Jeste dobre si pamatuji kdyz jsme se na jare 1963 odstehovali z Prahay na praxi do Kaucuk Kralupy. Tam jsme v 16 hod. smenach mazali na brehu Vltavy ve dne v noci cerpadla na vodu.

Jednoduchy recept. Zpoplatnit skoly srovnatelne s komercnima univerzitama ve svete. Misto pridelu skolam davat penize na statem garantovane/posyovane nizkourokove/bezurocne pujcky. Pujcky by student splacel kazdy rok jako danove odpocitatelnou polozku, a bylo by urcite minimum, ktere by musel kazdy rok splatit. Za kazdy rok odpracovany v CR snizit pujcku o x%.

1) Kazdy by si rozmyslel co by sel studovat, jestli si z toho platu bude moci dovolit zaplatit dluh na skolnem

2) kazdy by se vice ucil a mene flakal (vlastni zkusenost, kdy jsem si dve zahranicni univerzity platil sam, vs Ceskou kde jsem neplatil nic)

3) Odejdes do ciziny? Fajn. Stat neprijde o penize protoze dluh trva. Zadne ulevy na dluhu, pripadne prevest na standardni urokovou sazbu po dobu pobytu v cizine (ano, ja ziju a pracuju v cizine a realne to vidim tak ze by clovek mel splatit statu co do nej investoval treba ve skolnem)

Prosil bych kdo da minus at napise proc, diky. Takhle to leckde funguje, sam jsem podobnou pujcku vyuzil a podobnym zpusobem splacel.

Taky to tak vidím.

Zpátky na stromy. To už tady bylo a osvědčilo se. Jenže plánování bylo od plyšáku fuj. Vědělo se kolik jakých lidí bude potřeba a podle toho se otvíraly obory nebo jen rozšiřovaly. Pak se nestala taková překvapení, že odejde generace lékařů do důchodu a noví nejsou. To si nikdo nevšiml, že stárnou? Totéž technici. Ano ve své době bylo jak nastláno ekonomek. Některé školy a učiliště "vyráběly" pracovníky pro konkrétní firmy, kde měli také praxe. I to se už vrací.

Lékařů a zubařů by nejspíš bylo dost, kdyby ti nejlepší nebo nejodvážnější neodešli do jiných zemí EU. Tady u nás mají horší vybavení, jsou více šikanováni, napracují se mnohem víc a mají za to odhadem tak třetinu než mají někde v Západní Evropě nebo USA.

A angličtinu se učili nějak od čtvrťáků základní školy a leckteří z nich tak znají anglickou mluvnici lépe než českou. Tak coby nešli za lepším.

S techniky je to podobné, zvláště s pár procent těch techniků s IQ 130 a vyšším, kteří snadno dosáhnou na špičkové a lukrativně placené vývojářské nebo manažerské pozice.

Jo jo máme plno článků o potřebě manažerských universálů a pak plno inzerátů, kde se na pracovním trhu hledají techničtí specialisté

A nikomu to nepřijde divné.

Ne kdepak, obor divadelní terapie skončí jako většina podobných akcí. Při první ekonomické krizi se jejich absolventi nahrnou na pracovní úřad pro sociální dávky.

Proč je zase titulek jiný jak obsah článku. Samozřejmě že absolvent který má praktické znalosti má výhodu. Ale nevím kde najdou patřičné uplatnění všichni ti koreologové a prodejci historických obrazů, žeby už genderová studia tolik netáhla?

na slovensku sme mali minnistra školstva, ktorý vedel kam koho poslať z deviatky aby pokryl dopytpo pracovnej sile presne v ten okamih!

príklad bol chýbajúci kominár.

ešte v 1989 v lete mi vedel vedúci oddelenia pre vzdelávanie akých inžinierov bude firma o päť rokov potrebovať.

Jeden nas dramaterapii uz rok ubiji.

"díky oboru korejština pro hospodářskou praxi ovládnou byznysové metody v exotickém jazyce" - docela by mne zajímalo pro kolik absolventů se takový obor plánuje.

Chtěl jsem podívat na statistiky oboru, bohužel odkaz nefunkční a jinde se rychle nedají informace: https://studuj.korejstinu.upol.cz/ Olomouc, no.

Samozřejmě, že by se hlavně stát měl starat o to, které odborníky potřebuje, v jakém množství a podle toho pak platit jednotlivým školám. Nemá dost smysl podporovat nadvýrobu odborníků na mezinárodní vztahy a přijímat jen 6% uchazečů o studium zubního lékařství, protože na víc není dost peněz.

Popravdě nevím jak to funguje, ale pokud tomu tak je, je to hodně špatně. Spíš jsem si myslel, že mladí nechtějí dělat zubařinu, ne že škola nemá místa.

K čemu jsou obory, které nenajdou uplatnění v praxi?

Aby se na tom vyučující napakoval. Co bude s absolventy je mu úplně jedno.