Celkem v maturitních testech uspělo 51 650 studentů, čistá úspěšnost tedy odpovídá 83,5 procenta. Zbylých 10 221 si maturitu zopakuje na podzim.
Ačkoli v českém jazyce dopadli studenti tradičně lépe než v matematice, meziročně se jejich výsledky v tomto předmětu lehce zhoršily. V maturitě z češtiny letos pohořelo asi deset procent studentů, tedy 6 200, zatímco loni propadlo o tisíc studentů méně (o loňských výsledcích čtěte zde).
„U maturit letos došlo k mírnému zlepšení zejména v případě všemi obávané matematiky. Studenti se s ní vypořádali statečně a jsem ráda, že se mírně zlepšili,“ řekla Valachová.
Loni nezvládlo matematiku asi 23 procent těch, kteří tento test psali poprvé, jednalo se asi o čtyři tisíce lidí. Letos z matematiky propadlo 3 520 žáků (22 procent) z 16 tisíc, kteří si ji dobrovolně zvolili jako maturitní předmět.
Maturanti v matematice dosahovali průměrného procentního skóre 50,4 procenta, což je o 3,9 procentního bodu nižší průměrné procentní skóre než v loňském roce.
Maturitní slohovky ještě čtou hodnotitelé
Z angličtiny maturovalo 42 635 žáků, z nichž u didaktického testu uspělo 40 042, u němčiny v didaktickém testu letos uspělo 1 397 žáků z 1 716 konajících, což je o 2,1 procent vyšší čistá úspěšnost než v loňském roce.
V rámci společné státní části maturitní zkoušky studenti začátkem dubna napsali písemnou práci z českého jazyka. Vybrat si mohli z deseti témat. O pár týdnů později - začátkem května - pak žáci složili další testy společné části maturitní zkoušky z českého jazyka a angličtiny či matematiky.
Centrální hodnocení písemných prací společné části ještě stále probíhá. Maturita pokračuje od úterý 16. května 2017 ústními zkouškami společné části maturitní zkoušky a zkouškami profilovými a potrvá až do 12. června.
U přijímaček na střední školy se dětem lépe dařilo v češtině
Na páteční tiskové konferenci ministerstvo hodnotilo také výsledky prvních jednotných přijímacích zkoušek na střední školy, které se konaly ještě před maturitami. Letos je absolvovalo celkem 86 tisíc uchazečů. Konkrétně uchazeči skládali didaktické testy z předmětů matematika a český jazyk a literatura, a to ve variantách pro čtyřleté obory vzdělání, pro osmiletá gymnázia a pro šestiletá gymnázia.
Přijímací zkoušky sice proběhly jednotně na všech středních školách, jednotná bodová hranice pro přijetí uchazeče na školu však určená nebyla. Každý ředitel tak mohl sám rozhodnout kolik bodů je na jeho škole nutné pro přijetí studenta. Podle Valachové je smyslem jednotných přijímaček zejména zjistit na jednotném měřítku, jak na tom končící deváťáci na jednotlivých školách jsou.
„Český jazyk a literatura z hlediska průměru dopadl lépe než matematika. Nicméně ani v jednom případě se neukázalo, že by absolventi základních škol významně propadli. Ověřili jsme, že jejich znalosti dostačují k úspěšnosti na středních školách a gymnáziích,“ řekla Valachová.
K jednotným přijímacím zkouškám se děti mohly přihlásit na dvou školách. Z obou pokusů u zkoušek se jim pak započítával lepší výsledek. Na většině škol musel tvořit alespoň 60 procent celkového hodnocení uchazeče. Minimální hranice získaných bodů, která by byla nezbytná pro přijetí na maturitní obory, nebyla centrálně stanovena. Ministryně ale řekla, že ředitelé škol budou mít povinnost anonymně zveřejnit skóre přijatého žáka s nejhoršími výsledky.
 |
