Jediné přání měla devatenáctiletá dívka, když v září roku 2000 viditelně rozrušená odcházela ze soudní síně. „Jen ať ho, proboha, nikdy nepustí ven,“ řekla třesoucím se hlasem na adresu Olexandra Kravze, obžalovaného ze série brutálních přepadení několika žen v Praze 4. U soudu potvrdila, že ji Kravz napadl v květnu 1998 v podchodu u stanice metra Roztyly.
Ve více než dvacet let starých článcích se o Kravzovi píše jako o nejbrutálnějším, nejnebezpečnějším a hlavně nejpodlejším vrahovi – aspoň tak o něm měli podle novinářů hovořit pražští kriminalisté.
V březnu 1999 v Praze oloupil, znásilnil a zvlášť surově zavraždil sedmadvacetiletou výtvarnici. Dalších deset žen přepadl.
Výčet trestných činů, za něž byl odsouzen k 25 letům vězení, je dlouhý: vražda, několik znásilnění, loupež, vydírání, výtržnictví, útok na veřejného činitele, pokus o ublížení na zdraví či maření výkonu úředního rozhodnutí.
Kravze je možné napravit, ujišťuje sexuolog |
Doživotí nedostal jen díky tomu, že znalci označili možnost jeho resocializace za průměrnou. Pro uložení nejpřísnějšího trestu tak nebyla splněna podmínka nepolepšitelnosti pachatele.
Kravzova brutalita byla podle znalců dána jeho sníženým soucitem k druhým lidem.
„Myslím, že ani žádný soucit neměl. Vždyť on poté, co zamordoval bezbrannou ženskou, si z její karty vybral pár tisíc, počkal na první metro, na ubytovně se převlíkl do montérek a šel makat na stavbu. Stačilo ho sledovat u výslechů nebo rekonstrukce vraždy. I když se několikrát odvolával na víru v Boha, nezaznamenali jsme absolutně žádné známky lítosti nad tím, co provedl,“ popsal osobní zkušenost s obžalovaným kriminalista Igor Kuchař.
Když válka neskončí, mohl by zůstat
Kravz si po odsouzení změnil příjmení. Teď se jmenuje Olexandr Gota. Do konce výkonu uloženého trestu odnětí svobody mu zbývá zhruba 17 měsíců.
Opakovaně žádal o podmíněné propuštění. Soudy mu však zatím nevyhověly. Aktuálně pobývá v kuřimské věznici a letos v říjnu si podal další žádost o to, aby se z vězení dostal dřív. Okresní soud Brno-venkov o ní dosud nerozhodl.
Ukrajinec se také obrátil na Městský soud v Praze, který ho téměř před čtvrtstoletím odsoudil. Žádal o zrušení uloženého trestu vyhoštění z důvodu válečného konfliktu na Ukrajině.
Argumentoval tím, že vyhoštění do jeho vlasti jsou pozastavena. Podle svých slov se tak dostal do složité situace, kdy nemůže být z České republiky vyhoštěn, ale zároveň nemůže dostát své povinnosti po propuštění z výkonu trestu vycestovat. Dodal, že v Česku zůstávat nechce a plánuje odjet na Ukrajinu za svou rodinou.
Svědčila, aby Kravz mohl dostat doživotí |
Soud odmítl jeho vyhoštění zrušit, podle jeho názoru k tomu není zákonný důvod.
„Česká republika má stále zájem na tom, aby odsouzený uložený trest vykonal, vzhledem k účelu trestu a ochraně občanů ČR, nicméně vzhledem k aktuální situaci v jeho domovském státě, český stát dočasně rezignuje na nucený výkon trestu vyhoštění státních občanů Ukrajiny,“ píše v usnesení, které má redakce iDNES.cz k dispozici, předseda senátu Miroslav Rákosník.
Vrah vykoná svůj trest v polovině roku 2024. Pokud nebude v té době na Ukrajině válečný konflikt ukončen, mohl by Gota zřejmě dál beztrestně pobývat v Česku.
„Velmi pravděpodobně nebude prostřednictvím českých orgánů nuceně vyhoštěn na Ukrajinu, a zároveň se dalším pobytem na území ČR zřejmě nebude dopouštět jednání, které by bylo spojeno s jeho trestní odpovědností za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Bude tedy na jeho rozhodnutí, kde se odhodlá setrvat, přičemž jeho pobyt na území ČR nebude nezákonný, nicméně pokud se sám rozhodne odcestovat, s ohledem na svobodu pohybu, mu to bude umožněno,“ dodal soudce.
Je také možné, že soud vrahovi krátce před jeho propuštěním na svobodu dočasně přeruší výkon trestu vyhoštění, a to do skončení války na Ukrajině. Zda je muž stále nebezpečný a jak moc, není ze soudního usnesení jasné.
