"Zámek je na vyvýšeném místě, k němu se voda naštěstí nedostala. Ale byli jsme na to připraveni," říká kastelánka Lednice Ivana Holásková. Spolu s dalšími zaměstnanci zámku plánovala, že vynesou nábytek a obrazy z historických sbírek do vyšších pater.
Vchod do takzvaného anglického parku, který každý rok obdivují desetitisíce turistů, je obehnán policejní páskou. Pro jistotu u ní hlídkují policisté. Denně musí odhánět plno turistů s fotoaparáty a kamerami, kteří si chtějí zkázu zvěčnit.
Návštěvníci se přes pásku nedostanou k velkým lákadlům Lednicko- valtického areálu – minaretu a umělému rytířskému hrádku Janohradu. Minaret trčí z obrovského jezera, ve které se park proměnil, jako maják na ostrůvku. A Janův hrad, na který mohli návštěvníci doplout po řece, je na tom stejně.
Molo, z něhož na výletní loďky nasedali, je teď asi tři metry pod hladinou Dyje a k Janohradu nevede řeka, ale souvislá široká vodní hladina.
"Ztratíme spoustu tržby. V první víkend sezony prodáme běžně tak třináct set vstupenek, letos sotva polovinu," posteskla si kastelánka.
Turistů tu sice o víkendu bylo hodně, ale zámek je moc nezajímal. Většinou si fotili zaplavené území s mrtvými a umírajícími stromy. Ty, které zatím nespadly a všude kolem v podivných úhlech trčí nad hladinou, mají podle zámeckého zahradníka Oty Bernada na kahánku.
Nebezpečí číhá i na stromy, které stojí sice ve vodě, ale zatím rovně jako svíce. Z půdy si potřebují brát kyslík, ten ale vytlačila voda.
"Ty stromy to pod vodou vydrží tak týden nebo dva. Pak, i když je to paradoxní, začnou usychat," řekl Bernad.
Sčítání škod v zámeckém parku tak přijde na řadu až někdy za půl roku. Že strom umírá, to se dřív nepozná – nějakou dobu ještě umí žít ze svých předpovodňových zásob.
Oto Bernad nasedá několikrát denně na kolo a po zbylých cestičkách odjíždí na obhlídku. Jestli už by se zaplaveným dřevinám v zámeckém areálu mohlo dařit lépe, pozná podle rybářské stoličky.
Ještě v pátek ráno stála zaražená do hráze mezi Dyjí a Zámeckým rybníkem, pár metrů nad hladinou řeky. Teď je z ní vidět jen opěradlo. "V sobotu nebylo vidět ani to, voda klesla. Ale bohužel už dva dny se nehýbe," prohlížel si v úterý Bernad svůj kontrolní bod.
Hráz se stoličkou je nejkritičtějším místem areálu. Pokud nepřestane Dyjí proudit zvýšené množství vody, protrhne se. "Pak se to tady zalije všechno," říká Bernad a vysvětluje, že asi dva metry široká mělčina mezi řekou a rozvodněným rybníkem vlastně není skutečnou hrází.
"Ta už je pod vodou, tohle je jen taková vyvýšená hrázka postavená na ní." Hladina řeky za chatrnou hrází je asi jeden a půl metru nad parkem.
