavírá VZP.
A navrhuje, aby vláda například: - odkoupila pohledávky za státní podniky dlužící pojistné, - poskytla či garantovala pojišťovně půjčku ve výši tří miliard korun (při odkoupení pohledávek méně), - odložila splátku 400 milionů, kterou musí VZP splatit za jinou dřívější půjčku, - přijala taková opatření, která zastaví růst výdajů na léky (například zavedla limity či snížila marži distributorů o další tři procenta).
Ministr David včera připustil, že peníze budou chybět, odmítl však jakékoli zvyšování plateb pacientů, jak je požadují lékařské organizace. Ministrův mluvčí David Vlk naznačil, kudy se záměry úřadu ubírají: například se zvýší přerozdělení pojistného mezi pojišťovnami podle toho, jak 'drahé' mají pojištěnce; patrně se bude šetřit na plánovaných investicích. Skutečnost, že ve hře je i půjčka, dal před několika dny najevo ministrův náměstek Jiří Čihař.
Jak ministr, tak VZP podotýkají, že finanční potíže nejsou v resortu nové. "Na vznikající a prohlubující se deficit pojišťovna upozornila vládu už v roce 1994," vzkazuje VZP ministrům a dodává: "Předložené materiály však tehdejší vláda přes urgence neprojednala."
Zároveň dal David najevo, že se mu nelíbí katastrofické vize.
"Aby občané nebyli zděšeni tím, co se stále opakuje, je třeba si uvědomit, v jakých objemech se pohybujeme: na zdravotnictví mělo jít letos 139 miliard. Bude to asi o dvě miliardy méně. Budete se možná mít o 1,5 procenta hůř. Poznáte to?" Pojišťovna sice netvrdí, že v druhém pololetí by mohla zkolabovat péče o pacienty, problém však vnímá - a ve zprávě pro vládu také popisuje - jinde: Řetězec dluhů ve zdravotnictví dospěl tak daleko, že takřka každý dluží každému, což vyvolává stav napětí a trvalé nedůvěry.
Neplatiči pojistného například dluží VZP včetně penále 10 miliard korun, pojišťovna dlužila lékařům počátkem roku 3,7 miliardy, lékaři dluží svým dodavatelům. Sankce a penále sice rostou potichu, ale jen než například někomu dojde trpělivost a než dodavatelé léčiv přeruší dodávky - jako před třemi roky.
"Pojišťovna počítala s tím, že sníží své závazky a sníží dobu prodlení splátek asi na 7-10 dní," uvádí VZP ve zprávě a připomíná, že tato vize bere zasvé. Podotýká, že na přelomu roku jí některé nemocnice poprvé začaly účtovat penále pokud tak učiní všechny, bude potřebovat další miliardu navíc. "Je třeba, aby pojišťovna soustředila co nejdříve částku 4,5-4,7 miliardy," uzavírá VZP.
A navrhuje, aby vláda například: - odkoupila pohledávky za státní podniky dlužící pojistné, - poskytla či garantovala pojišťovně půjčku ve výši tří miliard korun (při odkoupení pohledávek méně), - odložila splátku 400 milionů, kterou musí VZP splatit za jinou dřívější půjčku, - přijala taková opatření, která zastaví růst výdajů na léky (například zavedla limity či snížila marži distributorů o další tři procenta).
Ministr David včera připustil, že peníze budou chybět, odmítl však jakékoli zvyšování plateb pacientů, jak je požadují lékařské organizace. Ministrův mluvčí David Vlk naznačil, kudy se záměry úřadu ubírají: například se zvýší přerozdělení pojistného mezi pojišťovnami podle toho, jak 'drahé' mají pojištěnce; patrně se bude šetřit na plánovaných investicích. Skutečnost, že ve hře je i půjčka, dal před několika dny najevo ministrův náměstek Jiří Čihař.
Jak ministr, tak VZP podotýkají, že finanční potíže nejsou v resortu nové. "Na vznikající a prohlubující se deficit pojišťovna upozornila vládu už v roce 1994," vzkazuje VZP ministrům a dodává: "Předložené materiály však tehdejší vláda přes urgence neprojednala."
