„Zhruba 40 takových jezů je zabezpečeno záchrannými podkovami,“ říká Petr Ptáček z Vodácké školy záchrany s tím, že jde o místa, kde se pohybuje velké množství vodáků. Pravděpodobnost, že se tam začne někdo topit, je velká. Aby však záchranné pomůcky, především záchranná podkova s lanem, byly k užitku, musí na jezech vůbec být. Je totiž běžné, že převážně volně pověšené záchranné podkovy končí v rukou nenechavců. Zlodějům se ale hodí i několik metrů dlouhá a pevná lana.
Vodáci žádají informace o upouštění přehrad. Nedávají pozor, zní z Povodí |
„Není bohužel výjimka, že lidé ukradnou lano do týdne od toho, co je k jezu nainstalováno. Stejně tak i podkovy. Nechápu, co někoho k tomu vede, že ukradne či poškodí věc, která prokazatelně zachraňuje životy,“ říká Petr Ptáček.
Zároveň připomíná případ z posledních dnů, kdy v Ústí nad Orlicí utonul muž pod jezem, neboť zloděj ukradl od záchranné podkovy lano. Samotná podkova byla k ničemu a než na místo dorazili hasiči, bylo už pozdě.
„Záchranné pomůcky mají svůj význam, protože dojezdový čas k záchraně tonoucího je vždy v řádech několika minut,“ upozorňuje Rudolf Kramář z Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR s tím, že každoročně vyjíždí hasiči po celé republice i k desítkám takových případů.
Podkovy jsou i nejsou
Permanentně umístěnou záchrannou podkovu k okamžitému použití má od roku 2015 jez na řece Jizeře u obce Otradovice. Ne jedné ze stěn se nachází pozlacená cedulka s jménem muže, který tam v roce 1999 utonul. „Čest jeho památce. Budiž výstrahou všem ostatním,“ píše se na ní.
O nebezpečnosti jezu svědčí i řada dalších upozornění, třeba to, že je zakázáno proplouvání lodí a koupání se pod jezem. Záchranná podkova je na svém místě, připevněno je k ní i lano. Informační cedule upozorňuje na nebezpečí, které tam na vodáky čeká. Jako jeden z mála jezů v Česku má možnost sebezáchrany, což představuje žebřík umístěný v jezu, pomocí kterého by se vodáci mohli sami dostat z vodního válce a následně po žebříku vylézt na břeh. Pamatováno je i na hasiče, pro které tam jsou umístěné sklopné kruhy.
Helma ani vesta vám na divoké vodě nepomohou, řekl v Rozstřelu raftař |
Takových jezů je ale poskrovnu. „Konstrukční řešení, které by nám zlehčovalo práci při zásahu na jezech, jsou spíše výjimkou. Majitelé jezů nemají povinnost takové věci zřizovat,“ upozornil Kramář.
To už jsme ale na řece Litavce, kde jsou dva nebezpečné jezy. První u obce Lochovice na Berounsku. Leží uprostřed lesů a vodáci jej většinou nemají šanci včas zaregistrovat. Pořádně zrádný přitom může být i jen pár desítek centimetrů vysoký jez. Voda se totiž zpět pod jez vrací až ze vzdálenosti pěti metrů. Pokud by se do vodního válce dostal vodák, který je na řece sám, nejspíše by se pomoci nedovolal. Vodáci tak volají po umístění cedule, která by na jez včas upozornila. Taková už je na stejné řece u města Jince na Příbramsku. Díky ní mohou vodáci včas vystoupit a lodě přes jez přenést.
Nebezpečí čeká na vodáky také přímo v Praze, u jezu v Modřanech. Přes obrovský jez pochopitelně plout nemohou, k tomu jim slouží boční sportovní zpomalovací propust, v níž mohou lodě nabrat poměrně vysokou rychlost. Ani tady záchranné pomůcky nejsou, respektive jsou na přilehlé malé vodní nádrži za plotem.
Začátečníci to nepoznají
Nebezpečnost jezů spočívá především v tom, že voda, která přes korunu jezu dopadá do podjezí, se následně vrací zpět pod jez. Tím vytváří vodní válec, který se neustále točí dokola a nedovolí z něj pustit cokoliv ven. Sám topící se z válce nemá šanci bez záchranných pomůcek dostat.
Vodáci k neštěstí: Vyplout na rozvodněnou řeku s dětmi byl nesmysl |
Petr Ptáček přitom upozorňuje na to, že do vodního válce se nemusí dostat lidé jen při převrhnutí lodě na jezu.
„Jedna nehoda byla způsobena tím, že vodák vystupoval z lodi a nestačil před jezem včas vystoupit. Byl proto stržen silným proudem vody. V dalším případě naopak vodáci nastupovali do lodi moc blízko jezu. I v tomto případě je voda stáhla zpět pod jez,“ popsal další rizika Ptáček.
Nebezpečnost jezů přitom začátečníci většinou nepoznají a rozhodně by se neměli spoléhat na to, že situaci vyřeší až na místě. „Pokud někam jedu, je potřeba si podobu trasy zjistit. Stejně tak i aktuální vodní stavy, protože čím je větší průtok vody v řece, tím se i málo nebezpečné jezy stávají nebezpečnými,“ zdůrazňuje Petr Ptáček a upozorňuje na to, že vodní stavy se mohou změnit z hodiny na hodinu. „Během dvou až tří hodin se ze střední vody mohou dostat až k povodňovým stupňům,“ dodává. Právě proto by začátečníci neměli na řeku vyrážet sami, ale vždy se zkušenými vodáky.
