Jeho výsledky jsou zveřejněny poprvé.
"Vyšetřili jsme sperma stovek mužů na Mostecku, kde bylo před jedenácti lety nejhorší ovzduší, a stále mnohé z nich sledujeme. Závěry však platí pro celou zemi," řekl Jiří Rubeš z ústavu veterinárního lékařství.
Platí - čím horší vzduch, tím hůř se mužům daří zplodit dítě. Déle to trvá a je vyšší pravděpodobnost, že žena plod nedonosí nebo že se narodí postižené dítě. A naopak, kdo dýchá čistý vzduch, má spermie zdravé a plodnost normální.
"Nic z toho neplatí pro kuřáky. Mohli by žít v nejčistší rezervaci a jejich spermie by byly stejně nemocné," upozornil vědec.
Vzduch je čistší, ale pořád žádná sláva
V plynové kotlině zkrápěné kyselými dešti žili Češi před rokem 1989. Zejména na severu Čech. A i proto byli více nemocní než dnes a v průměru o pět let dříve umírali.
Uhelné prázdniny, zákaz větrání, dvakrát až třikrát ročně do školy v přírodě. Tak lidé žili na severu Čech před listopadem 1989. Dnes něco podobného děti na Mostecku neznají.
I když na severu Čech i v jiných částech země není ovzduší stále ideální, zlepšila se jeho kvalita až neuvěřitelně. "Jde o úžasný rozvoj," říká šéfka odboru ochrany ovzduší Eva Rychlíková z ministerstva životního prostředí.
"Zatímco v roce 1982 jsme v Ústí naměřili za půlhodinu čtyři tisíce mikrogramů kysličníku siřičitého, dnes je to za hodinu už jen tři sta padesát mikrogramů a za den pak stopětadvacet mikrogramů. Byť je i tohle množství pro zdraví člověka škodlivé." Ekoložka věří, že po roce 2005 nepřesáhne měření v severních Čechách zdravotně přijatelných 50 mikrogramů denně.
Vzpomínky obyvatel nejvíce znečištěných oblastí na dobu před rokem 1989 působí dnes jak z jiného světa. "Ve škole nám rozdali respirátory. Na tramvajích visely žluté praporky, aby na zhoršené ovzduší upozornily," vzpomíná Lenka Zemanová. A její otec Karel dodává: "Dříve se nedalo dýchat a na autech se usazovala vrstva prachu hrubá jako smirkový papír."
Nedýchatelný vzduch vyvolal na severu Čech demonstrace studentů. Například v Teplicích byla jedna taková jen několik dnů před 17. listopadem 1989. Protesty dnes připomíná pamětní deska na teplickém Benešově náměstí.
Miroslav Richter z fakulty životního prostředí ústecké univerzity připomíná, že koncentrace elektráren v kraji zůstává i nyní vysoká. "Sever je na tom v porovnání s jinými kraji stále nejhůře." Konkurovat mu podle hydrometeorologa Jiřího Nováka může jen Praha. A to proto, že se v ní v posledních letech zněkolikanásobil provoz aut.
Také Eva Rychlíková z ministerstva životního prostředí varuje před zplodinami a prachem z aut. "Místo chemie nás 'fackují' řidiči." Zejména v Praze. Plíce lidí, kteří pracují dlouhodobě venku - strážníci či listonošky - jsou zamořeny stejně jako plíce silných kuřáků.
Vysoké koncentrace prachu škodí lidem proto, že se na něj váží uhlovodíky, které zvyšují riziko nádorových onemocnění a negativně ovlivňují i vývoj dětí či mužskou plodnost. Ke zlepšení ovzduší nepřispělo jen odsíření tepelných elektráren. "Dokázali jsme to, co nikdo jiný ve střední a východní Evropě," říká Rychlíková.
Tehdejší premiér Václav Klaus říkal prý o ekologii hrozné věci, ale vláda dávala na ochranu přírody nesrovnatelně více než dnes. "Těžko se to už bude opakovat," píše se i ve zprávě o stavu životního prostředí.
Podíl na zlepšení čistoty ovzduší měl i útlum průmyslu. Ten však dnes ožívá. Rychlíková říká: "Uspokojení nad tím, jací jsme v ochraně dobří, je to nejhorší, co by přírodu mohlo potkat.
|
Spermie špatný vzduch nemilují Nečistoty v ovzduší způsobují vady v jejím vývoji. Když se pak taková spermie s chybami dostane k vajíčku, hrozí, že dítě, které se narodí, bude mít problémy. Přinejmenším s alergiemi. "Mnohem horší scénář je, že bude postižené Downovým syndromem. Nebo že žena potratí," říká Jiří Rubeš, který se studií o vlivu ovzduší na spermie zabývá už jedenáct let. Spermie však tuší, že není všechno, jak má být. Proto se nijak zvlášť nesnaží splnit svůj životní úkol. Je naprogramovaná, aby pokud možno předstihla všechny ostatní kolegyně a dorazila k vajíčku jako první. I poškozená spermie se sice snaží dosáhnout cíle, ale nijak usilovně. "Spermie jsou pomalejší a mnohem déle trvá, než se těhotenství podaří," říká Jiří Rubeš. Z Rubešovy studie přece jen vyplývají dvě dobré zprávy. Zaprvé: zdraví spermií se ve srovnání s rokem 1992 výrazně zlepšilo. A zadruhé: spermie reagují na škodliviny ve vzduchu prakticky okamžitě. Což mimo jiné znamená, že stačí, aby se muž na čtvrt roku přestěhoval do čisté přírody, a spermie se "uzdraví". |
