ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Nauč se chemii z fabriky, láká univerzita. Obory budoucnosti chystají i další

  • 32
Průmyslovou chemii se budou vysokoškoláci učit ve výrobních halách, díky oboru korejština pro hospodářskou praxi ovládnou byznysové metody v exotickém jazyce, dramaterapie je zas vzdělá v práci s nemocnými lidmi pomocí divadla. Univerzity reagují na rychle se měnící pracovní trh. Expertky jsou ale zároveň skeptické, zda některé obory najdou dostatečné využití v praxi.

S měnícím se trhem přicházejí univerzity s novými obory. Nereagují nejen na zvýšenou poptávku firem po daných pozicích, ale také na aktuální trendy ve světě. Jedním takovým je například obor dramaterapie, který se otevírá na Univerzitě Palackého v Olomouci (UPOL). Studenti zde budou studovat terapeutický přístup speciální a léčebné pedagogiky využívající divadlo jako prostředek léčby, kde se pomocí improvizovaných situací snaží mírnit psychické poruchy či psychologické a sociální problémy.

Univerzita Karlova zas přijímá nově přihlášky na muzejní studia, UPOL pak otevírá obor právní dějiny a římské právo.

Personalistka s dvacetiletou praxí a jednatelka společnosti Matricaria Chamomilla Dagmar Matějková Chudárková je k ale k některým novým oborům skeptická. Bojí se, jaké praktické využití pro člověka mají. Zato headhunterka (lovkyně talentů, pozn. red.) a HR poradkyně na volné noze Ľubica Zaťková v těchto programech spatřuje šanci na odbornost v konkrétní problematice, na kterou člověk následně nabalí další zaměření nebo se v oboru rozhodne podnikat. Podle ní může absolvent například prodávat historické obrazy.

Maturanti opouštějí matematiku. Je podle nich těžká, experti jim dávají za pravdu

Vznikají však také obory, které jen nereagují na neuspokojenou poptávku veřejnosti, ale na nedostatek zaměstnanců na konkrétních pozicích. Univerzita Karlova tak nově přijímá přihlášky na obor radiologický asistent, kterých v pracovním procesu chybí podle mluvčího Václava Hájka asi dvacet procent.

„Neřešíme přítomnost, ale budoucnost ano“

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) do bakalářského studia přidala převratnou novinku – průmyslovou chemii. Od nového akademického roku 2023/2024 ji bude moci v Litvínově studovat patnáct lidí, podstatná část studia přitom bude přímo ve fabrikách.

Proděkan pro pedagogickou činnost Fakulty chemické technologie Ondřej Kundrát zmiňuje jako jeden z důvodů vzniku zaměření ten, že student má mít kromě teoretických znalostí primárně i ty praktické, což tímto studiem mít bude. „Po absolvování se nemusí adaptovat a lépe se vypořádá s pracovními úkoly,“ věří Kundrát. Zmiňuje navíc nelehkou komunikaci s pracovníky v chemickém průmyslu, a tak si studenti na tuto skutečnost lépe zvyknou.

Netají se ale ani skutečností, že jde o reakci na potřeby firem. „Přesto program nevznikl pouze na objednávku ORLEN Unipetrol, v jehož areálu univerzitní centrum sídlí. A při studiu nabízíme unikátní výukové a tréninkové prostředí,“ láká.

Český průmysl v listopadu stagnoval, oživení zaznamenaly automobilky

Nejde ale o jedinou novinku z dílny VŠCHT, z magisterského oboru škola připravila i bakalářské studium chemické kybernetiky. Garant oboru Dušan Kopecký zdůrazňuje: „Nechceme vychovávat studenty pro řešení aktuálních problémů průmyslu, ty ať si řeší stávající odborníci. Naším cílem je vychovat studenty s rozhledem a přehledem do různých oborů, kteří do českého a evropského průmyslu přinesou inovace.“

Absolventi programu pak podle něj mohou pracovat jako programátoři řídících systémů, vývojáři mobilních aplikací pro zařízení průmyslového internetu věcí či jako výzkumní pracovníci v oblasti robotiky a kybernetiky. Netají se ani skutečností, že kolem jejich absolventů krouží nadnárodní společnosti, které studenty lákají na vysoké výdělky.

