Nový ministr pro legislativu Jan Chvojka z ČSSD, jde o to, že je podle něj sporný, jestli se změny Ústavy mají dělat takovouto metodou dílčích změn. Stropnický zdůraznil, že jde o iniciativu všech stran ve Sněmovně, s výjimkou KSČM, a pddepsán je pod ním i předseda dolní komory Parlamentu a Chvojkův stranický kolega Jan Hamáček.
Vláda by podle předlohy mohla rozhodnout o vyslání vojáků například k záchraně českých občanů v zahraničí v případě jejich ohrožení. Zmírnění podmínek by usnadnilo třeba taky vyslání jednotek armády do misí v rámci takzvaných sil velmi rychlé reakce Severoatlantické aliance.
Vojáci pro IrákDo Iráku v pondělí odletěl sedmnáctičlenný český polní chirurgický tým. Podporovat bude koaliční a irácké vojáky na americké základně několik desítek kilometrů od Mosulu. "Hlavním úkolem polního chirurgického týmu bude zdravotnická podpora a péče o příslušníky koaličních a iráckých ozbrojených sil," uvedl mluvčí generálního štábu Jan Šulc. Jednotka je sestavena převážně z příslušníků Agentury vojenského zdravotnictví, které doplnili vojáci z Ústřední vojenské nemocnice Praha a dalších útvarů. Odborné jádro týmu tvoří dvojice chirurgů, jeden anesteziolog, střední zdravotnický personál a další specialisté. |
„Jsem přesvědčena, že tato změna je velmi žádoucí a nezbytnou reakcí na zásadní proměnu bezpečnostního prostředí. Umožní jednak flexibilně naplňovat náhlé a naléhavé požadavky vyplývající z našich spojeneckých závazků v rámci NATO, například vyslat vojáky k účasti na operacích tzv. sil velmi rychlé reakce, ale i EU či OSN. Dále také nově umožní vyslat jednotky ozbrojených sil na území jiného státu za účelem záchrany zde zadržovaných občanů České republiky coby rukojmích,“ uvedla v pondělí jedna z předkladatelek poslaneckého návrhu, Jana Černochová z ODS.
O problému s nynějším zněním ústavy ohledně vysílání vojáků v těchto případech se debatuje už delší dobu. Nyní může vláda poslat české vojáky do zahraničí nejvýše na 60 dnů jen omezeně.
Ústava hovoří o plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, o účasti na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace za souhlasu přijímajícího státu a o účasti na záchranných pracích při živelních pohromách a průmyslových nebo ekologických haváriích.
Ústavní novela by tyto tři podmínky zrušila. Stejně jako doposud by vláda musela o misi informovat Sněmovnu a Senát, Parlament by mohl rozhodnutí kabinetu zrušit. Informaci by poslanci a senátoři nemuseli dostat neprodleně, ale bez zbytečného odkladu.
