S vycházkou však byl expremiér spokojen. Společně s ředitelem parku Františkem Krejčím ocenili, že i přes odlišné názory, jsou obě skupiny schopny vést dialog. Dnešní výlet se totiž změnil v čtyřhodinové diskusní fórum zastánců a odpůrců těžby.
Expremiér spolu s dalšími lidmi vyrazil na pěší výstup na Plešné jezero z Jeleních Vrchů nedaleko Nové Pece u Lipenského jezera. Túra byla dlouhá sedm kilometrů.
Do cíle dorazil před dvanáctou. Cestou se několikrát zastavil a díval se, jak je les poničený. Chvíli po něm dorazil k jezeru i ředitel národního parku František Krejčí a nabídl Zemanovi, že ho provede právě tou částí šumavského parku, kterou viděl z vrtulníku tak zdevastovanou.
Expremiér však řekl, že chce vidět Kamenné moře. Jeden z přítomných vědců, Jaroslav Vrba z přírodovědecké fakulty, však poznamenal, že zde roste kosodřevina a že tam Zeman neuvidí omlazující se les.
Zeman se nakonec nechal Krejčím přesvědčit, že Kamenné moře není vhodný příklad. Proto se vydali nad Plešné jezero. Už u první tabule se však neshodli.
Zeman: Nemám rád ekology
Ředitel parku přesvědčoval Zemana, že teď vcházejí do parku, který je ukázkou, jak si les sám pomáhá. Zeman kontroval slovy, že jestli je toto ekologické, tak on nemá ekology rád. "Mně se ten les vůbec nelíbí," zhodnotil porost expremiér.
Oba pak pokračovali v diskusi ještě několik desítek metrů. Pak se však obrátili na cestu zpět na Jelení Vrchy. Jasné je, že se neshodli na tom zásadním - jestli je les mrtvý, nebo živý. Přesto ředitel Krejčí vyhověl Zemanově žádosti, aby ho na zpáteční cestě doprovodil a podal mu výklad.
Zeman a Krejčí se neshodli ani na číslech. Kůrovcová kalamita podle znalců napáchala na Šumavě dvaatřicetimiliardovou škodu, řekl novinářům Miloš Zeman. Číslo je prý podložené znaleckým posudkem.
Podle ředitele národního parku Krejčího je to nesmysl. "Na 20 procentech národního parku se nezasahuje proti kůrovci, na zbytku se zasahuje," vysvětlil Krejčí. Dodal, že nyní se v parku těží rychleji než po ničivém orkánu Kyrill a kůrovec je díky chladnému počasí na ústupu.
Na místo také dorazil vrchní lesmistr rakouského kláštera Schlägel Johannes Wohlmacher. Řekl, že kůrovec nezná hranice. Kvůli tomu ho mají na sto hektarech lesa a budou muset zasahovat. Les kláštera sousedí s Národním parkem Šumava zasaženým kůrovcem.
Mapu zvětšíte kliknutím. Zdroj: Mapy © PLANstudio
Zemana na Plešné jezero pozvalo vedení Šumavského národního parku. Organizátoři chtěli, aby se osobně přesvědčil, jestli je les živý, nebo mrtvý.
Dříve se již totiž na Šumavu podíval - z vrtulníku - a prohlásil, že zásah je nutný. Vedení parku ho však upozornilo, že tehdy neviděl nové stromky, které pod uschlými vyrůstají a starají se tak o přirozenou obnovu lesa.
Kromě Zemana šli k jezeru i bývalí ministři František Benda nebo Jan Fencl čI vědci z Jihočeské univerzity.
Ti právě u Plešného jezera studují již dvacet let přirozenou obnovu lesa. Vědci se dívají na volání jihočeského hejtmana Jana Zimoly po vyhlášení stavu nebezpečí na Šumavě jako na předvolební gesto. Není náhoda, že se téma kůrovce stává v tuto dobu předmětem zájmu.
Na Šumavě je kůrovcová „pandemie“Tvrdí to dvanáctičlenná nezávislá expertní skupina |
Vědci, kteří se sjeli do Prahy na evropský kongres ochranářské biologie, také zaslali premiéru Janu Fischerovi otevřený dopis. Varují v něm před negativními následky kácení stromů napadených kůrovcem. - čtěte Vědci píší Fischerovi: Kácení na Šumavě uškodí přírodě i pověsti Česka
Podle Jaromíra Bláhy z hnutí Duha Zeman výzvou vědců pohrdá. Miloš Zeman řekl, že vědci jsou uzavřená komunita a přejí si, aby vše zůstalo zakonzervováno. Podle něj by ale do situace neměli tolik mluvit.