Zájem mladých o Jižní Koreu roste

Na UPOL se nově otevře také obor korejština pro hospodářskou praxi. „Důraz bude kladen na praktickou znalost korejského jazyka doplněnou o kurzy tamní kultury, historie či ekonomické geografie,“ sdělil garant programu Andreas Schirmer z katedry asijských studií s tím, že na výběr budou mít studenti i z kurzů obchodní korejštiny či korejštiny pro cestovní ruch.

Spoj se s bohem online a získej titul. Univerzity nabízí neotřelé studijní obory

Headhunterka Zaťková obor kvituje s tím, že Jižní Korea je velmi populární zemí pro mladé – ať z pohledu turistiky či hudby, tamní firmy se snaží tlačit do popředí nejen na asijských, ale i evropských trzích. Zato Dagmar Matějková Chudárková je trochu skeptická a podotýká, že je potřeba, aby měli studenti oboru možnost v dané zemi i nějaký čas pobýt, bez toho nemohou kulturu a jazyk plně přijmout. „V zahraničí jsem studovala tři roky, vím to ze své vlastní zkušenosti,“ vysvětluje.

Na trhu mají šanci univerzálové, míní expertky

„Každý se musí připravit na to, že praxe může vyžadovat trochu něco jiného, a tak je to správně. Mám doma dvě gymnazistky, které jsou ve druháku. Stále neví, co budou po škole dělat a já je uklidňuju, že to vůbec nevadí. Než vystudují, budou profese a možnosti, o kterých se nám dnes ani nezdá,“ vysvětluje Zaťková.

To si uvědomují i vysoké školy, které se každoročně předhánějí ve vymýšlení nových oborů. Podle headhunterky vždy se zpožděním, ale tak je to dobře. „Jinak to ani nejde, praxe potřebuje nové kvalifikace takovým tempem, že na to ani nejde okamžitě reagovat,“ uvědomuje si. Doplňuje, že školy mají primárně vychovávat mladé lidi k tomu, aby byli flexibilní, hledali své šance, uměli se dobře prezentovat a dokázali zhodnotit, kde je perspektiva dalšího rozvoje.

Za pravdu jí dává i Matějková Chudárková. „Je potřeba mít lidi s přidanou hodnotou, těch je ale opravdu málo,“ připouští. Na pracovním trhu tak mohou uspět primárně lidé, kteří budou dostatečně flexibilně reagovat na měnící se pracovní podněty a byť vystudují trochu odlišný obor, dokážou se uplatnit i v příbuzném odvětví.

Matějková Chudárková, která se v personalistice pohybuje přes dvacet let, si všímá, že zatímco v minulosti inovace trvaly přes padesát let, v poslední době proces neustále zrychluje. Přispívá k tomu i robotizace a snaha lidskou manuální práci nahrazovat přístroji. Důvodem jsou mimo jiné i peníze.

Bezpečnostní obory zažívají renesanci. Zájem o ně je kvůli tornádu i válce

Připouští, že oproti době svých profesních začátků už není taková poptávka například po SAP specialistech, kovářích, opravářích psacích strojů nebo lidech v továrnách, kteří ručně balili zboží. „Stále je poptávka po IT specialistech a některých nekvalifikovaných pracovnících. Frčí i kybernetická bezpečnost nebo marketingoví specialisté,“ míní.

Lovkyně talentů zase míní, že mezi nedostatkové profese patří stále programátoři, pracovníci technických oborů zaměřující se na modernizaci výrobních společností či některé oblasti administrativy.

Redakcí iDNES.cz oslovený maturant Marek Jašek si v pestré paletě nově otevíraných studijních programů vybral však pouze jediný. Líbí se mu dramaterapie, její studium ale ještě zváží. „Obor mě zaujal jako jediný. Nevím, jestli půjdu na vysokou školu, ale přihlášku si na obor asi podám,“ míní Jašek. Doplňuje, že ho baví práce s lidmi a zajímá se také o lidskou psychiku.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video