Klíčový dokument nese název Informace o strategii vyjednávání smluvních vztahů s poskytovateli. V jeho hlavičce je pak uvedeno, že slouží pouze pro vnitřní potřeby VZP.
Správní rada VZP v pondělí vzala materiál na vědomí. Někteří členové k němu měli výhrady, vadilo jim, že není jasný dopad redukce lůžek. V dokumentu totiž například chybí číslo, které by říkalo, kolik porodů ročně se odehraje v malých porodnicích.
Z materiálu vyplývá, že podmínkou pro proplácení péče ze zdravotního pojištění je nejméně 75procentní vytíženost lůžkového fondu, hranice 500 porodů ročně či uskutečnění nejméně 200 operací kyčlí. Pokud tuto hranici porodnice či ortopedie nepřekoná, VZP s nimi neuzavře smlouvu.
Představy VZP se místy liší od těch, které mají například odborné lékařské společnosti. Například u porodů navrhují lékaři, aby hranice byla stanovena na 800 porodech ročně.
Materiál řeší také spádovost. Podle ní by u očního lékařství na každých 100 tisíc obyvatel připadalo pět lůžek, u dermatovenerologie a ORL by jich bylo 10, u neurologie 20. Jedno dětské oddělení by pak připadalo na 30 tisíc a více dětí, ortopedické oddělení by mělo spádovost nejméně 150 tisíc obyvatel.
Nemocnice musí mít určité zázemí, kontruje VZP
Podle mluvčího VZP Jiřího Roda je cílem nastavení kritérií zajištění kvalitní zdravotní péče. "Předpokladem kvalitní péče je, že její poskytování je dostatečně věcně a technicky vybaveno a personálně zajištěno," uvedl Rod s tím, že zajištění je nastavováno vyhláškami ministerstva zdravotnictví. "VZP ČR příslušné vyhlášky vždy respektovala a nadále bude respektovat i při uzavírání nových smluv o poskytování a úhradě zdravotní péče," dodal Rod.
Na otázku, zda ze strany VZP existuje vyhodnocení dopadu návrhu, mluvčí pojišťovny Jiří Rod odpověděl: "Vzhledem k tomu, že jednání o budoucí podobě sítě lůžkových zdravotnických zařízení stále probíhají, nemůžeme vám v současné době poskytnout bližší informace."
Dětské oddělení jen v každém druhém okrese
Podle provozovatelů malých nemocnic pravidla VZP prakticky znamenají zánik některých oddělení a nejspíš i celých menších nemocnic.
"V praxi by to znamenalo, že skončí polovina našich porodnic, dětské oddělení by bylo jen v každém druhém okrese. To by znamenalo, že zejména v pohraničí, nebo horských oblastech bude dojezdová doba vyšší než 50 minut. To je nepřijatelné," řekl iDNES.cz výkonný ředitel Asociace českých a moravských nemocnic Stanislav Fiala.
Člen správní rady a poslanec za ČSSD Jaroslav Krákora mírní vášně. "Zatím jde pouze o informativní materiál. Nemá finální podobu, bude se o něm ještě jednat," řekl Krákora, který je sám lékařem. Podle něj stanovování hranic nemá smysl, lůžka protřídí takzvané DRG, neboli platba za diagnózu. Od ní si ministerstvo zdravotnictví slibuje, že peníze z pojištění půjdou za pacientem a tudíž jen do nemocnic úspěšných v léčbě.
Podle předsedy správní rady VZP, poslance za ODS Marka Šnajdra nesmí být bita jen VZP. "Pojišťovna vychází z memoranda, které loni uzavřela VZP, Svaz zdravotních pojišťoven a ministerstvo zdravotnictví," řekl iDNES.cz Šnajdr. Právě tyto tři složky nyní hledají nad návrhem dohodu.
V Česku je více než 52 tisíc lůžek akutní péče
V České republice bylo k 1. březnu 46 374 lůžek standardní péče a 5 682 lůžek intenzivní péče. VZP poukázala na to, že oproti loňsku se jejich stav snížil o více než dva tisíce.
Seznam nemocnic, které se s VZP dohodly a případně přehodnotily svoji lůžkovou kapacitu, chce mít pojišťovna do konce letošního června.
Zdravotní pojišťovny loni v říjnu po dohodě s ministerstvem zdravotnictví oznámily, že nemocnicím postupně vypoví smlouvy. Opětovně je pak uzavřou jen s těmi, které budou péči poskytovat efektivně. Původní předpoklad počítá, že takto zanikne 10 tisíc lůžek akutní péče. Nové smlouvy budou uzavřeny letos, platit by měly začít od 1. ledna 2013 (více o memorandu zdravotních pojišťoven zde).
