„Nejvíce e-přihlášek k nám přichází přibližně měsíc a půl před deadlinem, respektive poslední dva březnové týdny. Dá se říct, že někteří zájemci nechávají podání přihlášky na poslední chvíli,“ říká mluvčí Palackého univerzity v Olomouci Egon Havrlant.
Jeho škola patří k těm s širokou škálou oborů. Skrze své fakulty nabízí zaměření od medicíny přes přírodovědné obory až po pedagogické a právní vzdělání. Ale i v Olomouci mají specifický obor, který je svým pojetím unikátní.
Titul z teologie bez návštěvy školy
Že je distanční výuka vymožeností covidové doby? Na Palackého univerzitě přišli s nápadem na čistě dálkové studium ještě před pandemií. Posluchači sice zápisem na obor přijdou o status studenta, zato studují prostřednictvím počítače online odkudkoliv na světě.
Učí se z poskytnutých materiálů, sledují předtočené přednášky či dělají testy. Online je možné i státnicovat. A místo klasické bakalářské práce čeká na budoucí absolventy závěrečná debata na předem vybrané téma s oponentem, na kterou se připravují celý poslední ročník. Odměnou je zisk řádného bakalářského titulu Bc.
Naproti tomu bizarně může působit specializace Geovědní a montánní turismus, který lze v bakalářském studiu studovat na Vysoké škole báňské v Ostravě. Uchazeče škola láká na získání komplexních znalostí přírodního prostředí, montanistiky a technických industriálních památek.
Zeman jmenoval rektory, kritizoval přitom klesající úroveň univerzit |
Absolventi podle popisu ze stránek školy mohou pracovat jako „samostatní odborníci při organizaci a propagaci cestovního ruchu v oblasti turismu a turističtí průvodci specializovaní na neživou přírodu a využívání přírodních zdrojů.“ Podle odborníka ze světa personalistiky jde ale o zajímavou specializaci.
„Skvěle vymyšlený obor studia, který upoutá i lidi, které by Katedra geologického inženýrství nikdy nezaujala. Přitom se jedná o velmi rychle rostoucí oblast turismu, která bude pro mnoho lidí zajímavým zaměstnáním,“ myslí si Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup.
Od studia vody k mezinárodním konfliktům
Zajímavě podle něj vypadají i Mediteránní studia na Masarykově univerzitě v Brně. Ač na první pohled neřeknou uchazeči tolik o jeho budoucím pracovním zařazení, Halbrštát by studium nezatracoval.
„Mám kamarádku, jež se v rámci studia mezinárodní politiky specializovala na roli vody v mezinárodních vztazích. Pro někoho to může vypadat velmi bizarně, ale v praxi se pak podílela na diplomatickém řešení konfliktu mezi Egyptem a Súdánem kvůli Nilu a nyní má zajímavou práci v Bruselu,“ říká manažer náboru z ManpowerGroup k oboru, v němž posluchači skloubí studium kultury, dějin, literatury a jazyků obyvatel, kteří žili ve Středomoří v Evropě, Asii a Africe.
Uchazečům o studium na vysoké škole radí studentští ambasadoři |
Neobvyklé je i studium Arteterapie na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zájemce univerzita láká ke studiu přístupu, který „zprostředkovává zkušenost s metodickým vedením klienta a kultivací jeho výtvarného projevu. Zároveň navazuje na dynamicky zaměřené terapeutické přístupy, intenzivně pracuje s analýzou výtvarného projevu a interpretací symbolických obsahů artefaktu, kdy formulace verbálního sdělení je výsledkem komunikace mezi arteterapeutem a klientem,“ stojí na stránkách univerzity.
Z popisu lze vyčíst, že absolventi programu posléze působí jako terapeuti a mohou pracovat v oblastech poskytování zdravotní péče.
„Velmi oceňuji snahu některých škol jít naproti nadšení a vytvořit i specializace pro velmi úzkou skupinu lidí s jasným praktickým využitím,“ těší Halbrštáta, podle nějž lidé, kterým jde pouze o vysokoškolský titul zvolí běžnou lehčí školu a snaží se ji jen co nejsnadněji projít.
Na trh přichází slabé populační ročníky
Studium výše zmíněných oborů by nezatracoval ani analytik pracovního trhu pro společnost LMC Tomáš Dombrovský. Podle něj platí, že až 60 % Čechů nepracuje v oboru, který vystudovali.
Aby se mohla soustředit, plete. Přibývá vysokoškoláků s poruchami učení |
„Platí, že jakékoliv hlubší vyšší vzdělání dává lidem kontext, pomáhá jim se lépe zorientovat. Umí lépe pracovat s informace, mají přesah a v průběhu života se lépe učí,“ říká Dombrovský.
Zároveň dodává, že je nyní po zaměstnancích na trhu práce velká poptávka. „Lidí je zoufalý nedostatek. Je to horší než před covidem, horší než v době vrcholící konjuktury. Na trh přichází slabé populační ročníky 1995 až 2005. Lidé, kteří nyní přichází ze škol, mají výrazně nižší konkurenci než třeba čtyřicátníci,“ vysvětluje.
