Oproti roku 2008, kdy naposledy podobný výzkum proběhl, šťastných dětí ubylo o dvě procenta na 58 %. Podle výzkumníků je tomu i proto, že mají lepší přístup k internetu než dřív a tím i větší přehled o tom, co se ve světě děje. Jsou kvůli tomu také rezervovanější a hůře se otevírají dospělým.
Smutné jsou děti z problémů ve škole nebo nadávek. Naopak pocit štěstí u nich podle výzkumu vyvolávají dobré vztahy s kamarády a rodinou a na druhém místě dobré známky.
„Menší děti chodí do školy rády, mají hezký vztah s učiteli. Starší děti začínají chápat, že je škola místo, kde se dají vybudovat sociální vazby, zároveň však u nich upadá dobré hodnocení vztahu s učiteli a roste hodnocení vztahu se spolužáky,“ říká Jana Proboštová ze společnosti STEM/MARK.
Třetině dětí se dobře mluví o svých problémech ve škole, pro menší děti je ale složité diskusi otevřít. Více než polovina dětí uvedla, že má dobré vztahy s učiteli, velmi dobré 18 %, průměrné 23 % a špatné 4 %.
Průzkum také ukázal, že děti dospívají mnohem rychleji než dříve. „Dnešní třináctiletí jsou více podobné čtrnáctiletým než jedenáctiletým a dvanáctiletým dětem. Čekáme, že tento trend bude pokračovat, děti budou mnohem vyspělejší než dřív,“ říká Proboštová.
Děti mají lepší vztahy s mámou než tátou
Nejvíc dotazovaných dětí (26 %) by na své rodině nic neměnilo, 16 % si přeje, aby se rodiče méně hádali a byli víc doma. Děti si také přejí, aby měli rodiče víc pochopení a nebyli tak přísní.
Děti dobře vycházejí s oběma rodiči - o něco lepší vztahy ale přeci jen mají s matkou (90 %) než s otcem (73 %). Výsledky jsou v tomto ohledu podobné jako v roce 2008.
Výzkum Mladé hlasy 2017
|
„Maminka mívá častěji důvěru dítěte. Dětem se na rodičích líbí, že je mají rádi, naslouchají jim. Matku ale vnímají jako tu, co se o ně navíc ještě stará, a otce někteří pokládají za náladového,“ vysvětlila Proboštová.
Starší děti uvedly, že mají nějaký problém s rodiči častěji než mladší děti, a to hlavně kvůli rozdílným názorům.
Podle průzkumu se ve dvou třetinách rodin lidé hádají nebo na sebe křičí, bití se odehrává v jedné rodině z deseti. „Děti vnímají hádky jako zbytečné a chtějí je řešit tím, že se bude o problémech mluvit,“ říká výzkumnice.
Razantně klesla důvěra k prezidentovi
Dnešní děti jsou podle průzkumu méně důvěřivé. Stále nejvíc věří svojí matce, a to 93 % dotázaných (což je o 4 % méně než v roce 2008), otci 83 % (také o 4 % méně), učitelům 69 % (dřív to bylo 75 %). Policii věří 64 % a dospělým obecně 59 % dětí (v roce 2008 to bylo 61 procent).
Ukázalo se, že výrazně klesá důvěra k institucím. Zatímco armádě věří více než polovina dětí (55 %), církvi pouhých 16 % a vládě jen 13 %. Nejvíc se ale snížila důvěra k prezidentovi, kterému důvěřuje pouze 18 % dětí - v roce 2008 to bylo 43 %.
Oproti roku 2008 klesl počet dětí, které mají zkušenost s trestnými činy na jednu čtvrtinu. Nejčastěji zažili přepadení, krádež a šikanu.
Nepříliš překvapivě dopadly výsledky týkající se internetu. Ukázalo se, že téměř všechny děti používají sociální sítě, nejčastěji Facebook - a to i devítileté děti.
„Většina rodičů ví, že děti používají sociální sítě, přibližně čtvrtina dětí uvedla, že je u toho rodiče kontrolují, vedou s nimi rozhovory, sledují stránky, které si děti prohlížejí,“ sdělila Proboštová.
Hrozí odliv mladých mozků
Pouze třetina dětí se domnívá, že Česká republika bude vhodným místem pro život. Bojí se především kriminality, násilí a neschopnosti vlády řešit problémy.
Na otázku, jak si představují budoucnost, uvedlo pouze 64 % dětí, že chtějí zůstat v České republice. Mezi staršími dětmi (14 až 17 let) tu chce zůstat pouze 55 % z nich, v roce 2008 to přitom bylo 72 %.
Pouze 7 % dětí si myslí, že je na tom země mnohem lépe než před deseti lety. Dvacet devět procent se domnívá, že si vede lépe, naopak podle 15 % je situace horší, podle 3 % mnohem horší.
