Normálně by se tam podle standardů bezpečnostních agentur jenom u trezorů měli nepřetržitě navzájem hlídat tři klíčníci. Dispečeři měli být dva místo jednoho. Jenomže byla sobota, kdy do práce nechodí všichni, a firma neměla dost lidí. Díky tomu se mohl Procházka zmocnit 564 milionů bez potíží.
MF DNES získala exkluzivní zpověď sedmapadesátiletého vrátného Jaroslava Š., který sloužil na směně s Procházkou. Jaroslava Š. několikrát vyslýchala policie, redakci se přihlásil sám. Tvrdí, že chtěl upozornit na špatná bezpečnostní opatření ve firmě.
"Firma G4S porušovala i ty nejzákladnější bezpečnostní principy, a teď když se něco stane, svádí se to na řadové strážce," míní Jaroslav Š. Ten ve firmě sice dál pracuje, ale tuší, že ho čeká vyhazov.
Policie a společnost G4S se k jeho výpovědi a totožnosti nechce vyjadřovat, jeho znalost chodu počítárny však nasvědčuje tomu, že mluví pravdu. Identitu Jaroslava Š. potvrdila také pracovnice hloubětínské ubytovny G4S, kde muž žije.
Podle něj byli v počítárně ten den jen tři lidé: on, Procházka a dispečer.
Jak podle vás "krádež století" proběhla?
Procházka měl směnu od rána od sedmi hodin do večera do sedmi, já ještě o něco déle. Dveře do budovy si běžně otevíral magnetickou kartou a další vnitřní dveře do počítárny vyťukáním kódu. Auto, které podle policie patřilo Procházkovi, přijelo někdy kolem deváté ráno. Pobylo uvnitř pouhých pět minut. Já jsem seděl ve vestibulu u okénka a chtělo se mi spát, tak jsem si ho všiml jen zběžně, ale ani jsem neměl pravomoci ho víc kontrolovat než ověřit, že má naše logo. Byl jsem tam svým způsobem zbytečný.
Takže on vlastně ze svého místa ovládal budovu?
Procházka si otevřel vnitřní rolety, kterými auto musí projet, sám. Kromě řidiče, o kterém jsem se později dozvěděl, že pomáhal při krádeži, ten den přijely ještě další dva jiné vozy. V sobotu byl slabší provoz. Já jsem se o krádeži dozvěděl až v pondělí od policie. Předtím jsem měl vypnutý telefon. Policisté mi říkali, že se báli, jestli se mi něco nestalo. Podle mě se spíš báli, že jsem utekl s Procházkou.
Jak podle vás "vyřadil" dispečera?
Nejsem si jistý. Ale podle toho, co jsem se později dozvěděl, i on si všiml vjezdu auta jen zběžně. Nevím, jestli on vidí přes kamery do počítárny, ale každý kamerový systém má svá "mrtvá místa", kam nedohlédne. Já pracoval v ochrance různých objektů a vím, že existují. Procházka je musel znát.
Vy jste Procházku znal dobře?
Znal jsem ho od vidění. Občas s námi promluvil. Je s ním spojená jedna hodně podezřelá věc. Býval úslužný a nosil kolegům na směně kávu a další pití. Jednou se stalo, že si kolega, který si od něj vzal kávu, stěžoval na malátnost. Vypadalo to, jako kdyby nás chtěl pro účely loupeže uspat a testoval to už dříve. Podezření ale nebylo tak silné, aby ho vyhodili. Tři kelímky nám přinesl i v den loupeže, ale my jsme si už raději nic od něj nevzali.
Měl jste nějakou možnost vstoupit do počítárny a Procházku zkontrolovat, kdyby se vám něco nezdálo?
Ne, nejdál jsem se mohl dostat k dispečinku. Já bych poznal, kdyby Procházka vyšel ven z domu a zajel si autem dovnitř sám. Díky tomu mohla policie tuto verzi vyloučit. Je si jistá, že měl komplice - řidiče.
Byl už někdo kvůli krádeži propuštěn?
Firma už propustila klíčníka, který po Procházkovi přebíral směnu. Přehlédl totiž falešné pečeti na kufrech, ve kterých měly být peníze. Přitom pečeti měl kontrolovat. Procházka totiž už před příjezdem svého vozu roztrhl pečeti na kufrech s penězi, přendal je do svých kufrů a opatřil původní kufry vlastními falešnými pečetěmi. Ty zůstaly na svém místě a kolega při předávce směny nic na první pohled nepoznal. Ten by pojal podezření, až kdyby porovnával čísla na pečetích. Díky takové přípravě šlo rychle naložit i tak velkou částku.
Přijala firma G4S po krádeži nějaká aktuální bezpečnostní opatření?
Po loupeži firma zavedla přísnější kontrolu. Když přijede auto, dispečer překontroluje už nejen logo, ale telefonem i poznávací značku, jméno řidiče a další dokumenty.
Chodila během pracovní doby nějaká namátková kontrola - mohl se jí Procházka i v sobotu obávat?
V G4S existuje bezpečnostní pracovník, který by tam mohl vstoupit kdykoli. Moc tam ale nechodil a Procházka za čtyři měsíce už stihl zjistit, jak to ve firmě chodí.
Podle vaší výpovědi se museli policisté asi hodně divit nedokonalým bezpečnostním opatřením ve firmě, když krádež přišli vyšetřovat...
Třeba se divili, že sedím v prosklené kukani, do které vidí přijíždějící řidič. Kdyby to byl lupič, snadno by mě mohl zastřelit. Neměl jsem neprůstřelnou vestu. Divili se také, že nemám u sebe monitor, na kterém bych mohl sledovat dění v počítárně.
